Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře.

Já jen, abychom skončili trošku optimisticky, když už jsme se dostali až na ty harrachovské můstky, kde jsem se najednou ztratil, jaký bod projednáváme, protože pan předseda byl na té olympiádě, tak tím ještě žije, jak tam je ta zima a vítr. Já musím říct, že já jsem velmi spokojen, protože jednak bychom měli začínat v půl sedmé jako vláda, abychom právě na to měli víc času a stíhali jsme to jako pan premiér. A mně se na tom hrozně líbí, jak to krásně funguje. Taxikáři protestují, tak pan premiér je pozve na vládu a je vyřešeno. Teď v "devadesátce", což je teď takový zvyk, který tady nebýval, všechno schválíme v 1. čtení, schválíme zákon. A ono se později ukáže, že jsme na něco zapomněli.