Jen bych vás chtěl nejdříve o něco požádat. Než se zapojíte do komentářů, přečtěte si prosím celý článek. Čísla a vyjádření, která uvádím, totiž pochází z veřejně publikovaných zdrojů, kde si je můžete také ověřit. Nejsou smyšlená ani vycucaná z prstu kvůli budování PR, jak někteří rádi tvrdí. Žádám o to, protože nejčastější kritika se často zakládá na mylných domněnkách, které již byly v minulosti opakovaně vyvráceny.

Základní otázka je, proč se do takového projektu vůbec pouštět?
Vytvořením moderního administrativního komplexu by se centralizovaly důležité orgány, které by spolu mohly snadněji a efektivněji komunikovat, to je jasné. Stejným způsobem fungují vládní čtvrti například v Berlíně, Paříži a na mnoha dalších místech na světě. To je ale jen jeden z mnoha benefitů, což mě přivádí k další nejčastější otázce.

Není to zbytečná investice?
Vzhledem k tomu, že je v Praze v současnosti celkem 346 administrativních budov evidovaných v Centrálním registru administrativních budov, z toho je 86 budov v nestátním vlastnictví, které si jinými slovy stát musí pronajímat, by nový administrativní komplex znamenal především ohromnou úsporu peněz na nájmu (ale i provozu a údržbě, jak uvidíme dále). Podle prezentace, kterou zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, činí současné nájemné hrazené státem celkem 378,83 miliónů korun ročně. Pokud bychom započetli i budovy resortu Ministerstva vnitra, jde o částku cca 0,5 miliardy korun.
Další 1,439 miliardy korun činí výdaj na provoz a údržbu. Většina státních administrativních budov navíc patří k energeticky velmi náročným budovám, spadají nejčastěji do třídy D a horších – tedy nevyhovující, nehospodárné, velmi nehospodárné a tak dále.
Je samozřejmé, že peníze, které nyní putují od státu na pronájem a z části na údržbu a které lze přemístěním ušetřit, by mohly být využity na celou řadu jiných věcí a projektů, které se v Praze jinak nemají šanci uskutečnit (nebo je pro nedostatek financí postup v jejich realizaci velmi pomalý).

Všechny úřady by se přesunout přece nemohly!
A máte pravdu. Ostatně to taky nikdy nikdo netvrdil. U některých institucí nedává smysl přesouvat je kamkoli jinam. Jedná se například o úřady práce, které musí zůstat v daných městských částech. Tam, kde stát nemá vlastní budovy, tak musí dále pokračovat v pronájmu.

Kolik by stát teda opravdu ušetřil?
Pokud by se povedlo vládní čtvrť zrealizovat, odhaduje se roční úspora na zhruba 380 miliónů korun (údaje z ledna 2019). Tato částka byla vypočtena následujícím způsobem: cca 300 mil. Kč ušetřených na pronájmu přemístěním úřadů, a dále cca 80 mil. Kč ušetřených na provozu a údržbě. Toto číslo se zakládá na odhadu odborníků, kteří ho stanovili jako 30 % ze současných nákladů na provoz a údržbu budov zařazených do tzv. primární dislokace.
Další úspora by vznikla odprodejem některých objektů, které by stát nadále nevyužíval. Ty může převzít soukromý nebo veřejný vlastník, na němž by pak bylo budoucí využití. To zas může ovlivnit Magistrát hlavního města, kterému toto spadá do pravomoce.