Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. V České republice podléhá exekuci asi 750 000 občanů. A je uplatňováno zhruba něco kolem 5 milionů exekucí.

Já myslím, že všichni jsme si vědomi toho, že tato situace představuje pro Českou republiku velmi vážný problém, který není jen otázkou vztahů mezi dlužníky a věřiteli, ale že je to problém, který má vážné socioekonomické dopady, jehož náklady vlastně nese celá společnost.

Já si dovolím tvrdit, že pocit bezvýchodnosti životní situace a frustrace statisíců lidí v exekucí v konečném důsledku také ohrožuje celý systém a demokracii jako takovou. Samozřejmě vyvstává otázka, zda situace, v níž se nacházíme, je normální. A zda je normální, aby téměř každý dvanáctý občan ČR byl v exekuci. V některých oblastech ČR je tato situace ještě horší. A já jsem přesvědčen, že to prostě normální není. Já souhlasím s tím, že je mezi námi mnoho občanů, kteří zneužívají důvěry jiných. Že je mnoho takových občanů, kteří záměrně neplní své závazky, nesplácí své dluhy a jejich programem je žít na úkor druhých. A na ty musí nepochybně dopadnout ruka zákona a ruka exekutora. Jak zde už bylo řečeno, dluhy se prostě mají platit. Ale příběh té hluboké exekuční, já bych to nazval epidemií, v ČR však nelze vysvětlit tak jednoduše a je poněkud odlišný. Není totiž výsledkem pouze a jedině záměrného poškozování věřitelů ze strany obrovské masy zadlužených občanů. Já jsem přesvědčen, že je bohužel také výsledkem selhání státu a bohužel také selháním politické reprezentace.