Vážená paní poslankyně, vážení zastupitelé, vážení hosté,

dnes jsme se tu sešli, abychom si připomněli klíčové události historie naší země. Události, které na více než dvě desítky let zásadním způsobem ovlivnily miliony životů. Vzali nám, našim rodičům a prarodičům NADĚJI na SVOBODNÝ ŽIVOT.

Pražské jaro se rozplynulo jako ranní mlha a přišlo období obrovského rozčarování, deziluze a zoufalství. Říká se, že NADĚJE umírá poslední. V řadě lidí ale s příjezdem ruských tanků umřela nadobro. Někteří za ni 21. srpna 1968 a v dalších letech dokonce položili své životy.