Dámy a pánové, pěkné odpoledne, děkuji. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové,
tak já jsem konzistentně pro zrušení této daně, která se dřív jmenovala daň z převodu nemovitosti, dneska daň z nabytí nemovité věci. Tolik jako informace úplně základní. A samozřejmě my se shodneme v tom, že ta daň je nemorální, že se tady zdaňuje něco, co se už zdaňovalo dvakrát, třikrát, že to jednoznačně zdražuje tu cenu nemovitosti.
Nicméně je potřeba v této věci a obecně u daní, být konzistentní a realistický. Tyhle dvě věci, konzistentní a realistický - já koukám zejména na svého kolegu, kterého si jinak vážím, na Vojtěcha Munzara - protože my nežijeme v ideálním světě. Samozřejmě v ideálním světě bychom se tady všichni shodli, že bychom všechny daně mohli zrušit, snížit a podobně, úplně s přehledem. A myslím si, že se na tom nějaká část Sněmovny, asi ne všichni, shodneme.
Nicméně my v tomhle světě nežijeme. My musíme vnímat ten kontext té situace, jaký je. Já jsem se díval na historii této daně. Jestli jsem si to správně našel, tak od roku 1992 byla ta sazba progresivní mezi čtyřmi a dvaceti procenty. Od roku 1994 měla pět procent, byla ve výši pěti procent. V roce 2004 byla tři procenta. A teď to přijde, tam směřuji. V roce 2013 se z tří procent zvýšila o jeden procentní bod, na čtyři procenta.
Stalo se tak prosím pěkně, v rámci balíčku konsolidovat veřejné rozpočty jako reakce na finanční krizi. A teď se dostávám k tomu jádru pudla. Finanční krize nás teď největší čeká, kterou nezavinila ani tato vláda, ani žádná jiná vláda, sousední země, ale koronavir. To znamená, že my jsme teď v situaci nesporně horší, než byl rok 2012, 13. I přesto tehdy - opět jsem si našel - se zvýšila základní sazba DPH o jeden procentní bod, zavedly se solidární přirážky k dani z příjmů fyzických osob na tři roky, zrušila se základní sleva daně pro pracující důchodce a odstranil se strop zdravotního pojištění. Mimo jiné. Nebudu tady číst, abych nezdržoval, úplně všechno.
Naproti tomu v této chvíli, kdy je ta finanční krize větší, čeká nás větší, tak paní ministryně a Ministerstvo financí, přichází se zrušením této daně. Jinými slovy, kdyby tedy kopírovala ten stav z roku 2013 a ten recept, tak by dneska paní ministryně tady přišla s návrhem na zvýšení této daně ze čtyř na pět procent. Já bych to nepodpořil. Jako jsem byl pro zrušení daně z nabytí nemovité věci v té verzi senátní už, to kolega určitě ví. Ale kdybychom to tedy měli hodnotit kontinuálně a konzistentně, tak by paní ministryně měla dneska přijít se zvýšením té daně jako reakce na tu finanční krizi. Stejně tak, jako se stala v roce 2013 celá řada těch opatření.
A to je pro mě ten základní kontext. Jak říkám, já bych v ideálním světě chtěl zrušit ty daně bez jakékoliv náhrady. Už jsem pro to dvakrát hlasoval, hlasoval bych pro to potřetí počtvrté. Ale ta situace je teď, kolegyně, kolegové a vážený pane kolego, jiná. My jsme teď v úplně jiné situaci. Takže buď platí teze - a já si myslím, že je pravda někde uprostřed, není to černobílé - že v době po finanční krizi, před finanční krizí se daně zvyšují, aby se vybíraly prostředky, ale pak to musí platit vždycky. Anebo se snižují.
A já tady říkám pro kontext té situace, že v roce 2013 se tři nebo čtyři sazby daně zvýšily a teď Ministerstvo financí a tato vláda přicházejí se zrušením této daně, která se shodou náhod - a tomu říkám absurdita na druhou - zrovna právě v tom roce 2013 zvýšila z tří procent na čtyři.
Takže bych vás jenom v tomhle poprosil, kolegyně, kolegové - já jsem rád, že ten materiál tady je - abychom to vnímali v nějakém kontextu. Do teď jsme o tom hlasovali o tom před tou koronavirovou krizí. Teď hlasujeme poté. To znamená, to trochu mění i ten kontext toho odůvodnění paní ministryně, že, ano, může platit, že to, co člověk říkal v listopadu, tak teď říká něco jiného. No, protože ta situace je ale úplně jiná. My jsme dneska úplně někde jinde.
A já si myslím, že to je schopnost, nebo možnosti, které my máme. A jak říkám, my nejsme v ideálním světě. V ideálním světě by se to celé zrušilo bez jakékoliv náhrady a podobně. A to tady vůbec nemluvím - k tomu se vrátím ve třetím čtení - že cílem by mělo být zjednodušit ten daňový systém o ty různé výjimky, nikoliv ho komplikovat. Takže tolik stručný výčet i pohled do minulosti a pohled na kontext celé té věci, že se nedá ona hodnotit izolovaně tak, jak jsem to tady občas slyšel.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
