Obrátil se na mě jako na poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky občan Milovic a požádal o prověření informace o možném utracení části zvířat žijících v Přírodní rezervaci Milovice, což znepokojilo řadu občanů. Obyvatelé Milovic jsou velmi rádi, že zde vznikla přírodní rezervace, neboť řada z nich ještě pamatuje dobu, kdy se zde nacházel vojenský prostor a do většiny krajiny byl vstup zakázán.

Přírodní rezervace Milovice je součástí evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Nejcennější jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů. Prvními obyvateli milovické stepi se mezi velkými kopytníky stali divocí koně, jejichž stádo bylo vysazeno na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. Stádo divokých koní pochází z anglického Exmooru. V Milovicích je to vůbec první stádo těchto koní nejen v České republice, ale i v celé střední a východní Evropě. Koně z Exmooru jsou ohroženi, jsou totiž vzácnější než panda velká – je jich méně než 1.500. Všichni koně ze zdejšího stáda jsou zapsáni v plemenné knize, mají jména, mezinárodní pas a je znám jejich rodokmen. Dalším kopytníkem milovické rezervace je zubr evropský, největší volně žijící suchozemský obratlovec Evropy. Zubři se vyskytovali v Evropě od území dnešní severovýchodní Francie, přes střední a východní Evropu až po severní Kavkaz; ve volné přírodě byl zubr člověkem vyhuben. Poslední dvě populace zubrů se zachovaly v polské Bělověži a na Kavkaze. Díky chovu v zajetí se však podařilo zubry zachránit a od 50. let 20. století opět vracet do volné přírody. Třetí druh kopytníků žijící v rezervaci je pratur. Stádo v Milovicích je první ve střední a východní Evropě. Zvířata, která se vyskytují v Milovicích, jsou výsledkem takzvaného zpětného šlechtění; plemeno Tauros je šlechtěno tak, aby vzhledem a chováním odpovídalo vyhubenému praturovi.