Pane Vaníčku, dámy a pánové,

jsem rád, že jsem opět po roce na Žofínském fóru. Tato nabídka, jak říká italská mafie, se nedá odmítnout, protože jsem byl na Žofínském fóru ještě jako penzista z Vysočiny a dodnes na to vděčně vzpomínám.

Myslím si, že téměř všichni, jak zde jsme, se scházíme v podstatně optimističtější náladě, než tomu bylo před rokem, protože česká, a nejen česká, ekonomika začíná oživovat. Podnikatelé investují své zisky do rozšíření výroby, přijímají nové zaměstnance. Dokonce jich mají nedostatek, zejména v oblasti technických profesí. Zatímco o absolventy humanitních oborů pochopitelně takový zájem není. A tak můžeme v relativně optimistické atmosféře posuzovat některé problémy, které se týkají ekonomické diplomacie.

Já jsem strašně rád, že nová vláda si ve svém programovém prohlášení i v koaliční smlouvě vytkla ekonomickou diplomacii za jeden z hlavních cílů své zahraniční politiky. Dříve, jak dobře víme, tak tomu nebylo. Probíhaly urputné zápasy mezi Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu o postavení obchodních zastupitelství. Nejmenovaný diplomat dokonce prohlašoval, že ekonom není a nebude a že nemusí znát ekonomické problémy regionu, kam byl vyslán. No, tak už není diplomatem.

V každém případě nechci přeceňovat vliv hospodářské politiky jakéhokoli státu, tedy i našeho, na rozvoj ekonomiky a na rozvoj exportu. Jsem si vědom toho, že větší díl zásluhy mají úspěšní podnikatelé, kterým tímto skládám poklonu a to jak domácí, tak zahraniční. Nicméně téma, které mi bylo vymezeno, se týká v podstatě státní politiky.