Ministryně Schillerová: Výsledek hospodaření státního rozpočtu v roce 2019 je o 11,5 mld. lepší než očekávání

03.01.2020 20:33

V roce 2019 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 523,2 mld. Kč, celkové výdaje 1 551,7 mld. Kč a schodek hospodaření státního rozpočtu tak dosáhl 28,5 mld. Kč.

Ministryně Schillerová: Výsledek hospodaření státního rozpočtu v roce 2019 je o 11,5 mld. lepší než očekávání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí
reklama

Tento výsledek představuje úsporu 11,5 mld. Kč proti zákonem schválenému deficitu ve výši 40 mld. Kč a znamená jeden z nejlepších výsledků v novodobé historii České republiky.

"Po celý uplynulý rok jsme podporovali hospodářský růst, důvěru v ekonomiku i životní úroveň obyvatel. Výrazným způsobem jsme pomohli k nárůstu celkové mzdové úrovně v zemi a navíc jsme proinvestovali o 17 mld. Kč více než stanovoval rozpočet. Výsledek hospodaření dopadl o více než 10 mld. Kč lépe a zařadil se mezi nejlepší výsledky v novodobé historii České republiky," říká ministryně financí Alena Schillerová.

V průběhu roku 2019 byly úspěšně naplněny hlavní vládní priority, které vedly k meziročnímu růstu výdajů na důchody o 38 mld. Kč, výdajů na platy ve veřejném sektoru o více než 30 mld. Kč, investičních výdajů o 23 mld. Kč a výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 3 mld. Kč. I přesto se státu podařilo hospodařit s nižším než plánovaným deficitem. Tento výsledek vyplynul z vyššího plnění příjmů nad čerpáním výdajů o 0,8 p. b.

Pozitivem je i to, že se úspěšně dařilo realizovat společné programy Evropské unie (EU) a ČR, jejichž objem meziročně vzrostl o více než 12 %, což ukazuje rostoucí schopnost státu zprostředkovávat dotace spolufinancované EU v rámci programového období 2014-2020. Efektivní řízení finančních toků souvisejících s obsluhou státního dluhu vedlo k úspoře oproti původně plánovaným výdajům ve výši 6,9 mld. Kč. Na provozních výdajích stát uspořil proti původnímu plánu 2 mld. Kč.

Konečné inkaso některých daní bylo negativně ovlivněno odložením některých plánovaných legislativních změn a nenaplněním některých makroekonomických očekávání. Přesto daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení přispěly k meziročnímu růstu celkových příjmů téměř 74 mld. Kč, což odpovídá 6% růstu.

Vliv prostředků z EU a finančních mechanismů (FM) na hospodaření státního rozpočtu nebyl v roce 2019 výrazný. Jejich podíl na zrealizovaných společných programech převýšil příjmy proplacené z EU a FM jen mírně, o 0,8 mld. Kč, což dokládá schopnost státu získat tyto předfinancované prostředky zpět do svého rozpočtu. Po očištění prostředků EU a FM jak z příjmové i výdajové strany rozpočtu (ve schváleném rozpočtu jsou zakomponovány vždy s neutrálním dopadem) skončilo hospodaření státního rozpočtu schodkem ve výši 27,7 mld. Kč, tj. o více než 30 % lepším než plánovaným.

Příjmy státního rozpočtu – podrobný komentář

Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly výrazně o 119,3 mld. Kč, tj. o 8,5 %. Napomohly tomu všechny hlavní složky příjmů – daňové příjmy s růstem o 35,6 mld. Kč, tj. o 4,9 %, pojistné na sociální zabezpečení s růstem o 38,4 mld. Kč, tj. o 7,5 %, a nedaňové a ostatní příjmy s růstem o 45,3 mld. Kč, tj. o 27,7 %.

Inkaso DPH svým objemem 291,3 mld. Kč vykázalo meziroční růst o 4,4%. Inkaso nejvýznamnější daně bylo oproti jejímu rozpočtu negativně ovlivněno zavedením nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu, které je účinné od února 2019, s odhadovaným negativním dopadem ve výši 0,6 mld. Kč. V rozpočtu se naopak počítalo s pozitivním vlivem změny režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, který byl v rámci legislativního procesu odložen až na rok 2022. V rozpočtu se dále počítalo se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč a s negativním dopadem přesunu části některých služeb, jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších, do nižší 10% sazby DPH, v odhadované výši 1 mld. Kč. U těchto opatření byl však ukončen legislativní proces až na podzim roku 2019 a opatření proto budou účinná až od května roku 2020.
Hodnoty makroekonomických agregátů predikované pro rok 2019 v době přípravy rozpočtu byly revidovány, růst výdajů domácností na spotřebu, které mají největší váhu, se snížil z 6,3 % na 5,7 %. I když další makroekonomické agregáty ovlivňující inkaso DPH byly revidovány směrem nahoru, jejich celková změna měla na inkaso DPH mírně negativní vliv (negativní dopad 0,7 mld. Kč).  

Dalším negativním vlivem bylo jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH v únoru 2019 s dopadem na státní rozpočet ve výši 1,2 mld. Kč.

Při přípravě rozpočtu na rok 2019 se dále vycházelo z pozitivního odhadu inkasa na rok 2018, který však nebyl v tak vysoké výši naplněn.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 158,7 mld. Kč, což sice představovalo meziroční pokles o 0,6 mld. Kč, tj. o 0,3 %, avšak na druhou stranu překročení výše dané rozpočtem o 1,3 mld. Kč, tj. o 0,8 %.

Za meziročním poklesem stálo především inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, které svým objemem 55,9 mld. Kč představovalo 99,7 % rozpočtu s meziročním poklesem o 2,9 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Proti skutečnosti roku 2018 předpokládal rozpočet pokles inkasa o 4,6 %. V roce 2019 došlo ve výběru daně k několika výraznějším výkyvům, přičemž celoroční inkaso roku 2019 nejvíce ovlivnilo předzásobení se staršími tabákovými nálepkami (z důvodu zavedení nového typu značení tabákových výrobků) koncem roku 2018 s následným dopadem do inkasa roku 2019. Další výkyv nastal v důsledku předzásobení se výrobci a dovozci tabákovými nálepkami, z důvodu povinnosti zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků (Track and Trace). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků ke konci letošního roku byl ovlivněn nejistotou ohledně účinnosti nových sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Tyto faktory ovlivnily zejména meziroční vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků. Důvodem nenaplnění výše rozpočtované částky je však v prvé řadě stále rostoucí obliba alternativních tabákových výrobků, zejména zahřívaných tabákových výrobků, jejichž podíl na celkové spotřebě oproti loňskému roku nad očekávání výrazně vzrostl, ačkoliv s účinností od dubna 2019 jsou tyto výrobky rovněž předmětem spotřební daně, ovšem se sazbou výrazně nižší než u běžných cigaret.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů při meziročním růstu o 2,2 mld. Kč, tj. o 2,7 %, dosáhlo 84,0 mld. Kč. Naplnily se tak původní předpoklady, které počítaly s růstem inkasa daně zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje doprovázeného rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa byl rovněž ovlivněn vratkou za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu (zavedena v roce 2017 a v následujících letech dále novelizována). Vzhledem k poslední legislativní změně, která prodlužuje zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí, případně kalendářní rok, bude část této daně vracena až v roce 2020, což způsobilo vyšší meziroční růst inkasa této daně v roce 2019. Rozpočtovaná částka však byla dosažena, respektive mírně překročena. 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 14,9 mld. Kč, tj. o 11,7 %, dosáhlo objemu 142,8 mld. Kč. Meziroční růst inkasa byl odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, zvýšením minimální a zaručených mezd, tak i vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevilo i zavedení elektronické evidence tržeb. Negativně působil nižší růst objemu mezd a platů, kdy v době přípravy státního rozpočtu byl očekáván tento růst 8,3 %, zatímco aktuální odhad je 7,4 %. Tento vliv byl ještě akcentován progresivním charakterem této daně.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 8,0 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 1,7 mld. Kč, tj. o 26,2 %. Na růst inkasa této daně měl pozitivní vliv ekonomický růst a již i celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní vliv na inkaso mělo navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje při současném snížení limitu pro výdajové paušály. Negativní dopad v odhadované výši 0,4 mld. Kč mělo také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 1,4 mld. Kč, tj. o 11,3 %, dosáhlo 13,8 mld. Kč, neměly v roce 2019 vliv žádné výraznější legislativní úpravy. I přesto byl rozpočet této daně poměrně výrazně překročen, a to o 1,8 mld. Kč, tj. o 15,1 %. Pravděpodobným důvodem může být vyšší než odhadované využívání částečných pracovních úvazků.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 123,5 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 6,0 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Negativně působil především vývoj DPPO vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Tato daň je ovlivňována především dividendovou politikou podnikatelských subjektů, je závislá na interních rozhodnutích konkrétních subjektů a je tudíž obtížně predikovatelná. Dalším faktorem byl meziroční vývoj daňové povinnosti u jednoho významného subjektu, který se negativně promítl do ročního vyrovnání daně i následných zbývajících záloh daně v letošním roce. Nicméně dosažené inkaso daně z příjmů právnických osob je nejvyšším dosaženým inkasem od vypuknutí hospodářské krize (rok 2008), což je odrazem příznivého ekonomického vývoje především v roce 2018. Inkaso bylo v průběhu roku 2019 také pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 0,2 mld. Kč, tj. o 1,8 % dosáhlo 13,9 mld. Kč, se v roce 2019 nepočítalo s žádnými legislativními změnami, které měly mít zásadní dopad na inkaso daně. K očekávané stagnaci realitního trhu zatím pravděpodobně v tak velké míře nedošlo, resp. objem transakcí v důsledku růstu cen stále roste, a rozpočet této daně tak byl překročen poměrně výrazně o 1,6 mld. Kč, tj. o 12,8 %.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 551,7 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 38,4 mld. Kč, tj. o 7,5 Negativně působil nižší růst objemu mezd a platů, než se očekávalo při přípravě rozpočtu.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 208,8 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu po změnách na 122,4 % (překročení o 38,3 mld. Kč) a meziročně byly vyšší o 45,3 mld. Kč, tj. o 27,7 %. Na jejich obejmu se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a z FM, které dosáhly 125,7 mld. Kč, tj. 102,2 % rozpočtu po změnách. Meziročně vzrostly o 6,7 mld. Kč i přes to, že v roce 2018 získal státní rozpočet 23,9 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Bez těchto prostředků by příjmy z EU dosáhly výrazného růstu, který odpovídá vyšší schopnosti realizace společných programů EU a ČR, se kterou souvisí i následná refundace prostředků z rozpočtu EU. K výraznému růstu těchto příjmů přispěl i plánovaný převod 18 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS, který byl v roce 2018 nulový. K meziročnímu růstu, ale i k vysokému překročení rozpočtu, vedl také převod 18,6 mld. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa do kapitoly

Operace státních finančních aktiv (z hlediska rozpočtu neutrální operace) v souvislosti s převodem přebytku hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2018 (nebylo rozpočtováno). Plánovanou výši překročily o 8,7 mld. Kč i příjmy z prodeje emisních povolenek, které jsou inkasovány Ministerstvem životního prostředí.

Výdaje státního rozpočtu - podrobný komentář

Celkové výdaje byly v roce 2019 čerpány v objemu 1 551,7 mld. Kč, což proti skutečnosti roku 2018 představovalo meziroční růst o 150,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %. Výši danou rozpočtem po změnách převýšily o 15,8 mld. Kč, tj. o 1,0 % (při očištění výdajů od rozpočtově neutrálního převodu již zmíněného přebytku důchodového pojištění za rok 2018 ve výši 18,6 mld. Kč by výše daná rozpočtem po změnách byla dodržena).
Nad rámec rozpočtu je organizačním složkám státu umožněno čerpat nespotřebované výdaje minulých let. Ty v průběhu roku 2019 dosáhly téměř 71 mld. Kč a i jejich čerpání vedlo k překročení rozpočtu výdajů určených na financování společných programů EU/FM a ČR. Jejich výše 140,4 mld. Kč znamenala meziroční růst o 15,2 mld. Kč, tj. o 12,1 % a překročení rozpočtu po změnách o 5,8 mld. Kč. Je zjevné, že schopnost realizovat společné programy EU a ČR v rámci programového období 2014-2020 z meziročního hlediska v roce 2019 opět výrazně vzrostla.

Mimo to ovlivnily meziroční růst výdajů zejména sociální dávky vyšší o 45,6 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na důchody), neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně vyšší o 26,5 mld. Kč (zejména vliv vyšších výdajů na platy v regionálním školství) a výdaje na platy na úrovni organizačních složek státu vyšší o 9,6 mld. Kč. Zvýšená investiční aktivita v druhé polovině roku 2019 vedla k vysokému meziročnímu růstu kapitálových výdajů o 22,8 mld. Kč. Na jejich růstu se podílely zejména prostředky převedené Státnímu fondu dopravní infrastruktury a určené především na financování výstavby a modernizace silnic, dálnic a železnic. Ze státního rozpočtu bylo tomuto fondu převedeno celkem 58,6 mld. Kč, což bylo o 19,5 mld. Kč více než v roce 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 602,1 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 8,2 % a plnění rozpočtu po změnách na 99,9 %. Podíl sociálních dávek na celkových výdajích činil 38,8 % (v roce 2018 to bylo 39,7 %). Meziroční růst byl dán z velké části růstem výdajů na důchody o 37,7 mld. Kč, tj. o 8,7 %. Výdaje na důchody rostly zejména díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let. Na růstu sociálních dávek se podílí i nemocenského meziročně vyšší o 4,0 mld. Kč či příspěvek na péči vyšší o 3,8 mld. Kč.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 184,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 26,5 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 134,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na ve výši 127,4 mld. Kč (v roce 2018 to bylo 109,8 mld. Kč) a o zálohy soukromému školství ve výši 6,8 mld. Kč (v roce 2018 to bylo 5,9 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna roku 2019 převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1.1.2019 se tak v meziročním nárůstu promítlo navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků a o 10 % u nepedagogických pracovníků.

Transfery podle zákona o sociálních službách, které jsou z velké části převáděny do rozpočtů územních samosprávných celků, dosáhly 16,8 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o téměř 2 mld. Kč.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 71,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 3,5 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vycházel zejména ze zvýšení plateb z 969 Kč na 1 018 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2019 (od počátku roku 2020 se platba zvyšuje na 1 067 Kč/měsíc). Příznivý vývoj v oblasti nezaměstnanosti vedl k úspoře proti schválenému rozpočtu ve výši 1,5 mld. Kč.
Kapitálové výdaje dosáhly 139,3 mld. Kč, což představovalo 102,1 % rozpočtu po změnách (překročení o 2,9 mld. Kč) a výrazný meziroční růst o 22,8 mld. Kč, tj. o 19,6 %. Z celkové částky směřovalo 70,8 mld. Kč na investice realizované bez účasti prostředků EU a FM. Tyto prostředky meziročně vzrostly výrazně o 17,4 mld. Kč, tj. o 32,7 %. Na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP) směřovalo 68,5 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 5,4 mld. Kč, tj. o 8,5 %.

Prostřednictvím nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let bylo realizováno 36,4 mld. Kč kapitálových výdajů.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2019 schodkem 28,5 mld. Kč, což je proti roku 2018 výsledek horší o 31,5 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by saldo představovalo meziročně horší výsledek o 24,2 mld. Kč. 

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 jsou patrny z tabulkové přílohy.

Tabulková příloha:

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministryně Dostálová: Jak naložit s projekty, zasaženými nenadálou situací kolem koronaviru

22:30 Ministryně Dostálová: Jak naložit s projekty, zasaženými nenadálou situací kolem koronaviru

Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj vypracoval sérii doporučení pro řídicí o…