Rekordní výše inflace, která vystoupala na dnešních 14,2 %, je vyšší, než byly dokonce i skeptické předpovědi začátkem roku. A je téměř dvojnásobná oproti inflaci v eurozóně. Na vině je souběh konce pandemie a růstu cen energií. A nyní též dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Ceny rostou především kvůli zdražování zemního plynu, které se promítá do nákladů výrobců v průmyslu, ale i v domácnostech, i když svou roli hraje jak silná poptávka (odraz vládních podpor v pandemii), tak poruchy dodávek. Nárůst ceny plynu, který se promítá i do cen elektřiny, se nejdřív zdál dočasný - válka na Ukrajině a nejistota budoucích dodávek však komplikuje dříve očekávaný pokles cen.
Úkolem vlády by nyní mělo být především valorizovat výpočty sociálních dávek - třeba zvýšením slevy na dani či přídavky na děti v proporci k inflaci. Inflace ale postihuje celou společnost, proto by se jistá podpora měla týkat nikoli jen chudobou ohrožených lidí. Nečekanou inflací podstatně navýšené příjmy státního rozpočtu by se totiž měly (v rozhodující míře) vrátit těm, kteří je do rozpočtu poslali.
Na celý rozhovor se můžete podívat na webu ZDE.
RNDr. Luděk Niedermayer
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
%20zmen%C5%A1en%C3%A9_profil_top.jpg)
