Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové,
nejdříve bych chtěl reagovat na slova svého kolegy, pana zpravodaje senátora Jirsy. To hlasování dopadlo 6:3, to není úplně nejtěsnější schválení. To si myslím, že je vcelku výrazné schválení. Na zdravotním výboru dopadlo hlasování 2:2:1. Dva byli pro, dva proti a jeden se zdržel. Nicméně já si stále činím ambici přesvědčit vás o tom, že pozměňovací návrh, resp. část, která se týká pojištění dětí cizinců s dlouhodobým pobytem tak, jak ji schválil náš VZOB, je smysluplná a správná. Jsem si vědom toho, že materie je nová, protože skutečně měl kolega pravdu v tom, že problematiku pojištění do ní dostali poslanci pozměňovacím návrhem, že tam původně být neměla. Zákon je nosič úplně jiné úpravy, ale je tam a my se s tím musíme vypořádat.
Nejdřív bych vás rád uvedl do obrazu, jaký je současný stav, co se týče pojištění dětí cizinců. Pokud jde o děti cizinců s trvalým pobytem, tak ti jsou součástí veřejného zdravotního pojištění a pojištění za ně platí stát. Pokud jde o děti cizinců s dlouhodobým pobytem, a to jsou vesměs cizinci, kteří tu pracují, počínaje dělnickými profesemi a konče profesory na vysokých školách nebo vědci, kteří tu legálně pobývají a pracují, tak jejich děti nemají nárok na vstup do veřejného zdravotního pojištění. Oni se mohou pojistit pouze u komerčních pojišťoven a tam je ten problém, že když se nedejbože narodí takovému cizinci dítě, které má nějaký zdravotní problém, je handicapované, vážně nemocné, tak ho ta komerční zdravotní pojišťovna nepojistí. Je to komerční zdravotní pojišťovna, ona nemá povinnost pojistit. Ona si nacení takovou službu. A samozřejmě když ji naceňuje pro dítě, které je nemocné a je tu očekávatelné, že s ním budou zvýšené náklady na zdravotní péči, tak ho prostě nepojistí.
Co to způsobuje, tento stav? Způsobuje to asi tři negativa. Zaprvé když se do takové situace cizinec, který tady pracuje, dostane, tzn. že se mu narodí dítě s nějakým handicapem, on se musí vrátit domů, pokud tedy není extra movitý, že by si mohl platit zdravotní péči napřímo nemocnici, tak se musí vrátit domů nebo do jiné země, kde je pro něj systém pojištění příznivější. My o toho zaměstnance, o toho člověka, který tu pracoval, platil daně, tak my o něj přicházíme.
Zadruhé to způsobuje dluhy v nemocnicích, protože samozřejmě nemocnice akutní péči o děti poskytnou, ať jsou pojištěné, či nejsou. Samozřejmě musí tu akutní péči poskytnout. Ale pokud pak děti nejsou pojištěné, tak dluhy zůstávají na nemocnicích.
A zatřetí to pro český stát způsobuje takovou nekonkurenceschopnost v tom, čemu říkáme soutěž o mozky. My se snažíme dostat do ČR specializované pracovníky z třetích zemí, ať už IT pracovníky, vědce, učitele, kteří zpravidla mají více nabídek z evropských zemí. A rozhodují se podle toho, jaké zázemí jim která země poskytne. A samozřejmě představa, že se o ně uchází země, která není schopna zajistit zdravotní pojištění pro jejich děti, nás z této soutěže silně diskvalifikuje.
Mgr. Václav Láska
Čeho chceme dosáhnout změnou, kterou jsme schválili, je to, že děti cizinců s dlouhodobým pobytem budou mít nárok na vstup do veřejného zdravotního pojištění, ale pozor, to pojištění za ně budou platit rodiče.
Tady je rozdíl oproti cizincům s trvalým pobytem, za které to platí stát. Tady nadále to zůstane na těch rodičích a budou si muset to veřejné zdravotní pojištění platit oni. Ale budou ho mít zajištěné, děti budou pojištěné za stejných pravidel jako ostatní děti. To, čeho tou změnou může dosáhnout, je, že zaprvé zbavíme nemocnice dluhů, nebudou tu už nepojištěné děti těchhle těch cizinců, zvýšíme svoji konkurenceschopnost jaksi na trhu těch „mozků“ a co je důležité – my tím posílíme rozpočet veřejného zdravotního systému. Protože v současnosti za situace, kdy tyto děti se musí pojistit u komerčních pojišťoven, tak pro ty komerční pojišťovny to znamená obrat nebo respektive příjem kolem 200 milionů korun ročně, o který samozřejmě přijdou, pokud bychom tuto změnu schválili. A z toho také samozřejmě pramení veliký silný lobbing komerčních pojišťoven pro to, abychom tak nečinili. Ale pokud tyto děti převedeme do veřejného zdravotního systému, tak podle analýz, které má k dispozici Ministerstvo zdravotnictví, to bude plusové. My nebudeme na tuto změnu doplácet. Naopak do veřejného zdravotního systému přibude podle různých odhadů 50 až 100 milionů korun. Z toho také vyplývá postavení jednotlivých subjektů k tomuto návrhu. Když začnu Ministerstvem zdravotnictví, tak to od počátku projednávání tohoto návrhu, který byl předložen už ve sněmovně, je pro. Dalo doporučující stanovisko, ministr zdravotnictví byl pro, zástupce ministra zdravotnictví, který byl na projednání, alespoň tedy našeho výboru, také vyslovil souhlasné stanovisko. Ministerstvo zdravotnictví s tím souhlasí, že jsou to prostě plusové peníze do rozpočtu veřejného zdravotního systému, a k tomu i ta určitá humanita, o které jsem mluvil. Pro je i ombudsman, a to nejenom současný ombudsman, ale trvale úřad ombudsmana už někdy od pana doktora Motejla. Současný ombudsman, pan doktor Křeček, mi poslal dopis, ze kterého bych vám chtěl jenom krátce ocitovat:
„Na nepříznivé dopady stávajícího řešení zdravotního pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem vyloučených z veřejného zdravotního pojištění dlouhodobě upozorňoval již první veřejný ochránce práv, doktor Otakar Motejl, i mí další předchůdci ve funkci veřejného ochránce práv,“ a teď ještě to důležité, „kteří od roku 2011 opakovaně podávali Poslanecké sněmovně legislativní doporučení k zahrnutí této skupiny cizinců do veřejného zdravotního pojištění.“ Proč je to důležité – tato věta – vám řeknu za chvilku. A ještě si tam dovolím jednu větu: „Zahrnutí dětí s dlouhodobým pobytem na území ČR do veřejného zdravotního pojištění by přitom nejenže nezvýšilo náklady systému veřejného zdravotního pojištění, ale naopak by pro tento systém bylo jednoznačně ekonomicky výhodné.“ A odkazuje na dostupné analýzy.
V tuto chvíli řeknu, že jsem si vědom toho, že zdravotní pojišťovny, soukromé zdravotní nebo komerční zdravotní pojišťovny mají svoji analýzu, ve které tvrdí, že to tak není, že ty dopady finanční jsou jiné. Ale to je analýza zpracovaná jimi, jako subjektem, který v tom má výsostný zájem, jde mu o 200 milionů korun ročně. Všechny ostatní subjekty nezávislé, odborné, vědecké, které se zabývaly podobnou problematikou, došly k opačnému názoru, že to bude pro veřejný zdravotní systém plusové. A znovu zopakuji, že s vědomím existence, byť třeba protichůdných analýz, Ministerstvo zdravotnictví ten návrh ve sněmovně podpořilo.
Mimo ombudsmana se pro tento návrh vyslovila i etická komise Rady vysokých škol. Ta mi také poslala dopis, že za tímto návrhem stojí, kde píše, že se zařazením zahraničních vědeckých pracovníků naplňují klíčové priority rozvíjení vysokého školství. Z etického hlediska považuje etická komise Rady vysokých škol za nezbytné vyjádřit jasné stanovisko a jednoznačně podpořit předložený pozměňovací návrh, týkající se zdravotního pojištění dětí cizinců, neboť evidujeme řadu situací, kdy dosavadní praxe pro působení zahraničních akademiků není eticky vstřícná. Já to tu říkám schválně, abyste si opravdu udělali plastický obraz, o čem tu mluvíme. Že možná vám naskočí, že když se bavíme o zahraničních zaměstnancích, tak si představíte jenom dělníky v továrnách nebo na stavbách, ale tak to není. Tady žije veliká spousta cizinců i vysoce kvalifikovaných. My, upřímně řečeno, potřebujeme i ty dělníky ve fabrikách a na stavbách, ale bavíme se tu i o vysoce kvalifikovaných cizincích, kteří si můžou vybrat. A my o ně, v důsledku této nespravedlivé úpravy, přicházíme. Bohužel tu není kolega Drahoš, který by mohl citovat skutečně příklady z reálné akademické praxe, kdy jsme přišli o vědecké pracovníky, protože se jim narodilo dítě s postižením a oni prostě nebyli schopni si tady ustát a zaplatit pro něj péči. A tak odešli. Myslím, že to byli australští vědci, pokud se dobře pamatuji.
Stanovisko Ministerstva vnitra je oficiálně, tak jak je prezentováno, neutrální, ale například pan ministr Jan Hamáček ve sněmovně pro tento návrh hlasoval. Takže proti jsou opravdu jenom soukromé zdravotní pojišťovny. Nenajdete žádný jiný subjekt, který by se vyslovoval proti této změně. Teď co se tomu návrhu vytýká. Jsou to vesměs tedy výtky, které chodí zejména od těchto zdravotních pojišťoven nebo tam jsou zdrojovány, ale pojďme se jimi seriózně zabývat. Tu první výtku, která začínala od začátku, a doufám, že vyvrácená je, že to bude stát stát peníze. Hned na začátku musím říct, že u této otázky je mi trochu žinantní bavit se jenom o penězích, protože tu tady jde o zdraví dětí, ale dobře, pokud to někdo staví takhle na peníze, tak si ale řekněme, že tento argument není pravdivý. Jediný, kdo přijde o peníze, jsou soukromé komerční pojišťovny. Český veřejný zdravotní systém na této změně vydělá.
Pak je tu obava, že nastane zdravotní turistika. Nenastane. My se tu nebavíme o cizincích s krátkodobým pobytem nebo o nějakých žadatelích o azyl. My se tu bavíme o cizincích s dlouhodobým pobytem. To znamená lidé, kteří tu mají nějaký legální legitimní důvod existovat, pracovat. Pokud chodí ze třetích zemí, musí tu být ještě na začátku na vízum, potom žádají o dlouhodobý pobyt. To znamená, že aby se ten cizinec stal tím cizincem s dlouhodobým pobytem a vznikl mu nárok na to pojištění dítěte, tak to trvá v různých případech 90 až 270 dní. A opravdu představa, že někdo má nemocné dítě a teď přijde do České republiky a bude tady podstupovat až rok trvající proces a čekat tedy, jestli dostane ten dlouhodobý pobyt, a to jeho nemocné dítě se tedy zařadí do toho systému veřejné péče, vždyť to je přece absolutně absurdní. Neřku-li, že náš systém v tuto chvíli ohledně pojištění dětí je ten nejméně výhodný, co široko daleko v Evropě můžete vidět. My ho srovnáváme na úroveň ostatních zemí. Takže proč by najednou měla vzniknout turistika do České republiky, když jenom srovnáme stav s ostatními zeměmi? Srovnáme s nimi krok. Já bych si tu turistiku dokázal představit, kdybychom se snažili o něco výjimečně dobrého pro ty cizince. Ne, to neděláme. My chceme srovnat krok s ostatními zeměmi. Takže opravdu zdravotní turistika podle mého názoru tady nehrozí. V tomto případě nehrozí, těm cizincům se nevyplatí, nedosáhnou na ni a vlastně není pro ty dlouhé lhůty k získání dlouhodobého pobytu realizovatelná.
Ten třetí argument chápu, rozumím mu, projednáváme ho tady v podstatě u každého druhého zákona, když chceme něco vrátit, je, že díky tomuto pozměňovacímu návrhu nás sněmovna přehlasuje, a tím bude zachován ten monopol veřejné zdravotní pojišťovny, a. s. Dva důvody, proč myslím, že se tak nestane. Zaprvé tenhle ten pozměňovák, o kterém tu mluvím, byl ve sněmovně předložen a neprošel velmi těsně. Neprošel velmi těsně. Proti byly akorát SPD, protože cizinci. Zdrželi se komunisté, což mě malinko překvapuje, když komunista se zastane komerčního pojištění proti veřejnému pojištění – ani komunista není to, co býval. A potom se zdrželo hnutí ANO, přestože jejich ministr zdravotnictví byl pro tento návrh. A bylo to skutečně o jednotky hlasů. Takže proti tomuto návrhu – a všechny ostatní strany byly jako jeden muž, jedna žena pro – takže proti tomuto návrhu nebyl nějak exaktní odpor. Bylo to skutečně o pár hlasů. Dokonce hlasovali pro i 2 komunisté a tuším, že 4 poslanci z hnutí ANO. Co je však důležité říci, ten druhý důvod, proč se nebojím toho, že by nás sněmovna přehlasovala.
Ten spočívá v tom, že my tu dnes projednáváme dva pozměňovací návrhy. Jeden, který odstraňuje ten monopol, a ten je pro soukromé zdravotní pojišťovny o ztrátě 1 miliardy korun. A ten druhý, o kterém tu mluvím, který je o ztrátě 200 milionů korun. Když je takto schválíme oba dva a pošleme do sněmovny, no tak těm soukromým pojišťovnám nezbude nic jiného než lobbovat pro náš návrh. Protože kdyby byl schválen původní návrh, tak pro ně je to minus 1 miliarda. Pokud bude schválen senátní návrh, tak je to ně jenom minus 200 milionů korun. A to je ten rozdíl, pro který, věřím tomu, když my tento návrh schválíme, tak budou soukromé komerční pojišťovny se svým úžasným lobbingem hlasovat pro senátní verzi. A poslední, na co chci reagovat, je nápad nebo návrh, který jsem tady zaslechl v kuloárech, abychom tuto změnu neřešili v souvislosti s tímto zákonem, ale řešili jsme ji za 3 týdny, až nám sem přijde zákon o veřejném pojištění. Zní to teoreticky správně a hezky, ale ten zádrhel je jinde. Teď se vrátím k té větě, kterou jsem vám citoval z dopisu ombudsmana. V Poslanecké sněmovně už od roku 2011 leží opakovaně návrhy na to, abychom pojištění dětí cizinců s dlouhodobým pobytem legislativně řešili. 10 let to tam pojišťovny soukromé úspěšně blokují. A úspěšně blokovat budou. Teď máme jedinečnou možnost ten skvělý lobbing soukromých pojišťoven využít v náš prospěch a v prospěch tohoto návrhu. Protože pokud jim tam pošleme obě dvě změny naráz, jim nezbude, než pro tento návrh lobbovat. Pokud to rozdělíme, dnes jim vrátíme tu miliardu, ztrátu, která jim hrozí, a za tři týdny tam pošleme tenhle ten návrh osamocený, který pro ně bude jenom minus 200 milionů, nic jiného, no tak nám ho zamáznou. Takže ano, ten návrh zní logicky, řešme tohle to separátně až se zákonem o veřejném pojištění, ale říkám otevřeně, že je to v podstatě trochu alibistické. Za tři týdny my ho tu možná schválíme, ale sněmovna nás na 1000 procent přehlasuje. Takže jediná šance, kdy můžeme prosadit návrh, o který řada institucí České republiky usiluje už 10 let a který je prospěšný pro veřejný zdravotní systém, a jediný okamžik, kdy můžeme přehrát lobbing soukromých pojišťoven, je dnes a tady. Pokud to neuděláme dnes a tady, za tři týdny to bude zbytečné.
To je všechno. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_profil_top.jpg)
