Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji předřadit bod číslo 41, což je sněmovní tisk 22, je to novela zákona o daních z příjmů, a to jako první bod dnešního jednání. Hnutí SPD předložilo tuto novelu z toho důvodu, abychom motivovali mladé páry ke zvýšení české populace, což by v budoucnu pomohlo s vyplácením důchodů.

V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmů několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je tak zvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené pracující, to je konkrétně sleva na invaliditu prvního a druhého stupně, sleva na invaliditu třetího stupně, sleva pro držitele průkazů ZTTP a sleva na pracujícího studenta. Cílem navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky a děti, o které pečují a které vyživují a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi. A v neposlední řadě taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyly nuceni často velmi ponižujícím a složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.

Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního propopulačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky. Jinými slovy jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě tak zvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek, i dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb, a to i v širším slova smyslu včetně financování zdravotní péče, školství a dalších důležitých veřejných politik.

V souvislosti s celkovou filozofií návrhu považujeme za důležité zmínit výsledky průzkumu agentury MMS, který uvádí, že 33 % rodičů si nepořídí další dítě výhradně z finančních důvodů, kvůli nedostatku financí, a 17 % rodičů tak neučiní z důvodu neodpovídajícího bydlení, což je problematika velmi podobného typu. Podle 43 % respondentů tohoto průzkumu by rodinám nejvíce pomohlo zvýšení tak zvané mateřské a rodičovského příspěvku, 18 % respondentů by pak jako největší pomoc vnímalo právě zvýšení daňového zvýhodnění na děti. A doplňme k tomu ještě komentář ekonomky Hany Horské, která uvádí, že nejvíce rodin se třemi dětmi a více dětmi je mezi nízkopříjmovými skupinami se základním nebo nedokončeným vzděláním a naopak nejméně mezi vysokoškoláky. Pokud by tedy stát chtěl motivovat rodiny, aby si pořizovaly více dětí, musí cílit na střední vrstvu, což je přesně i ambicí tohoto návrhu. A právě proto je zde nejcitelnější podpora adresována rodičům pečujícím o tři a více dětí.

Navrhovaná opatření neznamenají pro žádného nyní pracovně aktivního plátce daně z příjmů zhoršení jeho současné situace a naopak pro vysoké množství plátců daně z příjmů znamenají snížení jejich reálně odváděných daní a tedy zvýšení jejich čistých příjmů. Děkuji za pozornost.