Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové. Jak známo, já jsem astronom, ale vystudoval jsem teoretickou fyziku, dokonce jsem absolvoval poměrně rozsáhlou praxi na cvičném jaderném reaktoru tady v Praze. Málokdo ví, že tady v Praze, kousek od nás, je jaderný reaktor. Když jsem poslouchal diskusi, tak mi to nedalo a neodpustím si několik, řekněme, odborných poznámek.

Myslím si, že věřit v malé modulární reaktory je jako vydat se za fata morgánou následujících 10 až 20 let. Jejich vývoj bude zdlouhavý, velmi nákladný. I samotný provoz bude složitý. Faktem je, že dnes malé jaderné reaktory již existují. Vlastní je vojáci. Největších vojenských mocností, v USA, v Číně, v Rusku. Ale ty se jich rozhodně nevzdají ve prospěch civilistů. Samozřejmě s modulárními reaktory přichází i řada bezpečnostních rizik, především souvisejících s ostrahou, protože samozřejmě takovéto reaktory, pokud jich bude hodně, nejenom na území ČR, ale samozřejmě i jiných států světa, tak samy přinášejí velké nebezpečí, s tím, že mohou být zdrojem jaderného materiálu, jednak pro jaderné zbraně, což je velmi málo pravděpodobné, protože postavit jadernou zbraň není tak jednoduché, ale samozřejmě pro špinavé zbraně, nebo špinavé jaderné zbraně, to znamená, že někde rozprášíte plutonium, které je nebezpečné, zamoří velkou oblast.

Další věc, diskuse o dostavbě Dukovan. Je nutné si uvědomit, že pokud Dukovany dostavíme, tak si vůbec nepomůžeme, co se týká výroby elektrické energie, spotřeba stoupá. Ale vlastně ty dva nové reaktory nahradí ty odcházející reaktory, takže i když se podaří Dukovany někdy dostavět, předpokládám, že to bude za našich životů, i když asi už budeme ve vyšším věku, tak budeme na tom stejném množství výroby energie jako dnes. My si nepomůžeme. Akorát zabrzdíme ten propad.