Premiér Fiala: Jsme země, která má s vojenskou okupací vlastní zkušenosti

25.1.2022 4:47 odp.

Projev na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 25. ledna 2022.

Premiér Fiala: Jsme země, která má s vojenskou okupací vlastní zkušenosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Fiala

Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní předsedkyni Schillerové za tuto výzvu. 

Je to skutečně vážná situace, kterou se vláda zabývá, a v nějaké fázi jednání Poslanecké sněmovny v tomto týdnu bych nepochybně Poslaneckou sněmovnu informoval. Ale některé věci můžeme říct už teď, a rád to tady udělám, popř. mě pak ještě může s některými konkrétními věcmi doplnit paní ministryně obrany Jana Černochová.

Skutečně čelíme, a to je potřeba říct, jedné z největších hrozeb pro evropskou bezpečnost za poslední desetiletí. Vidíme všichni, že Rusko opakovaně eskaluje situaci ve vztahu k Ukrajině, a to, a to je potřeba říct, přes všechny snahy o dialog, jak ze strany Evropy, tak ze strany Spojených států. A ten dialog, nebo ta snaha o dialog probíhá na různých fórech, bilaterálně například mezi Spojenými státy a Ruskem, multilaterálně v Radě NATO - Rusko, ale také na platformě Organizace pro bezpečnost a spolupráci a jinde. Nicméně tento dialog zatím nevede k těm výsledkům, které bychom si všichni přáli, a zvyšující se přítomnost ozbrojených sil Ruska u hranic s Ukrajinou je prostě realitou. Je to neodůvodněná a neoprávněná aktivita Ruska, ale děje se. Samozřejmě přísun ruských sil k hranici s Ukrajinou je spojen s řadou dalších ruských aktivit a dohromady nám to dává obrázek reálně hrozící významné agrese Ruska proti Ukrajině v nejbližší době, a to je něco, s čím musíme pracovat, i když si to samozřejmě nikdo nepřejeme.

Je potřeba taky říct, že pokud by k jakékoli formě, a to si musíme taky uvědomit, k jakékoli formě ruské agrese vůči Ukrajině došlo, tak to bude mít hluboký a strategický dopad na vztahy s Ruskem, a také na základy a principy, které utvářely evropskou bezpečnost po ukončení studené války. To je potřeba říct otevřeně, a je potřeba taky říct, že takováto situace není v zájmu nikoho. Určitě není v zájmu Evropské unie, není v zájmu České republiky, není v zájmu Spojených států, ale v žádném případě není taky v zájmu Ruska. Proto Česká republika spolu s dalšími spojenci opakovaně vyzývá Rusko, aby začalo uvolňovat napětí a vrátilo se zpátky k rozumnému dialogu.

Pokud jde o Českou republiku, tak my se na situaci připravujeme již delší dobu, naším zájmem je chránit, nebo naším základním cílem je chránit zájmy České republiky a jejích občanů. V zájmu České republiky určitě není jakákoli eskalace toho konfliktu, ale samozřejmě jasně odmítáme jakoukoli agresi ze strany Ruska a věříme a děláme všechno proto, aby to řešení bylo diplomatickou cestou.

Já bych tady teď zmínil asi deset bodů, konkrétních deset bodů, které ukazují, jak situaci sledujeme, řešíme, co chystáme, tak jak se na to paní předsedkyně ptala.

1. Již od prosince se příslušné resorty připravují na nejhorší scénáře konfliktu, za něž samozřejmě považujeme ruskou agresi vůči území Ukrajiny. Řešíme samozřejmě i možný dopad na Českou republiku, a také na otázky pomoci. Touto situací se budeme konkrétně zabývat na Bezpečnostní radě státu, která je svolaná na 1. únor, tedy na příští týden.

2. Dnes se schází krizový štáb Ministerstva zahraničí. O výsledku bude pan ministr Lipavský informovat veřejnost.

3. Podpořili jsme všechny alianční kroky, tedy v rámci Severoatlantické aliance, jsme spolehlivý spojenec v NATO a pevně stojíme za transatlantickou jednotou a myslíme si, že ten společný postup zemí Severoatlantické aliance je tady důležitý.

4. Jsme účastni diskuzí o případných sankcích vůči Rusku, které by nastaly v zesílených sankcích po ruské agresi. Tyto sankce jsou diskutovány nejenom na evropské úrovni, ale samozřejmě zkoordinovány také se Spojenými státy a dalšími partnery. V pondělí jednali ministři zahraničních věcí v Bruselu, telefonicky byli propojeni také s ministrem zahraniční Spojených států Blinkenem a tohoto jednání se účastnil také náš ministr zahraničí Jan Lipavský.

5. Samozřejmě hlavní snaha Severoatlantické aliance, jak už jsem říkal, je zaměřena na diplomatické vyřešení krize. K tomu zejména proběhlo 10. ledna jednání komise NATO - Ukrajina a 12. ledna jednání Rady NATO - Rusko. Obou těchto aktivit se Česká republika účastnila.

6. V rámci reakce na ruskou hrozbu navyšuje Česká republika svůj příspěvek do sil rychlé reakce Severoatlantické aliance a jsme aktivní také na diplomatické úrovni.

7. Situaci kolem Ukrajiny věnovalo pozornost i neformální zasedání ministrů obrany zemí Evropské unie, které se konalo 12. a 13. ledna ve francouzském Brestu. Zde také členské státy podtrhly jednoznačně potřebu jednotného a silného postupu.

8. Příští týden navštíví Českou republiku vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny. Připravuje se návštěva ministra zahraničí Ukrajiny, která by měla proběhnout někdy v březnu a dubnu. V rámci těchto návštěv by mohlo dojít k podpisu ujednání umožňujícího léčení raněného vojenského personálu Ukrajiny v České republice. Podrobně určitě o tom může mluvit paní ministryně.

Za deváté, pokračuje příprava a realizace aktivit zahrnutých v plánu dvoustranné spolupráce mezi ministerstvy obrany obou zemí.

A za desáté, to, co už proběhlo trošku v médiích v bilaterální rovině, 26. ledna, tedy zítra, projedná vláda podporu Ukrajině cestou darování vojenského materiálu, tedy dělostřelecké munice. Cílem toho daru je posílení obranyschopnosti Ukrajiny v reakci na její žádost za situace, kdy Ruská federace má u hranic s Ukrajinou silný vojenský potenciál a nelze vyloučit možnou invazi.

Tolik, dámy a pánové, aspoň v několika bodech to, co se odehrává, jaké kroky dělá vláda České republiky, jak se účastníme těch mezinárodních aktivit, a myslím, že to výše uvedené ukazuje, že situaci nepodceňujeme. Děláme vše pro to, abychom ochránili zájmy českých občanů, abychom dostáli spojeneckým závazkům a abychom také zabránili tomu, aby se agresivní politika jakéhokoli státu stala v mezinárodních vztazích přijatelnou normou. My jsme země, která má s vojenskou okupací vlastní zkušenosti, a proto nejsme připraveni něčemu takovému jenom přihlížet, a to i v situaci, kdy se to netýká přímo České republiky, ale ono se nás to týká nepřímo. Naše bezpečnost je tím ohrožena a musíme dělat všechno pro to a děláme všechno pro to, aby se ten spor vyřešil diplomatickými prostředky. A pokud ne, abychom byli připraveni na to, co budeme dělat, pokud by došlo k tomu, co si nikdo nepřeje, a to je agrese Ruska vůči Ukrajině.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
JUDr. Jiří Pospíšil byl položen dotaz

Dozimetr

Dobrý den, každý den na Vás v kauze Dozimetr vyplouvají nové a nové nepříjmené informace. Zdá se, že jste v té obří chobotnici měl také své chapadlo. Netvrdím, že jste se dopustil korupce, to si nemyslím ani o Gazdíkovi, ale ten aspoň částečně přijal zodopovědnost a rezignoval. Co vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Češi si nedovedou vládnout.“ Tomáš Krystlík našel chybu vlády, jde o plyn

13:13 „Češi si nedovedou vládnout.“ Tomáš Krystlík našel chybu vlády, jde o plyn

POLOČA ROKU HRŮZY „Každý alespoň trochu strategicky uvažující člověk, musí dojít k závěru, že Putin …