Předseda vlády Andrej Babiš se ve dnech 21. a 22. října 2022 v Bruselu zúčastnil zasedání Evropské rady. Lídři EU jednali o prudce rostoucích cenách energií, covidu-19, obchodní politice, migraci, vnějších vztazích a digitální transformaci Evropy.
Chcete Pekarovou Adamovou za předsedkyni Poslanecké sněmovny?Anketa
Hlavním tématem prvního dne jednání byl prudký růst cen energií. Diskuze se soustředila na možná krátko a dlouhodobá řešení problému a jeho příčinám, včetně fungování systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).
„Na Evropské radě jednali dlouho do noci a musím říct, že pro mě to bylo hlavně téma rostoucích cen energií. Je to skutečně o emisních povolenkách. Evropská komise prověří, jakým způsobem ten trh funguje a pokud zjistí nějaké iregulace, to znamená nějaké nesprávnosti, tak to bude řešit,“ uvedl český premiér.
Lídři se poté krátce věnovali aktuální situaci související s pandemií covid-19, zejména stavu proočkovanosti v EU, uznávání certifikátů třetích států a sdílení vakcín. „V ČR se nám situace opět zhoršuje, čísla nakažených rostou, takže je opravdu zásadní, aby se všichni nechali očkovat,“ uvedl premiér Babiš.
Evropská rada dále diskutovala také o stavu právního státu v souvislosti se situací v Polsku, kde ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva. „Je to složitý právní problém a úloha Evropské rady je v této oblasti omezená. Musíme se hlavně snažit, aby se z toho nestal otevřený konflikt uvnitř EU,“ řekl předseda vlády.
Během pracovní večeře lídři hovořili o obchodní politice EU. Shodli se, že se jedná o důležitý nástroj, prostřednictvím kterého může EU prosazovat své hodnoty. Na závěr prvního dne se lídři věnovali ještě vnějším vztahům, konkrétně přípravě na nadcházející mezinárodní summity, mimo jiné zasedání COP26 o změně klimatu, summit Východního partnerství a summit ASEM.
Druhý den zasedání měli lídři na programu téma migrace a digitální transformace. Ústředním tématem byla ochrana vnější hranice Unie v kontextu aktuální situace na hranicích s Běloruskem. Evropská rada odmítla pokusy o zneužívání migrace ze strany třetích zemí a vyzvala k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. Lídři se shodli na tom, že je nutné přijmout opatření, kterými by se členským státům na vnější hranici urychleně dostalo vhodné podpory z rozpočtu EU, včetně výstavby zařízení na ochranu hranic.
„Migrace je stále velké téma, obrovské téma. Migranti chodí různými trasami, začíná to být velký problém pro všechny. Dnes jsme se dlouho dohadovali na závěrech, které se rodily těžce. Nakonec došlo k nějakému kompromisu, ale migrace je znovu na stole. My na to máme stále stejný názor, že máme bojovat hlavně proti pašerákům. Evropské unii trvalo, myslím tím hlavně Evropské komisi a dalším členským státům, více než 5 nebo 6 let, než dospěli ke stejnému názoru. Došlo se ale tedy k závěrům, že Evropská komise předloží aktivní návrhy, které by řešily tuto situaci,“ shrnul Andrej Babiš.
Na závěr se Evropská rada zabývala pokrokem v digitální transformaci Evropy a v klíčových legislativních návrzích v oblasti digitální agendy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
