Vážená předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

chtěla bych se vyjádřit k cenovým stropům. Pokud budeme srovnávat, kolik by lidé platili za současných tržních cen, pokud by vláda stropy nenastavila, byly by účty u elektřiny i u plynu zhruba dvakrát vyšší. V pondělí večer se cena elektřiny na evropském trhu dostala na 469 eur za megawatthodinu, to znamená zhruba 12 400 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 12,40 koruny. Vládou nastavený strop je na šesti korunách. Plyn na obchodním uzlu TTF, podle něhož se srovnávají ceny, dosahoval v pondělí ceny 190 eur za megawatthodinu, zhruba 4 750 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 4,75 korun.

Vládou nastavený strop je tedy tři koruny. Ve srovnání s tržními cenami je tedy vládní strop výraznou pomocí. Pak jsou ale dva další pro vládní pomoc zdaleka ne lichotivé úhly. Už v této chvíli se dá říci, že i s vládními stropy budou účty českých rodin výrazně vyšší než v řadě jiných zemí Evropské unie. Kromě Francie, Slovenska mají levnější elektřinu i třeba Španělé nebo Portugalci. Preferujeme celoevropské řešení, to národní ho jenom doplní, rozšíří a prohloubí - opakovali v minulých týdnech členové české vlády, která toho času předsedá Evropské unii, to znamená, že ji vede.

V pondělí večer schválil kabinet Petra Fialy strop na cenu elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky na úrovni 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Sama vláda to přepočítává na české koruny za kilowatthodinu, strop dosahuje šesti korun. Bylo by zajímavé vědět, jestli v té chvíli vláda předsedající Evropské unii už věděla, že Evropská komise chystá celoevropský strop na elektřinu na 180 eurech za megawatthodinu, tedy výrazně nižší, než je ten její. V přepočtu na vládní oblíbené koruny a kilowatthodiny to znamená 4,50 korun.