Temná minulost hraběte Walderode: Pomáhal vytipovat Lidice jako odplatu za atentát na Heydricha? Prolomení Benešových dekretů v den popravy parašutistů. Náhoda, nebo symbol?
Hrabě Karel Des Fours Walderode, zapálený henleinovec, jehož vdova dostala zpátky zámek Hrubý Rohozec a pozemky za tři miliardy korun, mohl mít prsty ve vypálení Lidic. Ty jako cíl označila vojenská rozvědka, ve které Walderode působil.
„Z důkazů však nelze dovodit, že by se pan Walderode za druhé světové války provinil proti tehdejší Československé republice. Proto neexistuje překážka pro nesplnění restituční podmínky,“ uvedl soud, který stál na začátku celého řetězce.
Pravomocný rozsudek o vrácení majetku je skandální a přelomový, když zpochybňuje podstatu Benešových dekretů, relativizuje území o rozloze takřka třetiny České republiky a vrací do hry majetek sudetských Němců v řádech stovek miliard.
Hrabě Karel Des Fours Walderode byl silný kuřák. Zemřel ve věku 96 let.
Případ se vlekl od roku 1992 a zvolna korodoval pevnou strukturu Benešových dekretů. Výslednému rozsudku předcházelo několik jiných, které zůstaly bez povšimnutí veřejnosti, protože šlo o okrajový majetek, jako například lesík kdesi na Liberecku. Výsledná pecka za tři miliony korun je mocným finále této řady, jako závěrečný akord ve Wagnerově symfonii.
Hrubý Rohozec, kde se pořádaly nacistické večírky
Mnohé však nasvědčuje tomu, že Walderode nebyl jen kolaborant, ale přímo hybatel tažení Němců směřující k likvidaci českého národa.
Před soudem v Semilech jeho vdova (zemřel v roce 2000) tvrdila, že Walderode sice byl ve wehrmachtu, ale jen jako tlumočník. Tedy takový podržtaška, kterého odvedli v podstatě proti jeho vůli, a který pak dělal, co mu řekli. Mnohé nasvědčuje tomu, že to bylo jinak, a to zásadně.
Mladý Walderode
Walderode v tajných službách
Po okupaci v roce 1939 spolu s dalšími členy rodu projevil Walderode vůli stát se občanem Velkoněmecké říše. Do wehrmachtu nastoupil 5. září 1941 jako člen Henleinovy sudetoněmecké strany. A nutno podotknout jako prominentní člen, který si podle výpovědí očitých svědků věšel prapory s hákovým křížem na svůj zámek Hrubý Rohozec u Liberce a pořádal tam večírky pro nacisty. Byl přítelem Konráda Henleina (šéf Sudetoněmecké strany) a zřejmě si jako významný zástupce místní šlechty potřásl rukou i s Adolfem Hitlerem během jeho návštěvy Sudet v roce 1939. ZDE
Masový vrah, protektor Heydrich
Když Walderode oblékal v roce 1941 uniformu wehrmachtu, bylo mu 37 let, což je relativně hodně, a může to svědčit o tom, že do německé armády vstoupil dobrovolně a z přesvědčení.
Záhy byl povýšen do struktury Abwehrstelle Prag, což byla obdoba gestapa, vojenská rozvědka sídlící v Praze. Nejsou důkazy, že by byl členem NSDAP, tedy nacistou, nicméně po členství v Henleinově straně to byl přirozený vývoj (viz. např. K. H. Frank). ZDE
Walderode uměl dobře česky, byť doma mluvili německy (s otcem, nevlastní matkou a dvěma bratry, členy Hitlerjugend ZDE). Jistěže v armádě také překládal, ale především to byl šlechtic, který rozhodně neskončil v hodnosti vojína. Jak vysoké hodnosti dosáhl, není známo, dokumenty nejsou, ani zda se účastnil mučení či vražd. Jediný, kdo to zřejmě ví, je jeho vdova, a ta to neřekne.
Území, které je ohroženo prolomením Benešových dekretů (označeno šedě)
Necelý měsíc po Walderodeho nástupu do armády se stal říšským protektorem Reinhard Heydrich (28. září 1941). Nastala doba nejhorších perzekucí, mučení a vraždění. Co přesně Walderode v tu dobu ve zpravodajské rozvědce Abwehrstelle dělal, není známo. Jednotky Abwehru se však zabývaly krutým a nemilosrdným mýcením odboje (případ Tří králů).
Atenát na Heidricha byl proveden československými parašutisty 27. května 1942. V tu dobu Waldenrode stále působil u rozvědky Abwehrstelle.
Heydrich na Pražském hradě v roce 1941. Je muž, stojící hned za ním, hrabě Karel Des Fours Walderode?
Po atentátu na Reinharda Heydricha doporučila rozvědka Abwehrstelle Lidice (9. června 1942) jako vhodný cíl pro krvavou německou odvetu. Byl Waldenrode u toho, nebo stál v koutě se slovníčkem v ruce?
Waldenrode vystoupil z armády z roce 1943 v době, kdy se situace na frontě začala otáčet (bitva u Kurska, léto 1943) a vrátil se na zámek Hrubý Rohozec, kde bydlel až do konfiskace, pak ujel do Vídně.
Byl Walderode u toho? Němci se snaží dne 18. června 1942 vytopit kostel sv. Cyrila a Metoděje v Prze u Karlova náměstí. Parašutisté, kteří zabili Heydricha, jsou uvnitř.
Rozsudek o vrácení zámku Hrubý Rohozec padl u krajského soudu v Hradci Králové dne 18. června 2019. Je to přesně na den 77. let poté, co německé jednotky Wehrmachtu obklíčily v Praze kostel sv. Cyrila a Metoděje a pozabíjeli tam československé parašutisty.
Tato časová shoda je děsivá.
Němci nad mrtvými těly popravených občanů Lidic dne 9. června 1942
Jak soudy otočily a pak jely salámovou metodou
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 18. 6. 2019 navázal na verdikt mladého soudce Michala Poláka z Okresního soudu v Semilech. Ten byl však jen důsledkem předchozích rozhodnutí.
Dlouho to přitom vypadalo, že vdova ostrouhá. Soudy se k jejím názorům stavěly 15 let odmítavě, protože “se jí nepodařilo prokázat, Walderode neprovinil proti československému státu.”
Pak se něco stalo.
K zásadnímu průlomu došlo již v roce 2008, kdy liberecký krajský soud přiřkl obecní lesík u Žďárku na Liberecku. Tehdy to soud otočil: “Nepodařilo se prokázat, že se Walderode provinil.”
Rozsudek o lesíku následně potvrdil i Ústavní soud. Rozhodnutí mělo dopad na další majetkové spory kauzy Walderode. Lesík u Liberce byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky v Českém ráji a jinde. Otevřel vdově cestu ke třem miliardám.
Poté už to šlo jak na drátkách. V roce 2011 vrátil vdově menší pozemky také soudce okresního soudu v Semilech Vít Záveský.
V říjnu 2015 okresní soud v Jablonci rozhodl o vrácení menších pozemků v Železném Brodě a na Malé skále.
Prezident Beneš
Soudce Jaroslav Kneř tehdy řekl, že se soud důkladně zabýval Walderodeho spoluprácí s nacisty.
„Z důkazů nelze dovodit, že by se pan Walderode za druhé světové války provinil proti tehdejší Československé republice. Proto neexistuje překážka pro nesplnění restituční podmínky,“ uvedl soudce Kneř.
Klíčová formulace zní: “Z důkazů nelze odvodit.” To otvírá brány ke stamiliardovému majetku a relativizuje vlastnictví třetiny území České republiky.
Soudce uvedl, že procházel řadu listin, svědectví a dalších dokumentů z té doby. Podle důkazů byl prý Walderodeho postoj k tehdejší německé armádě velmi vlažný a spíše odmítavý. O jaké důkazy šlo, soudce neuvedl.
Od roku 2008 tak soudy salámovou metodou vše směřovaly k tomu, aby byl majetek v hodnotě tří miliard a jeho koruna zámek Hrubý Rohozec vrácen vdově po Henleinovci.
A přijdou další.
Článek jsem převzal, tak jak byl publikován.
Ale jeho obsah je pro naší rodnou zem, naší vlast Českou republiku silnou výstrahou a velkým varováním, že je načase ukázat, že umíme svojí zem bránit a chránit. A že ti, co toto vše spiklenecky osnují, ať nepočítají, že dojde k prolomení Benešových dekretů, které jsou podepsány krví tisíce občanů České a Slovenské republiky, jejich životními tragédiemi, utrpením a mučením v koncentračních táborech, bolestí, vražděním.
Česká republika je naše, a my si jí vzít nedáme.
Děkuji čtenářům za trpělivost a podporu.
(převzato z Profilu)
Bc. Ladislav Račok
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
