Senátor Dienstbier: Došlo by k dílčím nesnázím

15.10.2019 22:27

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 15. října 2019 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

Senátor Dienstbier: Došlo by k dílčím nesnázím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Dienstbier

Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pan ministr Zaorálek tady popsal proces i výsledný návrh, který posílá Senát zpátky do Poslanecké sněmovny. Podstatou té změny doopravdy je, že z celého návrhu ponechává pouze odklad účinnosti zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv o dva roky, tedy k 1. lednu 2022.

Důvodem pro tento návrh Senátu je, jak už tady bylo zmíněno, že byly vypuštěny především z pohledu Senátu jednací řád Senátu a pak volební zákony, tedy všechny zákony, které podle čl. 40 Ústavy potřebují ke svému schválení i souhlas Senátu.

My jsme považovali za zcela zjevné, že to byla pozice především Ministerstva vnitra, které zcela naléhavě potřebuje odklad účinnosti o dva roky, protože není připraven systém pro elektronické projednávání legislativy, a proto tedy naléhavost tohoto odkladu, protože chápu, že z pohledu Ministerstva vnitra nemůže nabýt účinnosti zákon, který počítá se systémem, který neexistuje a nemůže do té doby vzniknout. Proto jsme nepřistoupili k tomu návrhu tak, že bychom ho zamítli, ale přijali jsme pozměňovací návrh, který ponechává odklad účinnosti samotné Sbírky zákonů.

To, co je podstatné, je, že jak už tady také bylo řečeno, nový zákon o Sbírce zákonů a ten navazující změnový zákon měly zajistit novější systém projednávání legislativy, především její elektronizaci po celou dobu projednávání od samého začátku, od vzniku návrhu až po projednání ve sněmovně, v Senátu, podpis prezidenta, tzn. všechny fáze.

Tím, že sněmovna z těch důvodů, které jsem zmínil, vyřadila jednací řád Senátu ze změnového zákona, tak v podstatě v tuto chvíli by celý systém elektronické legislativy nefungoval. Resp. on by fungoval jenom dílčím způsobem, což je zcela proti principům navrhované změny, protože by fungoval po zdi Senátu, a pak zas od chvíle, kdy by případně Senát vrátil návrh Poslanecké sněmovně. Asi není příliš systémové chtít vše projednávat elektronicky, pak překlápět z elektronické do písemné podoby v Senátu, pak po cestě zpátky ze Senátu do sněmovny z písemné do elektronické podoby.

Proto se Senát domnívá, že ten jeho návrh situaci řeší, protože odkládá tedy účinnost. Tím umožňuje Ministerstvu vnitra vytvořit příslušný informační systém, a zároveň dává prostor pro to, aby byl předložen změnový zákon, který bude řešit všechny fáze elektronického legislativního procesu včetně Senátu.

Je pravda, že byť ne bezprostředně, ale fakticky z pohledu Senátu tato úprava váže na senátní návrh, který zde máte ve sněmovně na prodloužení lhůty pro projednávání návrhu zákona v Senátu, protože, a tady bych souhlasil jenom částečně, ta elektronická legislativa doopravdy směřuje ke zkvalitnění legislativního procesu, protože pokud budeme i v Senátu projednávat návrhy zákonů elektronicky, budeme mít elektronicky celou historii včetně změn, které po dobu legislativního procesu proběhly, tak to pro nás přehlednější bude.

Ale problém je v tom, že všechny návrhy, resp. původní, který ještě nevyřazoval jednací řád Senátu, tak počítaly s nějakými technologickými lhůtami, a je potřeba si uvědomit, že když my máme v Ústavě třicetidenní lhůtu, tak fakticky nemáme třicet dnů na projednávání. Abych to objasnil, je to kvůli tomu, že přijde návrh ze sněmovny, nám začíná běžet lhůta, ale musí se sejít organizační výbor, který teprve přidělí návrhy zákonů. Naše legislativa zpracovává stanovisko, a pak to samozřejmě nemůžeme nechat na poslední den k projednávání na plénu, protože kdyby se nám protáhla schůze, tak by nám to propadlo třicetidenní lhůtou. Tzn., my máme reálně něco přes dva týdny.

Pokud nám elektronická legislativa zavede jinak zkvalitňující pravidla, že musíme s předstihem něco vkládat do systému, že musíme případně přerušovat schůzi, tak my v podstatě nemáme prostor pro projednávání návrhů, ke kterým jsou předloženy nějaké podstatné pozměňovací návrhy. Fakticky nám to na to váže, byť to není přímo právně provázané. Nejsou na sobě ty návrhy formálně závislé. A to jsou ty důvody, proč přišel tento návrh ze Senátu.

A ještě bych se zmínil k těm dvěma pozměňovacím návrhům, které tady byly přijaty v Poslanecké sněmovně k původnímu vládnímu návrhu, tj. přehled legislativních povinností a pevná data účinnosti k 1. lednu, resp. 1. červenci. To nejsou nepochybně hlavní důvody pro návrh, který přišel ze Senátu, nicméně já je nepovažuji také za nesporně pozitivní, byť u obou dvou nepochybuji o dobrých úmyslech, které byly za nimi, v tom přehledu právních povinností bych tady chtěl upozornit na to, že to bude výrazná zátěž pro státní správu, zejména pro resortní legislativy, protože kromě samotných návrhů zákonů budou zpracovávat ještě tedy přehledy.

Ale je tam i riziko pro příjemce, ke kterým směřoval ten dobrý úmysl ve snaze jim pomoci. Ale ten návrh předpokládá, že přehled právních povinností nebude závazný. Bude tady závazná právní norma a vedle bude nezávazný přehled, a to vytváří riziko, že pokud se někdo, nějaký adresát té normy v dobré vůli bude řídit tím přehledem, který bude nepřesný, a pak soud vyloží třeba v nějakém sporu ty právní povinnosti jinak, tak na něj může dopadnout sankce, přestože se choval třeba v dobré víře podle přehledu.

Navíc tedy třeba v případě kodexů je nesporné, že třeba trestní zákoník obsahuje veřejnoprávní povinnosti a samozřejmě sankce. Představa, že při první novele trestního zákoníku se bude předkládat, pokud to bude vládní novela, tedy podle toho návrhu, přehled právních povinností ke všem v uvozovkách veřejnoprávním povinnostem a na ně navazujícím sankcím v trestním zákoníku, to si myslím, že byly i nepředpokládané důsledky takového návrhu. Z tohoto důvodu byla vedena v Senátu i kritická diskuse k této věci.

A co se týče pevných termínů účinnosti, tak já tam také nepochybuji o dobrém úmyslu, ale tak jak je to nastaveno, tak si myslím, že stejně se bude hledat důvod, proč to ve 3/4 případů nastavit jinak. Pokud si tady uděláte přehled zákonů, které přijímáte, tak zjistíte, že zpravidla potřebujete účinnost v nějakém jiném datu. Tam jsou nastaveny výjimky, kdy to může být stanoveno jinak. Je to naléhavý veřejný zájem, jsou tam k tomu zvlášť závažné důsledky, kterými by to pevné datum účinnosti mohlo být spojeno.

Já nepovažuji za nesporné ani tyto věci, nicméně návrh, jak přišel ze Senátu, změna, která ponechává jenom odklad účinnosti o dva roky toho základního sbírkového zákona, tak ta byla motivována procedurou projednávání a podle nás neakceptovatelností toho, že elektronický legislativní proces by nefungoval ve všech fázích, že by vlastně byl vyřazen pro fázi projednávání v Senátu a překlápělo by se to mezi sněmovnou, Senátem a pak zpětně mezi Senátem a sněmovnou napřed z elektronické do papírové a pak z papírové do elektronické podoby. Proto bych vás chtěl poprosit o podporu senátní verze, jak jsem říkal, ponechává prostor jak pro vytvoření informačního systému, tak pro předložení změnového zákona, který zajišťuje komplexní elektronický legislativní proces na všech úrovních.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Premiér Babiš: První etapa rozšíření terminálu T2 je naplánována do roku 2028

18:42 Premiér Babiš: První etapa rozšíření terminálu T2 je naplánována do roku 2028

Předseda vlády ČR Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a předseda představenstva Letiš…