O návrhu nového klimatického cíle EU – snížení emisí o 90 % do roku 2040 – hovořil europoslanec Ondřej Knotek z hnutí ANO a frakce Patriotů pro Evropu v podcastu Vysoké napětí s moderátorem Michalem Půrem. Uvedl, že evropský návrh považuje za urychlení Green Dealu a je připraven ho odmítnout.
Dosažení klimatické neutrality, tedy nulových emisí, je cílem EU pro rok 2050. Frakce v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu dlouhodobě usiluje o revizi klimatických cílů EU, zejména Evropské zelené dohody, označované také jako Green Deal. Staví se kriticky k ambiciózním klimatickým politikám EU a navrhuje jejich zmírnění nebo přehodnocení.
Patrioti se proto postavili proti návrhu Evropské komise na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti úrovni z roku 1990. Označili tento cíl za „deindustrializující“ a tvrdí, že příliš zatěžuje evropský průmysl. Před několika dny získali funkci zpravodaje pro jednání o klimatickém cíli EU na rok 2040, což jim umožní ovlivnit formování postoje Evropského parlamentu.
Frakce Patrioti pro Evropu, jež je kritická vůči ambiciózním klimatickým cílům EU, získala tento post díky aukčnímu systému bodů v Evropském parlamentu. Krok byl kritizován centristy a Zelenými, kteří se obávají, že frakce bude záměrně zpomalovat nebo oslabovat legislativu. Zpravodajem pro jednání o klimatickém cíli EU na rok 2040 se stal Ondřej Knotek, český europoslanec za hnutí ANO 2011.
Danajský dar pro Patrioty
„Je to danajský dar, protože na vypracování zprávy jste dostal pouze týden, že je poměrně nestandardní,“ uvedl rozhovor moderátor Půr.
Europoslanec Knotek zareagoval: „V českých médiích jsem se dočetl, že je to možnost zrušit Green Deal. Tak zrušení Green Dealu, byť je to naším cílem, je proces a určitě to není o jednom hlasování. Evropský návrh je o tom zrychlit a přidat další povinnosti. Hlavní cíl, který už platí, je v zákoně, je, že Evropa v roce 2050 bude tzv. klimaticky uhlíkově neutrální, tzn. že nebude vypouštět emise. Pokud je vypustí, musí je někde nějak kompenzovat. K tomu navíc již máme platný zákonný závazek snížit do roku 2030 emise o 55 %. A navíc Evropská komise navrhla dát ještě dílčí cíl pro rok 2040. Takže z 55 % v roce 2030 bychom se měli do roku 2040 dostat na 90% snížení a pak těch deset let posledních deset procent.“
Dále uvedl, že návrh na zrychlení Green Dealu přichází v době po evropských volbách. V Bruselu se zřetelněji ozývají hlasy, že současná klimatická politika EU neplní své cíle.
„Patrioti měli zájem do toho promluvit. Tuhle legislativu dělá výbor pro životní prostředí. Za každou frakci jsou tam tzv. koordinátoři, takoví projektoví manažeři. Dá se tam na stůl legislativa, která se rozděluje. Koordinátoři dělají aukci, jako když se draží koně. Každá frakce má podle počtu europoslanců ve výboru nějaký počet bodů. Patrioti hodně dlouho soupeřili se sociálními demokraty, kteří ten návrh brali velmi zeleně. Frakce sociální demokracie v Evropském parlamentu je zelená,“ přiblížil europoslanec hnutí ANO.
Půr připomněl, že evropští sociální demokraté dokonce kritizují Ursulu von der Leyen za to, že je podle jejich soudu málo zelená. Knotek jeho slova potvrdil a pokračoval ve vysvětlování. „Aukci“ v evropském výboru nakonec vysoutěžila italská koordinátorka Patriotů.
„Bylo rozhodnuto, že to budou dělat Patrioti. To způsobilo určité zděšení. Kdyby to dělala jakákoliv běžná frakce, tak většinou dá na stůl návrh, který je hodně blízko tomu, co chce Evropská komise. A pak se licitují drobné změny, ale ve výsledku bruselský mainstream jde svým proudem ve stejném směru, žádné zásadní změny se nedělají. U Patriotů se samozřejmě neví, protože my jsme nevznikli proto, abychom dělali hloupé kompromisy. Nebudeme něco podporovat jenom proto, že je to méně špatné. Zalekli se nás. Týden předtím plenární zasedání, což je nejvyšší orgán v Evropském parlamentu, shodilo návrh zelených, že by tato legislativa měla jít ve zrychleném režimu. Na úrovni výboru zeleno-liberální část podpořená středovou frakcí lidovců, což je největší frakce, nechtěla urgentní proceduru. Našli nějaký paragraf, který umožňuje, že v případě, že by zpravodaj zdržoval, tak je možné dát jasný harmonogram,“ přiblížil Knotek, jak se dělá politika v Evropském parlamentu.
Místo měsíců pouhé dny
Poté, co se rozhodlo, že zpravodajem bude Knotek, dostali Patrioti osm dní na vypracování zprávy. „Běžně bychom ji dělali měsíc až dva, někdy na to zpravodaj má i víc než dva měsíce. Ideálně by měl projet Evropu, potkat se se zástupci různých sektorů atd. Klimatické politice se dlouhodobě věnujeme, takže pro nás to není taková komplikace. Je to ale krajně nestandardní. Oni si mysleli, že když nám na to dají krátký čas, že to třeba položíme. A pak si to budou moct vzít a dělat plytký kompromis, na kterém si Evropa rozbíjí pusu. V důsledku toho jsme přeregulovaní, nevzniká tu dostatečný prostor pro inovace a pro investice,“ vysvětlil Knotek.
„Co teď můžete udělat? Co tam napíšete?“ zajímal se Půr.
Europoslanec odpověděl, že Patrioti mají v zásadě dvě možnosti. „První je říct ano – EU by měla mít právně závazný klimatický cíl pro rok 2040, pak se ten cíl snažit nastavit co nejmírněji. Nebo říct, že Evropa nepotřebuje nový doplňující cíl pro rok 2040 vzhledem k tomu, že už má dva cíle zakotvené v legislativě – zákazy spalovacích motorů, drahé emisní povolenky, zdražování obecně, restrikce technologií. Nevidím důvod, proč by EU měla být jediná výrazná ekonomika, která si dá takový cíl. Ekonomiky typu Číny, USA, Indie, Indonésie právně závazný cíl pro rok 2040 nemají. Nevidím důvod, proč bychom měli být první,“ řekl Knotek.
Zdůraznil, že ekonomiky s velkým vlivem na emise skleníkových plynů se k Evropě nepřipojily. „Dělají to mnohem chytřeji. K těm cílům se možná přihlásí, ale nemají to tolik právně závazné, navíc je nemají tak přísné. Nemají tam restrikce,“ připomněl europoslanec Ondřej Knotek. Navrhnout snížení emisí nikoliv o 90 % do roku 2040, ale o 85 % by podle něj byl špatný kompromis. Touto cestou prý Patrioti nepůjdou. Ve hře je podle jeho slov zamítnutí evropského návrhu.
Evropský návrh na stanovení dílčího cíle pro rok 2040 je stále v rané fázi legislativního procesu. Jednání v Evropském parlamentu budou pokračovat v následujících měsících, pravděpodobně až do roku 2026.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská