János Zolcer je spisovatel a novinář středoevropského ražení. Jeho životní příběh je spjat s více zeměmi střední Evropy. Narodil se 1956 jako Maďar na Slovensku v rámci Československa v Balogu nad Ipľom. V roce 1986 emigroval a usadil se v Bavorsku, kde se stal televizním producentem společnosti Zolcer TV zaměřené na reportáže a dokumenty. Vytkl si smělý cíl – dokumentární cyklus s významnými osobnostmi, které stály u radikální změny světové politiky 1889-90, od amerického prezidenta George Bushe staršího, německého kancléře Helmuta Kohla, německého ministra zahraničí Hans-Ditricha Genschera i papeže Jana Pavla II. Provázet dokumentem pak měl jediný prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov.

Zolcer využil společné známosti s jiným emigrantem Josefem von Ferenczym, který uprchl z Budapešti po nezdařeném maďarském povstání v roce 1956 a vybudoval v Německu mediální impérium. Ten jej roku 2000 zkontaktoval s Hans-Ditrichem Genscherem a ten rychle zprostředkoval schůzku s Gorbačovem ve Vídni. Výsledkem byl nejen televizní dokument, ale společné setkání s řadou významných lidí (Kohlem, Genscherem, papežem, jihoamerickým prezidentem Nelsonem Mandelou, polským prezidentem Lechem Walesou i s umělci Paulem McCartneym, Alainem Delonem a dalšími, s. 35-36). Gorbačovovo jméno otevíralo dveře.

Zolcerovi se jeho sen vyplnil a navíc vzniklo více než dvacetileté přátelství mezi ním a Gorbačovem, které ukončila až Gorbačovova smrt 30. 8. 2022. Naposledy se viděli v roce 2019 v Moskvě (s. 77). Přátelství se zhmotnilo do knihy Tajemství Michaila Gorbačova. Zolcer při psaní o událostech s různými údaji otevřeně říká: „O každé události jsem slyšel a četl různé názory. Často protichůdné. Rozhodl jsem se však, že v knize přijmu jako „pravdivé“ to, co mi vyprávěl sám Gorbačov nebo jiné kompetentní osoby“ (s. 310). Ovšem člověk znalý historie potvrdí, že Gorbačovova interpretce událostí se s pravdou snese. Kniha je nejen poučná, ale jde o cenný historický pramen, jak věci viděl Gorbačov.

János Zolcer zvolil pro formu své knihy čtivou formu 36 zastavení o různých etapách Gorbačovova života od dětství, původu jeho rodiny, přes studentská léta, seznámení s manželkou Raisou, postupu ve stranické hierarchii Komunistické strany Sovětského svazu až po výstup na post vůdce jedné ze dvou supervelmocí studené války. Jeho setkávání se západními politiky, s nichž někteří se stali jeho přáteli, až po pokus o puč proti němu v srpnu 1991, který sice byl neúspěšný, ale vedl k zániku Sovětského svazu. Kniha však pokračuje i touto další etapou, v níž se autor János Zolcer osobně s Gorbačovem spřátelil. Tato jednotlivá zastavení se z hlediska časové posloupnosti prolínají a někdy na sebe nenavazují. Takže úplně první zastavení je večer, kdy zemřel jeho předchůdce v pozici generálního tajemníka komunistické strany Černěnko a Gorbačov se měl stát jeho nástupcem, o čemž spravil svou manželku Raisu, k níž měl obzvlášť hluboký vztah, s názvem Michail a Raisa – srdíčko vryté do stromu. Gorbačov se i v závěrečné části vrací vzpomínkami do svého mládí. Niterně blízký vztah s Raisou se promítá celým Gorbačovovým životem a tedy i celou Zolcerovou knihou. Zastavení jsou řazena do tří velkých částí: 1. Zvědavý člověk, 2. Vítěz, 3. Nešťastný člověk.

Gorbačovův osud je úžasnou ukázkou, že i v Sovětském svazu mohl člověk prožít americký sen. Gorbačov - dítě z velmi chudých poměrů otce Rusa a matky Ukrajinky, započal život roku 1931 na severním Kavkazu v době hladomoru, kdy i členové jeho kvůli hladomoru rodiny zemřeli. Jeho dědové byli postižení v rámci stalinských represí. On však přežil a přežili i jeho rodiče. Jeho otec pracoval jako řidič kombajnu a traktoru, bojoval celou Velkou vlasteneckou válku na frontě a byl těžce zraněn při osvobozování Československa v bojích na východním Slovensku v Dargovském průsmyku, který Gorbačov navštívil v roce 1969. Dokonce bylo rodině doručeno oznámení o tom, že otec padl, omyl se vysvětlil až za několik dní  (s. 373-374). Rodná vesnice Michaila byla obsazena v roce 1942 Němci a on se musel podílet na kopání německých zákopů. Gorbačova podle jeho vlastních slov motivovala touha změnit špatný systém, a když zjistil, „že to nejde zdola, zkusí to shora“ (s. 386).