Dobrý den, kolegyně, kolegové, vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové.

Plynule navážu na mé předřečníky, protože kde je prapůvod toho, že vznikne nějaká takováto norma, směrnice, nařízení? Je to prapůvod, že někde v rámci EU byla určitá velká skupina spotřebitelů, nájemníků, majitelů budov... Nebo kde vzniká taková touha páchání dobra? Že tedy, jak říkala vaše paní náměstkyně na našem výboru, budu se snažit parafrázovat, nikoli citovat: EU chce touto směrnicí edukovat spotřebitele.

To je jedovatá věta tedy pro mé uši, myslím si, že by měla být tato věta jedovatá pro všechny, protože jestliže EU, Komise nebo kdokoli jiný chce edukovat směrnicí, to je tedy něco strašného. Myslím, že se máme edukovat tím, že začneme zapojovat to, co máme v té dutině na krku, budeme přemýšlet o tom, jestli něco takového potřebuje ten spotřebitel, jestli o to vůbec stojí, něco takového mít. Ne, udělá se směrnice: Ty to prostě chceš.