Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Než uvedu tento bod, tak mi dovolte, abych poprvé v roli předsedy vlády ČR pozdravil horní komoru, vás všechny. Chci říct, že já i moje vláda si velmi váží Senátu, budeme podle toho přistupovat k těm projednávaným bodům tady na půdě horní komory. Já sám, dovolte mi ještě takovou jednu, dvě minuty úvodního slova, než přejdeme k tomuto bodu, je to o mně známo, jsem byl vždycky stoupencem druhé komory, byl jsem si vědom jeho významu, hájil jsem Senát i ve všech veřejných diskusích, které zpochybňovaly jeho význam. Dokonce nedávno mi někteří moji kolegové připomněli, že jsem hájil Senát ještě dříve, než vznikl, což může málokdo říct. Připomněli mi moje články z let 1993 a 1994, kde jsem obhajoval právě vznik druhé komory. A naplnění ústavy.

Jeden z těch článků nesl název Senatus mala bestia, což samozřejmě neznamená, že Senát je malá bestie, ale je to v tom latinském významu vlastně něco jako zlá šelma. Ukazuje to, že ty diskuse o Senátu už od římských dob vždycky byly velmi živé. Samozřejmě ta první část mluví o tom, že senátoři jsou dobří mužové. Tak to jenom na doplnění. Ale vy určitě všechno tohle znáte.

To, co mě na tom připomenutí toho, že jsem hájil Senát, ještě dříve než vznikl, to mě těší, samozřejmě to, co mě na tom zneklidňuje, je to, že ty články jsou staré už skoro 30 let. Zneklidňuje mě samozřejmě to, že jsem už před 30 lety byl schopen psát odborné texty, a tomu mému zneklidnění určitě vy, protože Senát je z povahy věci seniorní komora, tak tomu mému zneklidnění určitě rozumíte.

Nicméně jsem byl rád, že, a jsem rád, že jsem vždycky roli Senátu hájil, protože si myslím, že zvlášť v těch posledních letech se jasně ukázalo, jak je tato komora důležitá, jak opravdu naplňuje plnohodnotně tu funkci, se kterou tvůrci naší ústavy Senát vytvářeli a komponovali celou tu skladbu ústavního politického systému. Tolik na úvod.

Znovu opakuji, s velkou úctou k horní komoře, dnes před vás předstupuji, podle toho bude i naše vláda tady jednat.