Senátor Hilšer: Tuto zemi bohužel ovládají arogantní političtí gangsteři ve střetu zájmů

10.06.2021 14:54

Projev na 12. schůzi Senátu dne 10. června 2021. Návrh zákona, kterým se mění zákon občanský soudní řád, o soudních exekutorech a exekuční činnosti.

Senátor Hilšer: Tuto zemi bohužel ovládají arogantní političtí gangsteři ve střetu zájmů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor Marek Hilšer
reklama

Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. V České republice podléhá exekuci asi 750 000 občanů. A je uplatňováno zhruba něco kolem 5 milionů exekucí.

Anketa

Je správné, že Facebook smazal stránku poslance Lubomíra Volného?

11%
85%
hlasovalo: 15119 lidí

Já myslím, že všichni jsme si vědomi toho, že tato situace představuje pro Českou republiku velmi vážný problém, který není jen otázkou vztahů mezi dlužníky a věřiteli, ale že je to problém, který má vážné socioekonomické dopady, jehož náklady vlastně nese celá společnost.

Já si dovolím tvrdit, že pocit bezvýchodnosti životní situace a frustrace statisíců lidí v exekucí v konečném důsledku také ohrožuje celý systém a demokracii jako takovou. Samozřejmě vyvstává otázka, zda situace, v níž se nacházíme, je normální. A zda je normální, aby téměř každý dvanáctý občan ČR byl v exekuci. V některých oblastech ČR je tato situace ještě horší. A já jsem přesvědčen, že to prostě normální není. Já souhlasím s tím, že je mezi námi mnoho občanů, kteří zneužívají důvěry jiných. Že je mnoho takových občanů, kteří záměrně neplní své závazky, nesplácí své dluhy a jejich programem je žít na úkor druhých. A na ty musí nepochybně dopadnout ruka zákona a ruka exekutora. Jak zde už bylo řečeno, dluhy se prostě mají platit. Ale příběh té hluboké exekuční, já bych to nazval epidemií, v ČR však nelze vysvětlit tak jednoduše a je poněkud odlišný. Není totiž výsledkem pouze a jedině záměrného poškozování věřitelů ze strany obrovské masy zadlužených občanů. Já jsem přesvědčen, že je bohužel také výsledkem selhání státu a bohužel také selháním politické reprezentace.

Je důsledkem určité nenasytnosti a systémového zneužívání moci, které buď politici v minulosti nedokázali zastavit, nebo ho někteří dokonce záměrně podporovali, aby na něm vydělali.

A tak se stalo, že místo zavedení a hledání způsobů, jak posílit spravedlnost ve vztazích mezi dlužníky a věřiteli, tak se před 20 lety v ČR nastartoval nekontrolovaný půjčkový a exekuční klondajk, který rozjel obchod s chudobou. Mohli jsme být svědky nemorálního a často i protiprávního byznysu, který se zakládal na ožebračování slabších lidí. A to kyselé ovoce bohužel sklízíme až dodnes. Já uvedu podstatu a některé příklady, které v tom systému byly a jsou příčinou těch problémů. Zaprvé jsou to neregulované nebo byly to neregulované drobné půjčky poskytované za nemorálních smluvních podmínek. Byla zde minimální zákonná regulace nebankovního sektoru a právní vakuum v oblasti drobných půjček umožnily nebankovním společnostem rozvinout neférové, nebo často přímo protiprávní praktiky, jejichž cílem bylo maximalizovat zisk ze selhání klienta.

Dalším systémovým problémem bylo obcházení soudů prostřednictvím rozhodčího řízení a jiných institutů. To trvalo do prosince 2016. Výsledkem je, že dnes se potýkáme s 200-300 tisíci protiprávních exekucí nařízených na základě nicotného rozhodčího nálezu. Další hluboký nešvar představovaly zcela nepřiměřené odměny za právní úkony exekucí.

V tomto případě jsem přesvědčen o tom, že to byl opět stát, který zakotvil vysoké paušální odměny za právní úkony procesu vymáhání pohledávek. A tyto odměny motivovaly advokáty k účasti na takzvaných formulářových žalobách, které jim umožnily získávat vysoké odměny za malé dlužné částky. Tím také zainteresovali advokáty v organizovaném obchodu s bagatelními dluhy.

Takže zatímco v Německu odměna za pohledávku v přepočtu asi 200 korun byla pro advokáta a exekutora celkem 3 000 korun. U nás to bylo tak, že mezi lety 2006-2012 to byla částka téměř 20 000 korun. Ten nepoměr je opravdu, řekl bych, až skandální. A problémem, který trvá dodnes, je, podle mého názoru, volný trh s exekucemi. Privatizace výkonu státní moci v oblasti exekučního vymáhání vedla bohužel ke vzniku a vede ke vzniku klientelistických vazeb. A celý proces, od vzniku pohledávek k jejich vymáhání, se mohl realizovat prakticky bez jakékoliv přímé kontroly státu.

A celý tento systém dosáhl takové podoby, až absurdní podoby, že z dluhu 1 koruna mohla vzniknout promyšlenými postupy ze strany obchodníků s chudobou dluh až 21 000 korun. 21 000 korun z 1 koruny. A já bych tady mohl těch případů masivního zneužívání systému, které způsobily propad mnoha lidí do dluhových pastí, mohl jmenovat ještě více, ale nechci tím zatěžovat. Já uvedu jen 2 údaje. 30 % exekucí je vedeno pro pohledávky do 2 000 korun. 50 % exekucí pro pohledávky do 10 000 korun. To znamená, že 80 % exekucí je vedeno pro pohledávky, které nepřevyšujíc částku 10 000 korun. A je tedy možné říct, že velká část exekucí se týká bagatelních pohledávek. A hovořím-li o té exekuční epidemii, myslím, že je také třeba zmínit, že situace, a je třeba to poctivě přiznat, že situace se od roku 2016 začala v jistých ohledech zlepšovat. Část politické reprezentace si uvědomila, že už není možné nad situací zavírat oči. A řad problematických oblastí, které jsem před chvílí vyjmenoval, že začala legislativně řešit. A byly přijaty potřebné zákony k tomu, aby se problém zlepšil. A také konkrétním výrazem těchto snah je i ta dnešní novela exekučního řádu, která právě leží před námi. Jak už zde bylo řečeno, návrh zákona přináší řadu pozitivních změn a snaží se řešit neuralgické momenty té exekuční epidemie.

Já nyní zmíním jen některou kritiku. Já se domnívám, že její ambice byly vyšší. A bohužel, podle mého názoru, zůstaly na půl cesty. Neobsahuje totiž důležitý princip – jeden dlužník, jeden exekutor. A tento princip dokonce uvádí vláda ve svém programovém prohlášení. Dovolte, abych citoval z tohoto prohlášení:

„V exekuční oblasti zvážíme vhodnost a proveditelnost alternativ umožňujících zavedení principu jeden dlužní, jeden exekutor, jako je teritorialita exekutorů nebo všech exekucí proti témuž povinnému u jednoho exekutora.“

Bohužel z vládního návrhu však byl tento princip při průchodu sněmovnou odstraněn. Jako bychom už to někde viděli? Vláda slibuje, ale její poslanci dělají pravý opak. Já myslím, a to je zřejmé, že na problematiku teritoriality exekutorů nebo toho principu, který jsem zmínil, chcete-li i volného výběru exekutorů, můžeme mít různý pohled. Podle mého názoru má být vztah exekutora k věřiteli a dlužníkovi v zájmu spravedlivého rozhodování vyrovnaný.

Soudní exekutor je úřední osobou, do jejíž rukou je svěřen výkon státní moci. A při výkonu exekutorské činnosti exekutor vystupuje nikoliv jako soukromoprávní subjekt, ale vystupuje jako pověřenec státu, vykonávající veřejnou moc. A je povinen exekutorskou činnost vykonávat nezávisle, nestranně a spravedlivě.

Podle současného zákona si exekutora vybírá věřitel. A já jsem přesvědčen o tom, že tím je vytvářen problematický stav, kdy se exekutoři na věřitelích stávají finančně a existenčně závislými, přestože mají být nestrannými vykonavateli veřejné moci, a kdy si mezi sebou konkurenční prostředí soutěží o jednotlivé pohledávky. Pokud všichni soutěžitelé na konkurenčním trhu nabízejí stejný či srovnatelný produkt definovaný zákonem, lze se od konkurence skutečně výrazně lišit jen tehdy, pokud se soutěžitel zákonné definici vymyká a nabídne něco navíc, tedy něco, co je, podle mého názoru, obcházení zákona, nebo přímo jeho porušování. A tady nejde o přílišnou tvrdost postupu vůči dlužníkům, může docházet také k jiným nezákonným praktikám, jako je úplatkářství, kdy se exekutoři v konkurenčním boji uchýlí k takovému nadbíhání svým zákazníkům, věřitelům, že jim poskytují úplatky za to, aby si k výkonu exekuce vybrali právě je.

Já myslím, že nám všem je jasné, že, jako si nevybíráme soudce nebo vyšetřujícího policistu, stejně jako si neplatíme soudce nebo vyšetřujícího policistu, tak bychom si neměli, podle mého názoru, vytvářet komerční vztah mezi vykonavatelem veřejné moci, jakým je exekutor. A tenhle problém, o kterém jsem teď mluvil, má ještě další rozměr. A mám za to, že ten musíme brát velmi, velmi vážně. A musíme ho dokonce v zájmu kultivace české politické kultury zásadně odmítnout. Z principiálního hlediska se totiž jedná přesně o ten negativní fenomén, který vede k frustraci občanů, nedůvěře k institucím a politikům a k celému demokratickému systému, jak jsem o tom mluvil na začátku svého vystoupení. Je totiž o zapojení některých politiků do celého korupčního systému. Korupce totiž není popisována jen v toxickém vztahu mezi věřiteli a exekutory, ale ukazuje se, že je prorostlá i do vztahů mezi některými exekutory a některými politiky. Jak je možné, že významní exekutoři s miliardovými zakázkami, kteří mají být z definice vykonavateli veřejné moci a zároveň mají eminentní zájem na tom, aby princip jeden exekutor, jeden věřitel nebo teritorialita neplatil, jak je možné, že sponzorují vládní hnutí ANO? Podle tisku firmy jednoho ze zainteresovaných od roku 2016 darovali hnutí ANO 1,9 milionu korun. Co si má občan ČR myslet o povaze rozhodování, o zákonech v této zemi, když se ukáže, že předseda největšího poslaneckého klubu, pan poslanec Faltýnek, ve svém zápisníku uvádí poznámky, které evokují, jak mají být rozděleny exekuční zakázky veřejností vlastněného Pražského dopravního podniku? A co si má občan myslet o tom, že někteří z těchto exekutorů agresivně podnikají mimo exekuční byznys, přestože to zákona zakazuje? Mě napadá jediná odpověď. A promiňte mi tuto příkrost. Tuto zemi bohužel ovládají arogantní političtí gangsteři ve střetu zájmů, kteří místo veřejného zájmu a zájmu občanů sledují zájmy svého byznysu a svých obchodních kumpánů. Ukazuje to, že v ČR jsme si před zákonem všichni rovni, ale někteří jsou si bohužel rovnější.

Dovolte mi, abych ocenil snahu všech vás, kolegyň a kolegů v Poslanecké sněmovně a zde v Senátu, ale také neziskových organizací, které se problematikou exekucí a pomoci lidem v exekucích zabývají. Všech vás, kteří jste bojovali za to, aby novela exekučního řádu přinesla důležité změny, byť se na některé částečné problémy můžeme různit. A změny, jejichž cílem je snaha o léčbu této exekuční epidemie. A změny, které se snaží narovnat excesy z doby minulé. Děkuji vám všem, kteří jste rozhodovali ve veřejném zájmu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Dovolte mi nyní, abych avizoval pozměňovací návrh, který leží u vás na stole, ale nakonec jsem se rozhodl ho nepodat. Jedná se o návrh, který řeší marné exekuce. A jeho podstatou je vlastně zrušení odložení účinnosti, která je nyní daná 1 rok. Já se domnívám, že bychom neměli prodlužovat rušení těch marných exekucí, protože situace v ČR je vážná. A určitě můžeme čekat nárůst dalších exekucí po koronavirové krizi. A proto si myslím, že by ten systém měl být, pokud možno co nejrychleji, zbaven těch marných exekucí, aby mohl řešit to, co přijde. Ale respektuji také, jak jsem s kolegy o tom mluvil, dohody, které zde byly, byť nejsem jejich součástí. Ale přesto bych se chtěl zeptat, proč není možné, aby to zkrácení lhůty bylo takto přijato? Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Třeštíková: Tramvajová smyčka Dlabačov ožije, Praha hledá nájemce pro nevyužitý prostor

22:02 Třeštíková: Tramvajová smyčka Dlabačov ožije, Praha hledá nájemce pro nevyužitý prostor

Metropole společně s Kreativní Prahou hledá nájemce pro část tramvajové smyčky Dlabačov za účelem sp…