Portlík (ODS): S transparentností Pirátů na Magistrátu nás čeká nepříjemné vystřízlivění

13.06.2019 10:33 | Zprávy

Komentář na facebookovém profilu k problémům u jednání o opravě Libeňského mostu

Portlík (ODS): S transparentností Pirátů na Magistrátu nás čeká nepříjemné vystřízlivění
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomáš Portlík

Všichni jste už asi slyšeli o tom, že v minulém týdnu bylo svoláno první mimořádné zastupitelstvo v tomto volebním období. Svolávali jsme z důvodu podezření na falšování úředního záznamu (jednání z rady). O tom už bylo napsáno dost a myslím, že lidé, kteří současné koaliční strany na pražském Magistrátu volili s tím, že ponesou prapor transparentnosti a otevřenosti politických rozhodování čekalo skutečně nepříjemné vystřízlivění. Jenomže problém, jak už to tak bývá, je o něco hlubší a složitější. “Zmatky” se zápisem nevznikly jen tak pro nic za nic. Týkají se toho, o čem se hlasovalo - zakázce na rekonstrukci Libeňského mostu.

Mnozí nás podezírali, že vyvoláváme mimořádné zastupitelstvo kvůli zviditelnění, ale jako opozici nás musí zajímat mnohem důležitější fakt. A to je to, co se za procedurou “falšování” zápisu ve skutečnosti schovává.

Nejsem fanouškem ani starého, ani nového mostu, ale jako zastupitel chci znát ekonomická fakta, nechci v Praze dopravní kolaps a pokud budeme zachraňovat ”Libeňák”, chci vědět, za jakou cenu a s jakou životností. Budu v příspěvku delší, ale kratší bohužel napsat nelze...

Uvedu krátce do problému. Libeňský most je stavba z roku 1928 a svá nejlepší léta má již za sebou. Most byl už v dobách svého vzniku navržen jako maximálně úsporný, což se taky projevuje na jeho stavu. Těch faktorů tam je více, ale mezi ty nejzávažnější patří kvalita tehdy použitého betonu s malým množstvím cementu, asi 200 kg/m3, což by například už v roce 1930 bylo podle norem nepřípustné. Nebo také skutečnost, že v počátcích 20. století se mosty navrhovaly na daleko menší zatížení. Třeba motorová tramvaj měla v roce 1928 hmotnost 10 tun, ta současná tramvaj 15T má tun 42. Nemluvě o četnosti dopravy tehdy a nyní. Technické zpracování mostu je mimochodem důvod, proč most nebyl opakovaně prohlášen za kulturní památku. Jenomže rekonstrukci potřebuje. Ve skutečnosti chátrá už nějakých 20 let a stále jen čeká. Ne, že by se nic nedělo, jak se někdy mylně uvádí. Rád se s vámi o tu anabázi podělím.

Pražská TSK pracuje na projektu jeho obnovy více než 15 let. Existuje dokonce projekt na rekonstrukci celého úseku z Holešovic až po křižovatku s ulicí Zenklova v Libni, který již v roce 2006 zpracovala firma Pragoprojekt. Získat pro tento projekt všechna potřebná povolení, včetně stavebního povolení, byla práce, která trvala až do roku 2009. Pro takto rozsáhlý projekt (a tudíž i jeho časovou náročnost) existuje pochopitelně i důvod. Na Libeňské straně řeky se rychle rozvíjí nová výstavba, která bude nutně potřebovat dopravní napojení. Součástí rekonstrukce Libeňského soumostí, kromě 4 nových mostních objektů (jako mosty přes komunikace Štrochova a Voctářova), je také téměř 130 dalších stavebních objektů! Retenční nádrže, opěrné a zárubní zdi, rampy, inženýrské sítě, protipovodňová opatření atd.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

hypotéky

Na jaké výši plánujete zastropování hypotečních úvěrů? A máte taky plán, jak vlastní bydlení zlevnit a zpřístupnit i lidem, co nevydělávají statisíce měsíčně? Protože těch je většina

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jura (ANO): Chtěli jsme dopadovou studii. A my ji nemáme

20:07 Jura (ANO): Chtěli jsme dopadovou studii. A my ji nemáme

Projev na 12. schůzi Senátu 3. července 2025 k školskému zákonu