Obecně lze říci, že nynější situace sociální demokracii nepřeje. Ztrácí napříč celým kontinentem a její voliče úspěšně přebírají populisté. Politické otřesy způsobily jak finanční, tak migrační krize. Obě měly obrovský vliv na zásadních změnách v ekonomické, sociální a politické oblasti. Pokud si k těmto faktům přidáme i změnu zaměstnanecké struktury, přičemž například podíl dělníků – tedy tradičních voličů sociální demokracie – zásadním způsobem poklesl, máme zde jasný argument, proč pozice sociální demokracie musí být jiná, než tomu bylo ještě před deseti patnácti lety.

Pokud se podíváme na hlavní města v zemích Visegrádské čtyřky, situace sociální demokracie je v nich obdobná. V Bratislavě vládní Smer rezignoval na kandidaturu na funkci primátora a propadl rovněž ve volbách do zastupitelstva. Ve Varšavě skončil kandidát koaličního levicového projektu (SLD Lewica Razem) na 6. místě, přičemž získal pouze 1,5 procenta hlasů. V Maďarsku se komunální volby konají v příštím roce, ale šance levice na úspěch je minimální. Sociální struktura těchto velkým měst dlouhodobě nahrává spíše pravicovým či středovým subjektům.

V uvedených dvou odstavcích jsou nastíněny dva základní faktory, s nimiž musíme pracovat při hodnocení výsledků ČSSD v komunálních volbách. Obvykle se při neúspěchu vina přičítá pouze místním politickým aktérům, což může mít skutečně největší vliv, nicméně na výsledek působí rovněž další aspekty. K očekáváním dobrých výsledků ČSSD v Praze musela přistupovat velmi skromně, protože její podpora dlouhodobě razantně slábla. Respektive pokud vnímáme poslední volební zisky ČSSD v hlavním městě, pak boj o pouhé politické přežití byl vcelku reálný. Hlavní otázkou tedy bylo, zda ČSSD v Praze překoná, či nepřekoná 5% uzavírací klauzuli.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 ČSSD v Praze podpořilo pouze 5,57 % hlasujících. V roce 2016 strana nabídla spolu se Zelenými optimálního kandidáta do Senátu, který mohl oslovit jak tradiční stoupence sociální demokracie, tak liberální levice. Václav Bělohradský však získal pouze 27 % hlasů, drtivě jej porazil pravicový kandidát a ředitel gymnázia Jiří Růžička (TOP 09, STAN). V Praze 10 společná kandidátka obou subjektů Ivana Cabrnochová skončila na 4. místě (12,7 % hlasů), o něco lépe dopadla Miroslava Skovajsová v senátním obvodě Praha 11, když skončila třetí (15,4 % hlasů).

Předpokladem volebního úspěchu je dobře připravená kampaň, populární a známý lídr a pokud možno, citlivě prováděná komunální politika v několika posledních měsících před volbami.