Senátor Drahoš: Jak se v tom má orientovat běžný občan, když se v tom ztrácejí i pracovníci ministerstva?

29. 10. 2020 17:59

Projev na 28. schůzi Senátu dne 29. 10. 2020 k návrhu zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona o nemocenském pojištění

Senátor Drahoš: Jak se v tom má orientovat běžný občan, když se v tom ztrácejí i pracovníci ministerstva?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Drahoš
reklama

Takže ještě jednou dobrý den, konstatuji, že zcela rozumím důvodům, proč je zákon předkládán, v původním znění zákona 187/2006 Sb. byly maximální doby na nárok o OČR stanoveny na 9, respektive 16 dní pro samoživitele, což je v době dlouhodobého uzavření škol, kterému opět čelíme, a obávám se, že budeme stále ještě čelit v následujících týdnech, nedostatečné. Čili oceňuji to, že je zde urgentní snaha vyhovět urgentní potřebě poskytnout rodičům možnost čerpat OČR po celou dobu uzavření škol.

Jak už tady bylo zmíněno kolegou Hilšerem, i u nás na výboru jsme debatovali o tom, proč daná právní úprava se sice vztahuje na zaměstnance i dohodáře, ale z § 2, odst. 3, paní ministryně, vyplývá, že lidé na DPP a DPČ budou mít nárok na ošetřovné pouze v případě plošného uzavření škol, nikoli v případě, že jejich dítěti bude nařízena karanténa, zatímco zaměstnanci tento nárok mít budou.

Paní náměstkyně z vašeho ministerstva nám ráno na výboru potvrdila, že to nebyl ze strany ministerstva záměr, ale jakési opomenutí, které by mohlo být vyřešeno dodatečně odstraněním tvrdosti zákona. To není příliš systémové řešení. Také víme, že tady musí žádat každý jednotlivec za sebe, takže o systémovosti se nedá mluvit. S tím také souvisí řešení ošetřovného u OSVČ, které má podle informace na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu, ale v úplně jiné legislativní úpravě.

Já se pozastavuji nad tím, proč zde máme vlastně tři kategorie opatření. Pro zaměstnance, pro dohodáře a pro OSVČ. Takovýto komplikovaný postup pak vede právě k tomu, že může dojít k výše zmíněnému opomenutí. Asi si dovedeme představit, jak se v tom má orientovat běžný občan, když se v tom ztrácejí i pracovníci nebo právníci ministerstva. Čili, paní ministryně, bych se zeptal, proč nemohou být podmínky nastaveny pro všechny stejně, a navíc v rámci jedné legislativní úpravy.

Ještě bych se tu rád zmínil o té věkové hranici, do které je možné nárok na OČR uplatnit. Já osobně považuji dnešní generaci, tu nejmladší, za poměrně samostatnou. Musím říct, že i proto jsem se díval už na jaře vcelku kriticky na to, že byla nastavena věková hranice do 12 let včetně. Na druhou stranu současná úprava dává nárok pouze rodičům dítěte mladšího 10 let, což je maximálně 4. třída. Podle mě by tak dával smysl kompromis, kdyby bylo možné nastavit hranici tak, aby ošetřovné mohli čerpat rodiče všech dětí na 1. stupni. To jest zvednout tuto hranici o 1 rok, na děti mladší 11 let. Je opravdu nelogické, aby pro rodiče v rámci jednoho stupně základní školy platila odlišná pravidla. A to vůbec nemluvím o tom, že se tak může jednat i o děti v rámci jedné třídy.

Takže za normálních okolností bych minimálně já určitě na výboru podal pozměňovací návrh, kterým by se také tohle opomenutí dohodářů i posunutí věkové hranice o jeden rok řešilo. Myslím si, že by to kolegyně a kolegové z výboru podpořili, podle diskuze, kterou jsme vedli. Na druhou stranu, opět konstatuji, rozumím tomu, že je snaha přijmout tento zákon v legislativní nouzi co nejrychleji, aby dal rodičům tolik potřebnou jistotu. Proto jsme na výboru přijali to konstatované doprovodné usnesení, které vládě doporučuje v případě dalších úprav v zákoně tuto věkovou hranici 11 let zohlednit.

Já bych také od paní ministryně rád slyšel, aby nám řekla, jaký je její pohled na tu věkovou hranici. Možná naivně, ale domnívám se, že zvýšení o 1 rok je dostatečným kompromisem, který by na vládě mohl projít.

V závěru ještě několik poznámek k dopadu ošetřovného na online výuku. Učitelé na prvních stupních se tento týden konečně dozvěděli, že se školy hned tak neotevřou a že se tedy opravdu budou muset delší dobu věnovat distanční výuce. Zejména v 1. a 2. třídě je to velmi obtížné, ne-li nemožné. Naučit prvňáčka správně psát nebo i číst přes obrazovku počítače je opravdu nadlidský úkol. O to více je samozřejmě také důležitá přítomnost rodičů při tomto typu výuky, jenže to jim zase komplikuje práci v režimu home office. O nedostatku potřebné techniky a internetového připojení, zejména mimo velká města, ani nemluvě. Takže i z toho důvodu považuji za velmi důležité, aby byla dána rodičům plná podpora pro to, aby s dětmi v tomto věku mohli být doma na ošetřovném.

Ne proto, aby je hlídali, ale aby se jim mohli maximálně věnovat jako podpora při distančním vzdělávání. Já jsem rád, že předkládaný zákon to z velké části plní. Přes své výhrady, které jsem tady zmínil, jsem velmi pro to, abychom ho schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Štěpánek (Trikolóra): ČT? Bartoše k obědu, Rakušana k večeři

6:36 Štěpánek (Trikolóra): ČT? Bartoše k obědu, Rakušana k večeři

Ani ne za rok se budou konat volby do poslanecké sněmovny. Na politické scéně přituhuje, někomu začí…