V Gruzii „odborníci z Mejdanu,“ tak úspěšní v Kyjevě v roce 2014, selhali a tak země půjde svou cestou mezi Evropou a Ruskem. V Srbsku několik tisíc studentů, při několika opakovaných demonstracích, obtěžuje vládu s poněkud obskurní záminkou, aby řádně vyšetřila zřícení jakéhosi objektu, který byl postaven dávno před vznikem současné vlády. V Moldavsku zajistil vítězství „proevropské“ prezidentky, uctívající fašistického diktátora Antonesca, milion korespondenčních hlasů zaslaných ze zahraniční. Krásné a jistě férové vítězství ducha nad hmotou.

A nyní je na řadě Slovensko! Dnešní slovenská opozice ještě jako vláda předvedla vskutku kolosální neschopnost vládnout. Některé její hlavní osoby (např. Matovič) jsou figury, které jako by vypadly z nějakého dekadentního románu Matěje Čapka – Choda. A tato opozice se vrhla na vládu pro její údajné proruské směřování. Prostřednictvím ulice se snaží o svržení legálně zvolené slovenské vlády.

Robert Fico má už ovšem zkušenost starou několik let, kdy stupňovaná hysterie po vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně, rozpoutala na Slovensku nevídanou smršť protivládních demonstrací, na kterých byli premiér Fico a ministr Kaliňák vláčeni žumpou. A líčeni jako osoby, z jejichž rukou téměř kape krev nebohých zavražděných. Mainstreamová média se neštítila zneužívat pochopitelné bolesti nešťastných rodičů zavražděného novináře.