Dámy a pánové, pane ministře, pěkné poledne skoro. Já bych k tomu také řekl pár slov. Zaprvé bych řekl, nestavme, že to je boj jedněch proti druhým, cyklistů proti řidičům, řidičů proti chodcům a podobně.

Jakkoli jsme s kolegyní Zuzanou Ožanovou z jednoho klubu, tak se v tomto evidentně neshodneme. Pro kontext je potřeba dodat, že já jsem jak řidič, pravidelný a rád řídím, jak říkají kolegové, šicí stroj, neboli elektroauto, tak ale samozřejmě pravidelně jezdím i na kole, takže tu zkušenost mám z obou dvou stran a z obou dvou úhlů pohledu. A musím říct, že ano, je to o té ohleduplnosti, o té bezpečnosti. Ale myslím si, že i v zákonech můžeme dát nějaký signál. Já to vnímám jako edukativní, nebo bych řekl skoro preventivní - preventivní záležitost, preventivní signál v tom, že se tady upozorní, už jenom to, že my se tady o tom bavíme půl hodiny, že tím zabereme nějaký veřejný prostor a konečně se to týká nějakého reálného obsahu, který se dotýká reálného života lidí, tak tím upozorníme na ty příklady.

A těch záležitostí... To není jenom o tom, že je tady nekvalitní krajnice a cyklista nemůže jet úplně vpravo. Je to často o tom, že když jedete opravdu s dětmi a za vámi slyšíte, že se blíží auto, tak jako poodjedete do toho středu, abyste to dítě, které jede před vámi, abyste ho chránili. To znamená, že těch příkladů je milion. A je to prostě o tom, aby i ten řidič se choval ohleduplně.