Dobrý den, kolegyně a kolegové. No mě mrzí, že pan guvernér zrovna odešel, protože úvod svého vystoupení jsem chtěl věnovat přímo jemu. Takže se s tím nějak vypořádám. Doufám, že v průběhu mého vystoupení dorazí. Takže zatím navážu na to, co jsem tady říkal při tom, když jsem navrhoval, aby tento bod byl vyřazen z programu této schůze.

Já se skutečně opravdu divím vládě a vládní koalici - a chtěl bych znát upřímnou odpověď - proč, paní ministryně, tak trváte na tom, aby tento tisk byl přijat nyní, v době, kdy ještě platí ta novela zákona o České národní bance, která tady byla přijata v legislativní nouzi, která například umožnila to kvantitativní uvolňování do konce tohoto roku. Já skutečně tady vidím - děkuji panu guvernérovi, že dorazil - divím se, že to tady takhle tlačíte a samozřejmě ty ostatní důležité zákony stojí. Protože si skutečně myslím, že bychom se měli věnovat stávající ekonomické situaci, stávající pandemické situaci a tuto debatu si nechat zejména na období, kdy dokážeme vyhodnotit a kdy nám centrální banka dokáže dát podklady k tomu, jakým způsobem s tou pravomocí naložila a nakládá.

Je to z mého pohledu taková trochu umanutost to tady stále protlačovat před ostatními body a mě velmi mrzí to, co už jsem tady říkal předevčírem. Že paní ministryně i pan guvernér, že jim nestojí za to, aby nám tady k tomu něco řekli ve třetím čtení. Možná čekají jenom na závěrečné slovo, ale to je také z mého pohledu nefér. Protože my ostatní, kteří tady klademe otázky a chceme o tom diskutovat - a můžeme mít skutečně rozdílné názory, ale základem parlamentní demokracie je diskuze - tak pak nemáme možnost reagovat.

Měli bychom umět spolu diskutovat. Ignorování poslanců a jejich dotazů znamená neúctu k Poslanecké sněmovně. Nejenom k těm konkrétním poslancům, ale neúctu k Poslanecké sněmovně jako celku. Ale mě zejména na panu guvernérovi České národní banky toto velmi mrzí. Protože bych nečekal, že tady ty otázky nechá bez nějakého vysvětlení a s námi nediskutuje. Skutečně mě to velmi mrzí.

Já se domnívám, že paní ministryně mlčí, aby nemusela říct, co to kvantitativní uvolňování znamená a co to znamená pro monetizaci vládního dluhu a co to může vlastně přinést za velké problémy do naší ekonomiky. Já jsem si dneska přečetl i nějaké mediální hodnocení začátku dneska, kde samozřejmě všichni tento zákon považují zejména za diskusi o regulaci hypoték. To je pro nás také samozřejmě velmi důležité, ale právě kvantitativní uvolňování a monetizace vládního dluhu a reálné dopady, dlouhodobé, do ekonomiky, jsou pro naše hospodářství daleko podstatnější. Já bych možná požádal i ty, kdo toto sledují, aby se tím více zabývali a ty informace více přenášeli naší veřejnosti. Protože to jsou pravomoci, kterých se velmi obáváme a je důležité tady věnovat pár slov tomu, proč se jich obáváme.