Sehnal (ODA): Bankovní politika - Penalizace střadatelů, bonifikace dlužníků

08.11.2018 9:56 | Zprávy

Přesně před pěti lety, 7. listopadu 2013 Česká národní banka zahájila devalvaci české národní měny. Postupně vytiskla neuvěřitelných 2,049 biliónu korun, za něž nakoupila eura. Kurz koruny ČNB zastropovala na 27 Kč za 1 Euro.

Sehnal (ODA): Bankovní politika - Penalizace střadatelů, bonifikace dlužníků
Foto: Redakce
Popisek: Předseda ODA Pavel Sehnal ve studiu PL

Když intervenční režim 6. dubna 2017 banka ukončila, vyjádřila zájem na posilování koruny, přičemž se rozhodla jít cestou úrokových prémií. ČNB letos 1. listopadu zvýšila svoji základní úrokovou sazbu počtvrté v řadě, což se stalo naposledy na jaře 1996, takže sazba stoupla o 0,25procentního bodu na 1,75 %. Má se tím prý ochladit přehřátý trh práce a zesílit tlak na zhodnocení koruny. Ale aby koruna skutečně posílila, museli by centrální bankéři rozhodnout, že zpětným nákupem korun za ony 2 bilióny skutečně korunu posílí. Ale protože centrální banka na tom tvrdě prodělá, ČNB se do tohoto kroku pochopitelně nežene.

Trh odmítá nabídku ČNB, že má vsadit na korunu, přičemž také vlivem intervence ČNB se ekonomika Česka přehřála více než v eurozóně, takže následné korekce bude u nás doma asi bolestnější než v EU. Koruna proto lákadlem dnes není. Když ČNB bojuje úrokovým kursem za silnější korunu v zájmu zbrzdění inflace, tak se jí do nedaří. Devalvační tendence vidí každý český spotřebitel v růstu cen takřka všech běžných komodit. Inflace už překračuje dvouprocentní inflační cíl ČNB a zřejmě poroste dále, také mj. v důsledku očekávaného růstu cen potravin vinou nižších sklizní za sucha a také růstu cen energií. Tyto komodity přitom tvoří ve spotřebním koši běžných lidí (2/3 Čechů nedosáhnou na statistický průměrný příjem) naprostou většinu. 

Pět let stará intervence také přidala do již tak velkých rezerv komerčních bank miliardy korun, takže ani po opakovaném zvýšení úrokových sazeb tuzemské komerční banky nemají vůbec zájem o úspory vkladatelů. Vždyť ze 100 tisíce korun na běžném spořícím účtu dostane střadatel po zdanění od různých bank maximálně mezi 200 až 400 korun ročně, zato inflace z těchto úspor spolyká ročně reálně asi 2500 korun. 

Růst úrokových sazeb tak zdraží hypotéky a úvěry, takže tlak komerčních bank na získávání peněz od střadatelů ještě klesne. Navíc si rezervy ukládají u centrální banky se zdaleka větším zhodnocením. Nezájem komerčních bank o peníze střadatelů je tak faktickým potvrzením vytištění a částečného znehodnocení - jak se bez servítků nazývá devalvace – české koruny centrální bankou. Až české bankovní dcery svých nadnárodních majitelů budou také za letošní rok posílat svým majitelům rekordní zisky v podobě dividend, spolu s intervencí jim k tomu bohatě přispívá také český střadatel a občan, který je za odpovědné úspory penalizován.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

Rozpočet

Když je podle vás rozpočet bez ambice, zajímá mě, zda ho tedy podpoříte nebo ne? Protože jestli ano, tak si podle mě slušně řečeno nevidíte do pusy nebo to hlasujete i pro věci, s kterými nesouhlasíte? Jakou má takové hlasování logiku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konečná (KSČM): Chápu, že mají vládní papaláši osypky

4:31 Konečná (KSČM): Chápu, že mají vládní papaláši osypky

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k rozhovoru na iDnes.cz o volebním programu