(Hovoří anglicky, simultánní tlumočení.)

Děkuji, dobré odpoledne vám všem.

Pane předsedo Sněmovny pane Vondráčku, pane předsedo vlády pane Babiši, vážení ministři, vážení členové této komory,

je báječné být zde v Praze v tomto inspirujícím městě sta věží. Opravdu vám chci poděkovat za svolání tohoto mimořádného zasedání. Právě jsem měl oběd s vaším předsedou Sněmovny, takže bych vám rád vyjádřil svoje poděkování. A také kondolence, protože být předsedou Sněmovny, to je opravdu těžká práce. Ale stojí za to kvůli demokracii, kterou máme. Vím, že to je opravdu vzácné privilegium pro zahraničního představitele, aby mohl promluvit k tomuto shromáždění. Zatímco jsem hluboce poctěn, tak to vidím také jako vzdání úcty silnému přátelství mezi našimi zeměmi, které sdílí jedinečný a trvalý svazek v historii. Toto je mimořádný moment v tomto příběhu. Sto let po tom, co prezident Woodrow Wilson spolupracoval s vaším prvním prezidentem Tomášem Masarykem při vzniku samostatné Československé republiky. Stejně jako naše Deklarace z roku 1776 mluvila o snaze o dosažení štěstí, Deklarace prezidenta Masaryka, která byla sepsána ve Washingtonu, vyzývá český lid, aby začal neustálé úsilí o pokrok.

Bývaly doby, kdy by si pouze málokdo uměl představit shromáždění, jako je toto. V polovině 70. let kancléř západního Německa předpovídal, že západní Evropě zbývá nějakých 20 nebo 30 let demokracie. Ale dnes americké a české vojenské jednotky bojují bok po boku, aby udržely mír ve světě. Americké a české podniky navzájem investují do svých zaměstnanců a ekonomik. Bezpočet studentů, umělců a podnikatelů cestují tam a zpět každý rok. Mluvil jsem se studenty na Karlově univerzitě, kde také probíhá velká výměna. A v dnešní době americký předseda Sněmovny stojí zde před vámi, předseda Sněmovny reprezentantů mluví před zvolenými zástupci svobodného a prosperujícího národa. (Potlesk.)