Když se v institucích Evropské unie objeví složitý problém, často zní jedna rada: zavolejte Bjoernu Seibertovi. Pětačtyřicetiletý německý úředník, považovaný za neformálního „spolupředsedu“ Evropské komise, stojí v čele kabinetu předsedkyně Ursuly von der Leyenové a je jednou z nejvlivnějších, přesto široké veřejnosti téměř neznámých postav bruselské politiky.
Seibert je stratégem, který řídí agendu Komise s 32 000 zaměstnanci, dohlíží na jmenování personálu, komunikaci i směřování evropské politiky. Je znám jako vysoce disciplinovaný, pracovitý a loajální, ale také jako člověk, který málokdy deleguje pravomoci a pečlivě kontroluje každý detail.
„Má neuvěřitelný vliv,“ řekl pro bruselský list Politico Phil Gordon, bývalý poradce Kamaly Harrisové pro národní bezpečnost v době, kdy byla americkou viceprezidentkou. „Nikdo nebyl vnímán jako ten, kdo lépe rozumí EU a tomu, jak věci zařídit.“ S tím souhlasí i další, kteří Seiberta chválí jako „velmi chytrého“ a „strategického myslitele“.
„Je to s odstupem nejmocnější úředník v Bruselu,“ uvedl Mujtaba Rahman z think tanku Eurasia Group.
Cesta vzhůru
Seibert vystudoval sociální vědy v Erfurtu, poté absolvoval výzkumné pobyty v USA, včetně Massachusettského technologického institutu (MIT), kde se zaměřoval na bezpečnostní politiku. Svou kariéru nastartoval na německém ministerstvu obrany, kde si jeho schopností všimla tehdejší ministryně Ursula von der Leyenová. Od té doby tvoří sehraný tandem, který se přesunul až na vrchol evropské exekutivy.
Seibert stál také za vyjednáváním podpory Evropského parlamentu pro von der Leyenovou při jejím jmenování předsedkyní komise v roce 2019. Přestože sám neměl politickou zkušenost, podařilo se mu vyjednat většinu hlasů včetně překvapivé podpory některých pravicových populistických stran.
Kritika a koncentrace moci
Jeho styl práce však vyvolává i obavy. Kritici upozorňují na přehnanou centralizaci rozhodování a s tím související zpoždění agendy. Vysoká míra kontroly, kterou Seibert uplatňuje, je vnímána jako příčina napětí uvnitř komise. Bývalý hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier varoval před „autoritářským obratem“ v institucích EU a upozornil na rostoucí moc šéfa kabinetu von der Leyenové.
„Nic neprojde bez jeho schválení,“ uvedl europoslanec Bas Eickhout (Zelení), přičemž dodal, že Seibert je sice v jednáních vždy korektní, avšak současná struktura komise je až extrémně hierarchická.
Výběr personálu, včetně členů kabinetů jednotlivých komisařů, podléhá Seibertově osobnímu schválení. Tento přístup vedl mimo jiné k nespokojenosti během výběrových řízení na posty vysokých úředníků, včetně neúspěšné nominace německého konzervativce Markuse Piepera na post vyslance EU pro malé a střední podniky. Proti se stavěl zejména tehdejší komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Kritici tvrdili, že tato epizoda podtrhuje nedostatek politické citlivosti. „Problémem je nedostatek manažerských zkušeností,“ uvedl bývalý úředník. „To vede k tendenci dělat věci autoritářským způsobem.“
Když nastal čas výběru komisařů poté, co byla von der Leyenová v roce 2024 znovu zvolena, vytlačili vzpurného Bretona a kolegium doplnili méně zkušenými kandidáty, čímž si tandem Seibert a von der Leyenová nadále upevnil moc.
Tichý, ale neústupný
Na veřejnosti vystupuje Seibert zdrženlivě. Nosí tenisky, hovoří plynně anglicky a preferuje zákulisí před kamerami. Přesto podle některých kolegů ve skutečnosti ovládá dění v komisi mnohem víc než samotní komisaři. Označují ho za „tichého zabijáka“, který dokáže tvrdě prosazovat svou vůli.
Seibert není prvním úředníkem EU, který v Bruselu vyvolává strach a fascinaci. Před ním tu byl Martin Selmayr, další Němec, který měl vliv pod expředsedou Jeanem-Claudem Junckerem a byl známý jako „monstrum z Berlaymontu“. Většina lidí se však shodla na tom, že Seibert je nyní ještě hrozivější postavou. „Je mnohem mocnější, než kdy byl Selmayr,“ řekl jeden bývalý francouzský vládní úředník.
Seibertova role byla zásadní i během pandemie Covid-19. Spolu s von der Leyenovou se osobně podílel na vyjednáváních o smlouvách na dodávky vakcín – dohody, které později vyvolaly kontroverze v souvislosti s tzv. „Pfizergate“ kvůli neuchovaným textovým zprávám s šéfem Pfizeru. Odpovědnost podle některých bývalých úředníků nesl právě Seibert.
„Byla to jeho odpovědnost,“ řekl jeden ze dvou bývalých úředníků. „On je příčinou monumentálních chyb, kterých se dopustila von der Leyenová.“
Nadále u kormidla
Po znovuzvolení von der Leyenové v roce 2024 Seibert pokračuje ve funkci a zůstává klíčovou postavou evropské exekutivy. Podle kritiků jeho styl vlády zůstává neměnný – centralizovaný, uzavřený a málo citlivý na vnitřní i vnější výtky. Zastánci však zdůrazňují jeho odbornost, loajalitu a schopnost „zařídit věci“, které jsou v byrokratickém prostředí EU často složité.
Bjoern Seibert se zcela jistě zapíše do historie EU jako vlivný, oddaný a pro mnohé nepostradatelný muž v pozadí. Jeho role však zůstává pod drobnohledem, stejně jako otázka, zda jeho styl vedení odpovídá demokratickým standardům, které Evropská unie navenek tak často hájí.
Část úředníků v Bruselu se totiž obává veřejně o Seibertovi mluvit. Z celkem 25 úředníků EU, diplomatů, zákonodárců a expertů, s nimiž novináři Politico hovořili, jen 3 souhlasili s tím, že budou hovořit na záznam a řada z nich uvedla jako důvod, proč chtějí zůstat v anonymitě, strach z profesní odvety.
Jeden z vysokých představitelů Parlamentu popsal Seiberta jako člověka, který je „velmi profesionální“, ale také rychle používá nátlak, když se mu nedaří. „Stále více si všímám, že se špatně vyrovnává s rozpory... Není zvyklý, aby se mu odporovalo. Je v takovém stádiu plné moci, že mluví přímo s komisaři. Mluví přímo s politiky. Trochu zapomíná, jaké je jeho místo."
Celkově Seibertova pověst odráží město, ve kterém žije: byrokratické, mocenské, značně neprůhledné a plné mocných úředníků, kteří působí ve stínu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič