Vážené dámy, vážení pánové,
na výboru pro sociální politiku jsem předkládala jenom jeden pozměňovací návrh, ale od té doby byl čas a příležitost víc, než jsme ji dostali dopoledne, k tomu, abychom ještě dopilovali i další pozměňovací návrhy, takže dnes budeme mít příležitost tento vládní návrh, který považuji za nešťastnou cestu, zkrátka zlepšit a budeme si moci vybrat cestu, která je podle mého soudu lepší. Proto si dovolím k té debatě rovnou avizovat, že tedy navrhujeme pozměňovací návrhy, ale než se dostanu k jejich odůvodnění, tak velmi krátká vzpomínka na minulý týden. To, že lidé nehlásí své kontakty ve chvíli, kdy jsou testováni na koronavirus a vyjde jim pozitivní výsledek, je považováno dlouhodobě za velký problém a souhlasím s tím, že je nutné motivovat k nahlašování kontaktů a motivovat lidi k tomu, aby se do karantény uchylovali.
Hovoří se tady o tom samozřejmě ve veřejném prostoru nejenom v Poslanecké sněmovně, ale obecně opravdu dlouhé týdny, měsíce a vláda konečně po těch dlouhých diskusích nakonec přišla s návrhem, který jsme tady minulý týden projednávali znovu, protože se nám vrátil ze Senátu, a který jsme měli možnost schválit a ten volil tu formu pomoci ve výši jednorázového příspěvku na den 370 korun. A tuto cestu, jak tady bylo zřejmé z hlasování o senátní verzi, podpořila i naprostá většina opozičních stran. Proč jsme nepodpořili ten původní sněmovní návrh, asi netřeba připomínat tu vzrušenou debatu přílepku, který asi ve Sněmovně prosadili sociální demokraté, a jednalo se o snahu vlastně v tomto zákoně rozšířit tu povinnost podnikatelů, firem, zaměstnavatelů - byrokratické úkony - kterou jsme nepovažovali za šťastnou. Forma přílepku v té legislativní nouzi k takové normě zkrátka dle nás je cesta vždycky nešťastná, ale teď dvojnásob ve věcech, které řešíme. Víme jak to dopadlo, že tady o jeden hlas neprošla ta verze, kterou jste prosazovali ze Sněmovny, ale zásadní je, že ten princip, totiž nikoliv 100 % ušlé mzdy, ale 370 korun na den tady ve své podstatě měl většinovou podporu. A jenom kvůli tomu, že na misky vah se v jednom okamžiku dávalo, jestli budeme řešit tu podporu lidí a nebo podporu plus šikanu firem a mnozí z nás nechtěli tu šikanu, tak se k podpoře nedostalo. Ale myslím si, že je nejrozumnější cestou a mrzí mě, že se vláda nerozhodla tou cestou jít sama, abychom prostě neměnili ten přístup, ten princip, který byl zvolen, o kterém víme, že tu podporu by tady měl, ale zachovali právě ten jednorázový příspěvek, částku 370 korun. Na výbor se mi to ještě nepodařilo tak rychle připravit, teď už se to zadařilo. Protože já na rozdíl od úřadů samozřejmě nemám k dispozici stovky zaměstnanců, úředníky, kteří na tom mohou pracovat, a proto tedy až teď pozměňovací návrh, který se vrací tady k tomu principu, to znamená změna vládní cesty, kterou teď zvolila nově a snaha dostat se ke kompromisu. Ta cesta byla ve své podstatě už i v rámci Tripartity akceptována, možná někdy s výhradami zaměstnavatelů, možná někdy ne úplně s nadšením, ale prostě víme, že to byla cesta, která byla pro všechny zkousnutelná a pro řešení situace asi nejlepší. Já bych vás tedy chtěla požádat o to, abychom se touto cestou znovu vydali, abychom se díky tomu pozměňovacímu návrhu, který tady máme příležitost přijmout, pustili do toho, že budeme zpátky u toho řešení, které tady už jednou mělo velkou šanci projít, a budeme mít tady tento úkol, troufnu si říct, z krku, lidově řečeno. Druhá cesta, kterou můžeme zvolit, je skutečně ta vládní, ale tu nepovažuji z několika důvodů za nejlepší.
Samozřejmě snaha lidem, kteří i tak už mají třeba hluboko do kapsy, kompenzovat ušlý příjem, aby se jich ta situace nedotkla nějak tíživě, je určitě namístě, ale volit takovou výši, která mezi nimi a lidmi, kteří stále chodí do práce, setře jakýkoliv rozdíl, tak nepovažuji za dostatečně obhajitelnou a považuji to doslova za morální hazard pro ty, kteří nakonec v té práci jsou. Zkrátka, když jste v práci, tak byste měl mít rozhodně nárok na mzdu, to samozřejmě nikdo ani nebudeme o tom diskutovat, ale když do ní nechodíte z jakýchkoliv důvodů objektivních, tak byste měl přece jenom vydělat nebo mít na příjmu trochu méně, protože je to prostě přirozený princip.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Devadesát procent, které tedy navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, považuji za dostatečně motivační, oproti stávajícímu stavu šedesáti procent náhrady ušlé mzdy, ale zároveň férovější právě vůči těm, kteří v té práci jsou, pro kratší (?) pracují těm, kteří nikoliv. Myslím, že by to byl lepší kompromis z hlediska zaměstnavatelů, kteří samozřejmě velmi protestují proti tomu přístupu sto procent mzdy na 14 dní. Je to cesta, která by i pro ně určitě byla přijatelnější, byť si myslím, že by si představovali ještě méně, ale vnímám ji jako určitý kompromis.
Přístup musí být nějakým způsobem proporcionální. Nelze prostě lidem, kteří jsou už měsíce na ošetřovném, starají se a pečují o děti, které nemohou chodit do škol, často se s nimi tedy také výrazně učí, tak ti dostávají sedmdesát procent. Ti, kteří jsou na kurzarbeitu, který zatím má u nás podobu tedy těch vládních programů Antiviru, taktéž. Ti, kteří jsou teď, nebo by měli jít do karantény, by měli mít sto procent. To považuji za naprosto nevyvážený přístup. A samozřejmě motivující k tomu - a neříká se mi to snadno, vím, že samozřejmě ne všichni takoví jsou, ale k tomu, aby se naopak hlásili kontakty, které jsou fiktivní. Takže je to ode zdi ke zdi.
Ve chvíli, kdy jsme v situaci, že lidé zapírají kontakty, které jsou skutečné, které opravdu proběhly, tak se to snažíme vlastně dělat tak, že je budeme motivovat k tomu, aby naopak si řekli, tak nahlas mě, jako že jsme se potkali, i když k tomu kontaktu nedošlo, zahltíme tím ještě více samozřejmě kapacity hygienických stanic a dostaneme se do situace, že ty nebudou už tuplem schopné trasovat všechny. Když se tedy bavíme o tomto motivačním prvku, tak bychom se také měli ale bavit o tom, jak je na to ten systém připraven. Není tady sice při projednávání tohoto bodu pan ministr zdravotnictví, ale určitě za vládu by měla zaznít i ta informace, jak se tedy Krajské hygienické stanice ještě více posílí oproti tomu současnému stavu.
Bavíme se tady o tom měsíce a měsíce, že trasování nefunguje. Že je tam nedostatečná kapacita lidí, i když se neustále samozřejmě snaží pomoci, ať už je to armáda, ať už jsou kapacity úředníků z jiných úřadů, kteří doplňují KHS, ale pořád je to zkrátka málo. A dokud nebude vyřešen tento klíčový problém, tak tohle je prostě vylévání vaničky i s dítětem. (V sále je hlučno, poslanci diskutují v hloučcích.) Já se domnívám -
Děkuji. Tak abychom prostě i měli domyšlené vše do těchto detailů, které jsou detaily velmi podstatnými, takže stávají se skutečně věcmi, které tu situaci zásadně mohou ovlivnit. A opravdu ze zkušeností mnoha, mnoha lidí, kterým mohu důvěřovat, to nejsou žádné názory nebo anonymní účty na internetu na různých sociálních sítích, to jsou lidé, které konkrétně znám, tak ze zkušeností mnoha těch lidí, mám zprávy různého charakteru od nich ve stylu například: Vůbec mě KHS nevytrasovala, i když jsem měla jednoznačný kontakt, velmi blízký kontakt nakaženého, například.
Další příklad. KHS, když jsem své kontakty se snažil tedy sdělit poctivě všechny, tak už při čtvrtém kontaktu, co jsem nahlašoval, mi řekla: To stačí, na víc stejně bychom neměli kapacitu, i když jsem chtěl poctivě nahlásit ještě dalších pět, protože s těmi jsem se skutečně setkal. Většina zodpovědných lidí ty lidi obvolá sama, to je jasné. Většina takových to udělá, ale ne všichni samozřejmě. A když vás ještě takto samotné úřady, ti, kteří to mají na starosti, vlastně motivují k tomu ty kontakty ani nenahlásit, a tyhle své zkušenosti ti lidé sdílí samozřejmě se svým okolím dál, dostávají se dál tou šeptandou pak už často i pozměněné, ale tady toto jsou zkušenosti z mého velmi blízkého okolí, kterým nemám důvod nevěřit, tak potom jak to asi působí na lidi, jak asi může tady být důvěra v to, že ten systém je možné ještě nakopnout tak, aby fungoval.
To, že je trasování klíčová záležitost, víme od začátku pandemie. To není nic nového. Chytrá karanténa měla být tím, co vlastně pomůže udržet tuto zemi v nějakém chodu za podmínek, které budou ještě snesitelné, ale zároveň v takovém módu, že budeme ve své podstatě prostě s omezeními, ale fungovat včetně ekonomiky. A jak vidíme, tak po tom roce to tak není a fungování Chytré karantény, kterou jsme tady mnozí už v jejích počátcích s porodními bolestmi prostě nazývali hloupou a různě jinak, tak se skutečně za ty měsíce nezlepšilo a ona skutečně hloupou je. Ale na tomhle se musí pracovat primárně. A v ruku v ruce s tím je samozřejmě motivace lidí, ale ta motivace nesmí být k tomu, aby se hlásily falešné kontakty, ale k tomu, aby se hlásily jenom ty skutečné, aby byly vůbec ještě zvládnutelné kapacitami vytrasovat.
Proto prosím o podporu pozměňovacího návrhu, pojďme klidně, pokud tady vznikne situace, že se jako nebude moc vůle většinová pro žádnou z verzí ani tu vládní, si vzít klidně kdo přestávku, jednejme ještě, znovu se k tomu vraťme, ať raději než aby vznikl tady nějaký prostě nefunkční model, tak jsme dali dohromady cestu, která bude v praxi fungovat, která nenarazí v Senátu, která se nám tady obratem nevrátí a která by mohla být nakonec třeba i tím druhým pokusem, marným pokusem, tuto věc řešit. Já před tím chci varovat. Chci varovat před tím, abychom se tady zase nedostali do situace, že neprojde vůbec nic, a to už opravdu důvěra lidí, která je v troskách, nevím, kde už by skončila.
Takže to je snaha o tu konstruktivní, řekněme, dohodu, která by vedla k zlepšení situace. A velmi by mě zajímalo, jestli by nám zástupci vlády mohli říci, jak přesně budou KHS připraveny, a to nejen na to trasování, ale zapomněla jsem zmínit i na kontrolu, že ti lidé v karanténě skutečně dodržují, co mají, protože to je další nezbytný aspekt. Těch kontrol nemůžou být prostě desítky či stovky, ale musí jich být mnohem víc, aby to mělo efekt, aby to mělo smysl. A to se, troufnu tvrdit, že teď také ještě není úplně na maximu možností, jak by mohlo být.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
