Ministryně Schillerová: Zákon je dobrý a pomáhá podnikatelům

Já vám děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Já bych zareagovala na tu poměrně krátkou debatu, ale my jsme si ji odehráli už i na hospodářském výboru. Nejdříve k panu senátoru Kosovi, který tady sedí, jde o to... nejde o to, že to nepotřebuji, proto říkám odložme účinnost toho ustanovení na 1. ledna 2021, především to ustanovení potřebují podnikatelé. Ti ho především potřebují. Ti potřebují, aby v případě podezření na jednotlivou fakturu v podstatě se neprověřoval ten odpočet jako celek, ale jenom jeho část.

Takže to je velice důležité ustanovení pro podnikatele především, to je to podstatné. A on pak o tom hovořil pan senátor Wagenknecht, já to budu tak provazovat. Těch 15 dnů prostě je nezbytných. Já mám tady namodelovanou úplně přesnou úsečku den po dni, co se děje, měla jsem ji ve všech výborech. Den po dni, co se děje s tím nadměrným odpočtem, když je uplatněn. A tady jsou přesně uvedeny dny, a to jsou jenom dny, protože kontrolní hlášení musí být spárováno do 5 dnů. A v té lhůtě 30 dnů se toto všechno musí prověřit, a to je skutečně po dnech, proto potřebuje finanční správa 15 dnů. A já jsem navrhla po debatě nebo pan senátor Větrovský, ať účinnost dáme na 1. leden 2021, protože je tam ten vedlejší efekt vlastně toho jednorázového zadržení vzniklého prodloužením lhůty 15 dnů. Čili prostě nedá se to za těch 30 dnů zvládnout. Požadavky finanční správy původně byly i na delší lhůtu. A skutečně jsme to zkrátili po velkých tvrdých debatách na toto minimum. Jenom pro srovnání, celá řada zemí má měsíce. A jenom tak pro vaši informaci, když ta finanční správa to zadrží jako celek, ten odpočet, tak to prověřuje měsíce. A my chceme, aby prověřovala jenom tu spornou část. A ten zbytek vrátila. Takže ono, pane senátore Kose, to není o tom, že jsem si odporovala. Naopak. Já říkám prostě, dejme tu účinnost na 1. leden, já stejně v rámci dalšího balíku opatření pro podnikatele budu prosazovat jakoby větší flexibilitu, ale jenom dočasně. To nemůžete nic takového dělat prostě na delší dobu, protože větší flexibilitu při vracení, tedy aby finanční správa pracovala rychleji, to můžete dělat jenom po tuto složitou dobu, je to mimořádná věc. Takže já si myslím, že kdo mě poslouchal pečlivě, tak já si skutečně neodporuji. Říkám, podařilo se nám vracet, dneska už zadržujeme pod miliardu díky kontrolnímu hlášení a chceme zadržovat úplné minimum. A to jsou peníze, které zůstávají na účtech a v kapsách finanční správy. Promiňte, daňového subjektu, už jsem unavená. Zůstávalo to na účtu finanční správy, teď na účtu daňového subjektu, beru zpět. Ještě jste reagoval, pane senátore Wagenknechte, na ta opatření. Ta opatření nejsou mimo legislativu. Já jsem využila svého práva, kterého mi dává § 260 daňového řádu a plošně jsem prominula veškeré případné sankce, které by vyplynulo z pozdních podání. To znamená, to byl institut, který byl už použit za nebo tato forma byla použita už za povodní, takže to není nic proti ničemu, tím pádem fakticky vlastně jsem došla k odložení těchto lhůt, protože se daňové subjekty nemusí obávat případných sankcí. A dokonce to byl jediný způsob, jak prominout pokutu za pozdní podání daňového přiznání nebo hlášení, protože to prostě finanční správa neumí, nemá tu kompetenci. Mám ji jenom já a je použita po dlouhé době, po dlouhé době toto ustanovení jsem opět prostě oživila a použila. Jestli cílíte na EET, je to nejelegantnější řešení, které v podstatě neznamená žádnou, můžeme tady debatovat, že jsme mimo rámec a tak dále, finanční správa a celní správa nebude kontrolovat. Bude dělat edukativní činnost.

Co je to za problém? Komu to vadí? Takže to si myslím, že je nejjednodušší, nejrychlejší, všichni to ví a dáme šanci zejména lékařům, kteří spadají do 3., 4. vlny, aby se věnovali jiným, podstatným problémům.

Já tady budu jen chtít vysvětlit, prosím, jestli byste byli tak laskaví, proč nemohu podpořit, nemohu a chci, aby to tu zaznělo na mikrofon, abyste to všichni slyšeli, zbývající pozměňovací návrhy, které kromě pozměňovacího návrhu pana senátora Větrovského, za kterým si stojím, a vysvětlím, proč nemohu podpořit ty ostatní, proč to prostě nejde. Nemohu jen za tu cenu, abych získala tuto, ale hoďte to na misky vah. Pozměňovací návrh pana senátora Větrovského a zbývající pozměňovací návrhy a zkuste na nich nelpět, protože ten zákon je dobrý a pomáhá podnikatelům.

První pozměňovací návrh hovoří a vysvětlovala jsem, on byl stejný, byl v Poslanecké sněmovně, já jsem to tam vysvětlovala, paní předsedkyně rozpočtového výboru Vostrá podala pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo financí a ministerstvo financí reagovalo na to, že by se tiskopisy vydávané Finanční správou měli napříště jejich struktura měla vyplývat ze zákona. A protože Ústavní soud na aplikaci tohoto ustanovení dal do konce roku 2020 a my měli otevřený daňový řád, tak jsme vypracovali pozměňovací návrh, který podala paní poslankyně Vostrá. A tento pozměňovací návrh v podstatě říká, aby toto podání bylo stanoveno vyhláškou. Prosím vás, jsem právník, sedm let jsem pracovala v Legislativní radě vlády v komisi pro finanční právo, se vší pokorou, aniž bych se tady chtěla nějak vyvyšovat, říkám, že tak, jak jsme to napsali, je to správně a v souladu s požadavkem Ústavního soudu. Aby mohla být vydána vyhláška, musí být zmocnění v zákoně. My do zákona dáváme zmocnění pro vydání vyhlášky a počítáme s tím, kde musí být parametry formuláře stanoveny, musíte mít rozsah vyhlášky, jinak je vyhlášku v podstatě nemožné vydat, to je podzákonný právní předpis, to tady určitě víte. Takže my tam dáváme zmocnění do zákona, rámec a počítáme s tím, že samozřejmě v rámci toho rámce vydáme tyto vyhlášky, tak je to legislativně správně. Kromě tiskopisů, které už jsou přímo v zákoně, které jsou nadefinované, tak je to správně. Takže návrh je irelevantní a já ho nemohu jako bývalý legislativec a právník ho nemohu přijmout, to není vůbec o politice.

Další pozměňovací návrh, s kterým také nemohu souhlasit, a hned vám dám příklad. Pozměňovací návrh vypouští změnu § 80, odst. 4 daňového řádu ve znění atd., který upravuje pořizování obrazového nebo zvukového záznamu o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu správce daně, a to tak, že nově vážně uvědomění osoby, která se úkonu účastní o tomto pořizování záznamu atd. Dám vám příklad, jak může celník uvědomit někoho, že ho bude natáčet, jestli má, nebo nemá dálniční známku? Vždyť to je přece nesmysl. To ustanovení je neaplikovatelné na celou řadu těchto situací. Proto se to tam do zákona dostalo, pro nic jiného.

Další pozměňovací návrh, který nemohu akceptovat, a chci vám to tady poctivě vysvětlit, je pozměňovací návrh, který doplňuje do úpravy daňové kontroly v daňovém řádu pravidlo výslovně požadující odůvodnění zahájení daňové kontroly, pokud je zahajována ve fázi před vyměřením. My máme daňovou kontrolu, kterou například podá daňové přiznání, nejčastěji je využíváno na DPH, podá daňové přiznání, vznikne pochybnost o uplatněném nadměrném odpočtu a může se zahájit kontrola už před vyměřením. Buď speciální postup k odstranění pochybnosti, tuším, se jmenuje, už to také zapomínám, nebo daňová kontrola. A to je předběžný institut. Tam nejste v klasické daňové kontrole, kde už opravdu správce daně, tam jde za nějakým účelem, už má nějaké indicie. Toto je podezření. Tam jde o rychlost. O to, aby nebyl vyplacen neoprávněně nadměrný odpočet. Čili toto je opravdu nesystémový, nedotažený návrh, nelogicky je tam odkaz na § 89, odst. 4, postrádá to smysl. A vůbec bych chtěla říci, že nastavení kontrolních postupů je dnes už dávno prověřeno judikaturou Nejvyššího správního soudu, takže opět nemohu, a vysvětluji to tu poctivě, nemohu s tím souhlasit.

Další pozměňovací návrh, se kterým nemohu souhlasit, je navržená změna, která usiluje o posun okamžiku formálního zahájení daňové kontroly, tzn. aby se v případě, že je to formální zahájení, bylo okamžikem doručení oznámení o zahájení daňové kontroly atd. To popírá záměr vládního návrhu, kterým je stanovit jednoznačný okamžik daňové kontroly obdobně, jako je to dnes třeba v kontrolním řádu, kde je to také jednoznačně stanoveno, takže vytvářet nějaké podmínečné zahájení atd., to by skutečně pro praxi, kterou chceme zjednodušit, opravdu nic nepřineslo.

Další pozměňovací návrh, s kterým nemohu souhlasit, je změna, aby lhůta pro vyjádření daňového subjektu k výsledku kontrolního zjištění, jehož následkem je vyjádření ke kontrole, byla stanovena výslovně zákonem. To je prostě rigidita. Vládní návrh nemění stávající mnoho let fungující systém. Ověřený a potvrzený judikaturou, který nečiní vůbec žádné problémy, takže nezlobte se, prosím, při vší úctě je to prostě snaha mít pozměňovací návrh za každou cenu.

Další pozměňovací návrh, s kterým nemohu souhlasit, je senátní tisk č. 209, který předpokládá, že pokud ke sdělení dosavadního výsledku kontrolního zjištění dochází při jednání, má daňový subjekt právo na stanovení lhůty pro případné vyjádření pouze tehdy, pokud o toto stanovení během jednání požádá. Proč? Naopak, ať ho má vždy. Tzn. tento návrh byl už navržen v Poslanecké sněmovně, ale jde to proti oboustrannému zájmu na rychlém průběhu kontrolního postupu, takže zase to nedává žádný smysl.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, změna obsažená v pozměňovacím návrhu, která je negací vládou navrženého prodloužení časového úseku, ale to bych v tuto chvíli neřešila, protože tam já jsem, a podpořím aktivně pozměňovací návrh, to je 15 dnů, který uplatnil pan senátor Větrovský.

Pak je tam problematika tzv. vykusování, to nevím, jestli budu schopna vám tady vysvětlit, to je poměrně složitá věc, vykusování úročení. Když se úročí nedoplatek, tak se v celém běhu existence nedoplatku musí vykousnout okamžiky, kdy měl jinde přeplatek a započítat vůči němu. Je to dnes už naprosto jednoznačně projudikovaná věc a návrh z povahy věci je v podstatě v rozporu s konstantní judikaturou.

Poslední věc, kterou nemohu podpořit, je zavedení časového zastropování vzniku úroku z prodlení, respektive úroku z posečkané části po pěti letech vzniku úroku. Obdobný byl předložen i v Poslanecké sněmovně. A v podstatě snižuje výši všech úroků tak, aby odpovídala soukromoprávnímu úročení a byla garantována jednotná cena peněz, ale zastropování je nesystémové, nelogické a popírá výše uvedenou konstrukci, protože negativní dopady lze řešit individuálně formou posečkání či prominutí. Naopak my sjednocujeme všechny úroky a dostáváme je do souladu s judikaturou a s touto právní úpravou.

A stejně tak, že pozměňovací návrh, který směřuje k zavedení zvláštní sazby nového úroku z nesprávného stanovení daně, případně neoprávněného vymáhání. Zase stejný byl uplatněn v Poslanecké sněmovně. Je to popření vládou navržené konstrukce jednotné ceny peněz, kterou ve svých připomínkách, jenom předesílám, jedním z připomínkových míst byl i Nejvyšší správní soud a uvítal tuto úpravu, kterou do daňového řádu dáváme. Tak se jen snažím vysvětlit, proč nemohu podpořit žádný z pozměňovacích návrhů, které předložil a byl schválen na hospodářském výboru.

Děkuji vám za pozornost.