Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. (Ono to?) tady dneska skončilo vodou na mlýn a při těch při těch Dušičkách nám přibývají nějak další dušičky, (nesrozumitelné) České televize. Mně spíš přijde skutečně zajímavé, že jsme se tu dneska sešli, a to dokonce vlastně na mimořádné schůzi, aby se na interní příkaz pětikoalice odsouhlasila novela zákona, která v mých očích navždy pokřiví a ještě více rozkolísá postavení veřejnoprávních médií v České republice. 

Ten úkol dneška tak, jak to vidím já, zní - zvolme takový vzorec volby do mediálních rad Českého rozhlasu a České televize, který okamžitě zabrání možnosti podle současného systému nominovat opozici osobnosti do obou těchto institucí. Tím úplně hlavním cílem je hladká volba generálního ředitele České televize a absolutní kontrola nad činností televizní rady. A totéž v bledě modrém čeká Radu Českého rozhlasu. Z pohledu pětikoalice samozřejmě, z pohledu mého, nezlobte se na mě, kolegové, neumím to nazvat jinak než slovem zvěrstvo.

Vážení občané, jestli se domníváte, že předchozí masáže a osočování opozičních stran ze snahy ovlivňovat chod veřejnoprávních médií je potřeba zastavit zrovna tímto způsobem a že vládní strany vlastně dělají dobrou věc, tak to se hrubě mýlíte. Povím vám, jaké strachy a příležitosti vládní pětislepenec vidí.

Za prvé. Je tady Senát, ten dnes nemůže nikoho nominovat, ačkoliv tak nějak kdysi náhodou a zákon mu to neukládá, přesto založil mediální výbor, aby o tom aspoň mohl mluvit. Je mu to líto, rád by si zanominoval a zauděloval. Pětikoalice dnes má i v tomto orgánu většinu, a proto mu to chce prostě dopřát a tomu já docela rozumím - jste kolegové. Navíc s argumentem, který je starý jak duální systém sám. Musíme volit skutečně nezávislé osobnosti. Tak určitě, přesvědčili jste nás, že volíte nezávislé osobnosti a že volíte nezávisle, když jste si tady naposledy na sílu hlasovali aklamaci, abyste se navzájem pohlídali a zvolili si skutečně ty ve vašich očích nezávislé.