Paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře,

já jsem skutečně dnes nechtěl vystupovat. A toto krásné klišé, které tady často zaznívá, tak jsem porušil, protože jsem večera kolem sedmé hodiny dostal pozměňovací návrh, který se týká daně z tichého vína. Když jsem zvažoval, jestli vystoupit, nevystoupit a přečetl jsem si samozřejmě ten pozměňovák, tak samozřejmě všichni – už to tady dneska zaznělo mockrát, ještě to tady zazní – potřebujeme konsolidovat veřejné finance, děkujeme vládě, že se o to snaží, že v podstatě mnoho těch věcí – líbil se mi příměr kolegy, že je to takovej vlak s vagony. A některé vagony se někomu líbí a druhému nelíbí. Je nás tady 81. A každý by si našel svůj vagonek a nějak by s ním manipuloval. Jednak proto, že to tak cítí, a jednak proto, že taky potřebuje ukázat veřejnosti, že něco dělá. Nicméně pomalinku se vrátím k tomu návrhu.

Když se začala debata o balíčku, možná 3 měsíce, nevím, pan ministr mě možná opraví, tak jsme všichni dostali impuls, abychom se vyjadřovali v průběhu atd. A mnozí se vyjadřovali, mnozí se nevyjadřovali. A my, vinaři, my vinaři jsme se vyjádřili proti zdanění tichého vína. Já dneska budu velmi dlouhý, ale budu pořád u věci, takže se vám za to omlouvám. Nechtěl jsem vystupovat, ale musím. Takže když jsme se vyjádřili proti dani z tichého vína a začali jsme argumentovat, tak o nás novináři psali „moravské Palermo“ a kdo ví, co ještě. A lobbisti a klientelisti a tak dál. A my jenom hájíme v podstatě skupinu, jednu skupinu, která je mnohdy zastoupená živnostníky. A víme, jak se s nimi i v našem balíčku nakládá dneska. Zvyšujeme daně a hledáme vlastně zdroje tak, abychom zastavili ten šílený nárůst, který se počítá dneska už v bilionech, a nezadlužovali svoje děcka.

A já se vrátím teďka k tomu tématu. A začal bych vtipem. Jestli víte, jak se z vinaře stane milionář? Napřed musí být miliardář.

To se říká u nás a bohužel je to pravda. Většina vinařů – a dobrých vinařů – pramení z prostředí, kdy už měli nějakou dobrou ekonomiku, anebo skutečně takovým tím americkým způsobem – táta měl sklep, měl 2000 hlav, rozmnožil to. A prakticky celá jedna generace od revoluce na tomhle rostla. A nejsou to žádní zbohatlíci, kteří jezdí v Porsche a ve Ferrari a tak dál. To jsou prostě lidé, kteří denně pracují na své vinici, protože to je ten rozdíl v tom srovnání, tak jak se pořád srovnává s nějakými jinými lihaři a vinaři a pivaři – ne vinaři, ale pivaři. A to je ten zásadní rozdíl. Že napřed musíte mít tu vinici. Musíte si tu surovinu vypěstovat. A až si ji vypěstujete, tak v podstatě se dostanete k nějakému výsledku. A ten není bůhvíjaký. A ještě jedna věc. Ten vinař má možnost jednoho omylu za rok. Jednou, když mu přijdou kroupy. Jednou, když to pokazí. Jednou, když nepostříká, tak celý rok je pryč. Mluvím o výsledku, nemluvím o nákladech, ty jsou tam vždycky. A pak, když se v sedm hodin v předvečer pléna po diskuzi, kterou jsme měli možnost vést několik měsíců, ozve takovýhle pozměňovací návrh, tak mě to skutečně nenechává chladným. A považuji to za podpásovku.

Vyčetl jsem, že předkladatelé této změny nechtějí ohrozit ty vinaře. A já se potom dostanu s nějakými čísly k tomu, jak je vlastně ohrožujeme. Zaznělo tady, že Národní rozpočtová rada měla výhrady. Ano, měla, přišli s tím. Ale tento její návrh nebyl nikdy dotažený do konce. A dneska všichni vinaři, všechny spolky zastoupené ve vinařství, s Národní rozpočtovou radou o tom komunikují. A tady je vlastně ten velmi důležitý a podstatný moment. Na základě těchto diskusí byla zřízena panem ministrem pracovní skupina. A ta dneska klade všechna pro a proti na stůl a debatuje se o tom. V této skupině jsou zastoupeni všichni – všichni, všechny politické subjekty, minimálně v 5 koalicích, nevím úplně přesně.

A já se divím, proč předkládáme takovýhle návrh, když všichni dobře víme, že 28. 11. se bude o tomhle návrhu debatovat, budou tam zastoupené ty profesní, ministerstva a všichni. A budou vlastně tenhle návrh projednávat. Tak a teď malinká fakta k tomu, o čem se vlastně jedná. Takže daň z tichého vína má nějaký právní rámec. Tento právní rámec zdanění na víno, pivo, líh a další určuje směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992. Členské státy se v podstatě rozhodly, že tu nulovou daň z tichého vína většinou nebudou podporovat. A teď vás budu malinko zdržovat a přečtu vám, jak to vlastně v té Evropě )je, protože mnozí z vás se s tím neměli možnost seznámit. Takže: