Pikal (Piráti): Nikde v Ústavě není omezena pravomoc vlády bez důvěry

29.01.2020 14:27

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 29. ledna 2020 k návrhu změny zákona, kterým se mění Ústava České republiky.

Pikal (Piráti): Nikde v Ústavě není omezena pravomoc vlády bez důvěry
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vojtěch Pikal
reklama

Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se také do této rozpravy hlásil již před delší dobou, nicméně chápu, že faktické poznámky mají přednost. Pokusil bych se to nějak shrnout. V zásadě jedna věc, která mě zaujala, je, že se tady mluvilo o tom, že stejný návrh již byl podán v minulém volebním období, tak tehdy na něj vláda dala stanovisko, které obsahovalo i nějaké výtky nebo něco podobného, zatímco tentokrát vůči prakticky stejnému návrhu žádné poznámky vláda neměla. Nevím, jestli to něco říká o práci nové vlády, nebo... Dovolil bych si z toho staršího stanoviska ocitovat část, bod 3.

"Vláda zároveň doporučuje zachování stávající ústavní úpravy ve vztahu k rozhodování o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, to je zachování pravomoci demokraticky a přímo zvoleného Parlamentu rozhodnout v určitých případech o pobytu zahraničních vojsk na českém území. Navrhovanou úpravu článku 43 odst. 4 Ústavy České republiky spočívající v omezení této rozhodovací pravomoci Parlamentu a de facto v jejím přenesení na vládu by šlo o krátkodobý pobyt zahraniční armády na území České republiky, vláda považuje mimo jiné i s ohledem na historickou zkušenost České republiky za diskutabilní a potenciálně nebezpečnou. Tento názor vláda zastává i přes navrhované zachování kontrolní pravomoci Parlamentu ve vztahu k případnému rozhodnutí vlády."

A to je možná ta věc, která mě tam přece jenom trošku zaráží, protože tady se hodně mluví o tom, že přece vláda má taky legitimní důvěru a vzešla z voleb. Ale myslím si, že nedávné zkušenosti České republiky s parlamentarismem a s tím, jak může vznikat vláda, o čí důvěru se vlastně opírá, tento argument poněkud staví trošku na vodu, protože ne vždy nám tady vláda vzešla přímo z voleb, ne vždy začala vládnout s důvěrou a ne vždy měla tuto důvěru hned a brzo, nebo ne vždy poté, co tu důvěru ztratila, tak došlo k nějaké zásadnější výměně vlády. Takže ten argument, že vláda, která přece provádí to vysílání, má důvěru, neobstojí, neboť nikde v Ústavě není omezena pravomoc vlády bez důvěry.

A nyní tedy již konkrétně k těm návrhům. Nejdřív bych se zastavil u té změny odstavce 5, která rozšiřuje povolení na průjezdy a průlety tak, aby to mohlo být hromadně. S tím v zásadě není problém. Máme to štěstí, že nemusíme řešit, kdyby k nám nějaká vojska chtěla proplouvat, to bychom potom neměli nástroj, jak to rychle udělat. Ale zatím snad nic takového nehrozí.

Co se týče odstavce 6, který posunuje vlastně čistě ten moment, kdy má Parlament být informován o tom, že k nějakému dovolení došlo, neprodleně a bez zbytečného odkladu. Rozumím tomu, že je to nějaké dání současného stavu do souladu s Ústavou. S tím v zásadě není problém, pokud by se to týkalo jenom té změny v článku 5. Ale u toho článku 6 v té kombinaci si vůbec nejsem... tedy u toho článku 4, u té změny - pardon, to posunutí toho informování u změny s odstavcem 4 si vůbec nejsem jist, jestli to je cesta, kterou se chceme vydat, aby pokud vláda rozhodne o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, aby tak nemusela nám dát vědět neprodleně, ale aby mohla z nějakých důvodů odkladu s tím posečkat, než se rozhodne, kdy nám to sdělí nebo než si připraví dodatečné zdůvodnění. Tam si myslím, že je to ke zvážení nějaké lepší formulace, nebo jestli jsou to dva případy, v tomto případě neoddělit.

A poslední věc, která se navrhuje, a tady mám největší výhrady. Nyní má vláda pravomoc vyslat naše síly do zahraničí na dobu 60 dnů v konkrétně vyjmenovaných omezených případech, které vyplývají ze závazků mezinárodních smluv a z účasti na mírových operacích s mandátem OSN nebo podobně, a toto nahrazujeme bianko šekem. Já chápu, že existují nějaké nové skutečnosti nebo nové případy nebo nové závazky, které nejsou dány mezinárodní smlouvou, ale nějak jsme se k nim zavázali, a je potřeba dát ten akční mandát případně vládě. Ale v tom případě bychom to měli řešit tím, že případně rozšíříme mandát o tyto omezené vyjmenované případy. Skutečně si nemyslím, že řešením je dát vládě bianko šek na to, aby to povolila, aby mohli ve všech případech, protože je strašný rozdíl mezi tím být postaven v to, že naši vojáci již někde jsou a jestli souhlasíme s pokračováním, nebo jestli někam skutečně naše vojáky vyšleme. To jsou úplně jiná rozhodnutí a já si nejsem jist, jestli toto posunutí je dobré. Samozřejmě jak jsem říkal v úvodu, toto je problém, který reálně je potřeba řešit.

Jsem jednoznačně proto, posunout tento návrh do druhého čtení a probrat ho řádně ve výborech. Ale nemyslím si, že toto znění je úplně ideální tak, jak je navrženo. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šafránková (SPD): Navrhujeme vložit automatický valorizační mechanismus

21:25 Šafránková (SPD): Navrhujeme vložit automatický valorizační mechanismus

Projev na 104. schůzi Poslanecké sněmovny 16. června 2021 k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí