Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, troufám si tvrdit, že tu mezi námi není nikdo, kdo by pochyboval o nutnosti a povinnosti státu přiměřeně kompenzovat podnikatelům a firmám dopady protiepidemických opatření.

Hned po zajištění veřejného zdraví je totiž ekonomika tím druhým nejdůležitějším tématem, které v souvislosti s pandemií musíme řešit. A zároveň jsou to oblasti vzájemně provázané, protože není možné mít fungující zdravotnictví, pokud jsou ekonomika a veřejné finance v rozvalu. Takže tady si myslím, že se určitě shodneme.

Dovolte mi proto, abych se vyjádřila k předloženému poslaneckému návrhu na vydání tzv. odškodňovacího zákona. Zákona, který ve světle toho, že vláda od příchodu pandemie uvolnila jen na přímé pomoci už více než 200 miliard korun, už na první pohled působí trochu jako pokus o vlamování se do otevřených dveří. Zatímco vládní programy, připomenu například kompenzační bonus, Antivirus, ošetřovné, COVID - Nájemné, COVID - Gastro - Uzavřené provozovny velmi efektivně a pružně reagují na aktuální vývoj situace na aktivity Evropské unie v této oblasti nebo na možnosti státního rozpočtu, poslanecký návrh odškodňovacího zákona neřeší ani tak základní věc jako je jakékoliv vyčíslení dopadů na státní rozpočet.

Cituji z předloženého materiálu. Dopad návrhu zákona na státní rozpočet bude negativní a konkrétní výši lze obtížně predikovat. To je, myslím si, velmi příznačná ukázka toho, jak je tento návrh dotažený a jak bere v potaz celkový dopad na naši ekonomiku a vše, co se od ní odvíjí. Odškodňovací zákon navrhuje plošnou náhradu fixních nákladů firem. Domnívám se, že současný model individuálních náhrad je ale ne mnohem udržitelnějším, ale hlavně vhodnějším nástrojem pomoci. A dovolím si vysvětlit proč.

Míra následků pandemie je přeci u každého podnikatelského subjektu jiná a najít křehkou rovnováhu mezi jednotlivými segmenty ekonomiky je velmi obtížné, ale vláda se rozhodla na tuto výzvu nerezignovat a naopak se jí zhostit co nejlépe. Právě proto jsme zvolili v této bezprecedentní situaci cestu na míru šitých vládních opatření a ne cestu na první pohled jednodušší plošné náhrady zakotvené velmi obecně v zákoně. A nehodláme rezignovat na propojení pomoci se skutečnou situací konkrétních podnikatelů a firem. Nehodláme rezignovat na minimalizaci rizika neoprávněného vylákání finančních prostředků ze státního rozpočtu. To všechno musíme vzít v potaz.