Speciální zákon č. 133/2020 Sb. (Zákon o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020) definoval podmínky a pravidla pro vyplácení mimořádného ošetřovného pro osoby pečující o děti z důvodu karantény a uzavření škol (a dalších zařízení pro děti a mládež) v době od poloviny března do konce června v důsledku pandemie tzv. koronaviru a s tím spojeného nouzového stavu. Zákon například zvyšoval věkovou hranici dětí, na které lze ošetřovné po omezenou dobu čerpat, z 10 na 13 let, později i zvyšoval poměr ošetřovného vůči hrubé mzdě, a to z 60 na 80 procent, přičemž ovšem ostatní, zejména pak procesní, náležitosti ošetřovného i nadále upravuje Zákon č. 187/2006 Sb. (Zákon o nemocenském pojištění). Z tohoto důvodu v praxi docházelo – a stále dochází – k některým nejasnostem a kolizím generujícím mnohé nespravedlnosti vůči rodičům, a to až diskriminačního charakteru.

Žít v jedné domácnosti

Výše uvedené se v první řadě týká skutečnosti, že na mimořádné ošetřovné (v době uzavření škol) – podle aplikační praxe opírající se právě o „zdrojový“ Zákon o nemocenském pojištění – nemají nárok rodiče dětí od 10 do 13 let, kteří s nimi nežijí společně v jedné domácnosti. Je tomu tak proto, že podle § 39 odstavce 2 Zákona o nemocenském pojištění je podmínkou nároku na výplatu ošetřovného okolnost, že dítě, o něž je pečováno, žije s osobou (musí se jednat o nemocensky pojištěného zaměstnance), která čerpá ošetřovné, v jedné domácnosti (paradoxně se nemusí jednat vůbec o příbuzného). To platí s jedinou výjimkou, kterou je ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let jeho rodičem. V takovém případě požadavek na společně sdílenou domácnost „padá“.

Aby nebyly exekuce

Uvedené ustanovení nebylo mimořádným „koronavirovým“ Zákonem č. 133/2020 nijak dotčeno ani upraveno, přestože jsem se opakovaně snažila o nápravu prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Mým cílem bylo, aby po dobu uzavření škol v důsledku pandemie měli (dočasně) nárok na ošetřovné i přímí příbuzní dítěte, o které je pečováno, přestože s ním trvale v jedné společné domácnosti nežijí. Chtěla jsem dát rodičům a rodinám možnost volby při rozhodnutí o podobě čerpání ošetřovného podle jejich konkrétní situace a ekonomických potřeb. Nechtěla jsem, aby se například zbytečně nepropadali do příjmové chudoby a dluhových či exekučních pastí.