Čau lidi, určitě jste slyšeli, že vyšla tato knížka. A já musím říct, že jsem byl velice poctěn, že jsem měl možnost navštívit Kunderovi v Paříži doma. To se málokomu povedlo, bylo to díky velice dobrému vztahu pana velvyslance Druláka. A byl to skvělej zážitek. Byli jsme společně na obědě, a tak jsme o tom mluvili, o historii, jak se pan Kundera vlastně dostal do Francie. Je to náš nejslavnější spisovatel. A to bylo v rámci setkání politiků v Paříži, výročí 100 let od 1. světové války. Já, když jsem zjistil, že pan Kundera nemá české občanství, tak jsem říkal: „To snad není možné, že nejslavnější český spisovatel nemá české občanství.“

Tak jsem to na druhý den řekl těm premiérům, oni byli nadšení: „Jasně, to musíte zařídit,“ a tak dále. Potom jsem to řekl do médií, pak to bylo samozřejmě takové složité, paní Kunderové volalo plno lidí, nadávali, jak je to možné, že jste se potkala s tím zlým Babišem. Nicméně, nakonec to dopadlo dobře, a pan Kundera to občanství, pokud vím, dostal. Teďka vyšla taková knížka, která o něm nemluví dobře, ale víte, jak je to u nás. Ten, kdo je úspěšný, tak místo toho, abychom se snažili těm úspěšným vyrovnat, tak je raději pomlouváme. A ta knížka není dobrá, vyšlo na to plno recenzí. Já si myslím, že bychom se měli změnit, měli bychom naopak ty úspěšné podporovat. Měli bychom se spojit, a zkrátka měli bychom se mít rádi všichni.

Tak zkuste to trénovat, díky, a jdeme na Čau lidi.

Čau lidi, já vás zdravím z Bertiných lázní. Moc jsem si to užil, a neměl jsem moc čas se připravit na to Čau lidi, takže to bude klasická bramboračka. Tyto Bertiny lázně mají velikou historii, až do roku 1883. Jsou po rekonstrukci, a je to něco úplně jiného než Aurora. Musím říct, že jsem zažil nejlepší masáž v mém životě. Super lymfomasáž. Mají tady fantastickou restauraci. No a taky jsem se konečně dostal do restaurace U Bílého jednorožce, kde jsme si to fakt užili. Tam je stále narváno. Byli jsme tam ve čtyři odpoledne, a dali jsme si bramborové šišky s jahodami, a kolega si dal kroupy, a já čočku, mohu doporučit. Minule jsme byli v Šupině. No a potom jsem se skamarádil s výrobcem zmrzliny na náměstí, tam je Cukrárna Jadran. To je makedonská rodina, má to na 2 místech, a ještě navíc na náměstí byla i ochutnávka českých vín. To určitě netušíte, že v Jižních Čechách někdo vyrábí vína. Je to nějaký pan neurolog. Takže super víkend. Také jsem se snažil navštívit Schwarzenberskou hrobku, ale přišli jsme pozdě, tak snad příště to stihneme, tu prohlídku.

Za ten týden, co se stalo. No hlavně byla Sněmovna. Takže ta Sněmovna, to byl zase velký zážitek. Já jsem si udělal takovou rešerši. A prosím vás, není divu, že jedna třetina obyvatel má nejmenší důvěru vůči Sněmovně. Protože ta Sněmovna je skutečně neefektivní. Od vzniku této Sněmovny, od listopadu 2017, jsme měli třináct mimořádných schůzí. Úplně zbytečných. Třináct. To znamená, že třináct dní jsme vlastně jednali o něčem, o čem bychom ani nemuseli. Prosím vás, ti, kteří jste mi psali kvůli schválení zákazu klecového chovu slepic. Je sice pravda, že Piráti to navrhli na tu normální schůzi, ale tam byly důležitější zákony. Hlavně samozřejmě ty Ministerstva financí, a zálohové výživné. Ale ve čtvrtek jsme klidně mohli ty slepice schválit. A já jsem vám slíbil, tak, jak jsem slíbil a prosadil zákaz kožešinových farem nebo podal pozměňovací návrh zákona na zákaz divokých zvířat v cirkusech, tak jsem slíbil, že i ty slepice v klecích zakážeme. Je tam dohoda mezi pozměňovacím návrhem Kolovratníka a panem Vondruškou za ochranu zvířat. Ale co se nestalo, hlavní pirátka zorganizovala na čtvrtek mimořádnou schůzi o viru. Takže byla to největší a nejdelší epidemiologická konference. Protože u nás nejenom, že všichni rozumí politice a fotbalu a rozpočtu, ale teď všichni jsou epidemiologové.