Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za slovo.
Co se týká projednávaného tisku, tak Senát ho projednal na svém plénu poté, co návrh na jeho zamítnutí prošel i na dvou jeho výborech. Jednak na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a jednak na výboru ústavněprávním. Takže asi potom ani nepřekvapilo projednání na plénu, kdy i plénum schválilo návrh zamítnout tento návrh zákona, a to 59 hlasy ze 68 přítomných. Tedy v tomto případě názor Senátu byl poměrně jednoznačný.
Pokusím se vám alespoň v krátkosti přednést důvody, které kolegyně a kolegy senátorky a senátory k tomuto rozhodnutí vedly. Byť ten zákon upravuje několik různých věcí, tak asi největším předmětem diskuze na půdě Senátu byla otázka ukládání pokut právnickým osobám až do výše 3 mil. korun za porušení nařízení vlády. Ten nejčastější argument, který zazněl na plénu Senátu a na který asi nejvíc kolegyň a kolegů slyšelo, byl argument právní. My jsme tam měli diskuzi o tom, jestli argumenty, které vznášíme, jsou právní nebo politické, tak já jsem si to i tak dovolil rozdělit, že první přednáším argument, který byl podle mě právní, který zazněl opakovaně. A jednoduše ho lze shrnout tak, že když chceme někoho trestat - a v tomto případě poměrně výraznou sankcí, musí ten dotyčný přesně znát pravidla, která má dodržovat, a za jejichž porušení bude sankcionován.
Mgr. Václav Láska
A tento požadavek podle našeho názoru u tohoto zákona nebyl splněn. Je to dáno jednak objektivně tím, že vládní nařízení nejsou vydávána stejně precizní cestou jako zákony nebo podzákonné předpisy. Musí být vydávány podstatně operativněji, nabývají účinnosti velmi rychle, není tak precizní jejich zveřejňování a i samotná legislativní kvalita jejich textů je nižší, když objektivně na jejich přípravu není tolik času, jako na klasický právní předpis. Podstatná část senátorů a senátorek ale měla též za to, že tato daná podmínka není splněna také proto, že vláda nařízení vydávat neumí. Říkám to s veškerou láskou a něhou ve svém hlase, aby někdo neměl pocit, že jsem ho postříkal nenávistí.
Nařízení vlády, která jsou vydávána, jsou dle našeho názoru často nepřehledná, plná výjimek, která jsou nejasná. I po nabytí účinnosti konkrétních opatření se teprve diskutuje o tom, co zakázáno je či není. A rozdílné názory na to, co platí nebo neplatí, mají leckdy i jednotliví ministři vlády. Je v některých případech takřka nemožné se zorientovat v tom, co platí. Jako advokát vám mohu říci, že po každém vydaném novém opatření se na mě obracejí podnikatelé a chtějí ode mě vyložit, co smějí, co nesmějí, jak se mají chovat. A chtějí to vyložit nikoli proto, aby tato opatření vlády obcházela, ale chtějí to vyložit proto, aby je mohli dodržovat. I podnikatelé, kteří se chtějí chovat po právu, zkrátka neví, jak.
Co byste vzkázali Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Za této situace, podle našeho názoru, nelze dopustit, aby podnikatelům hrozila pokuta až 3 mil. korun za porušení takových nejasných pravidel. V Senátu jsme zvažovali i to, že bychom jednali o pozměňovacím návrhu, kterým bychom snížili tu horní hranici možné uložené pokuty. Ale s ohledem na to, že při projednávání návrhu tady u vás ve Sněmovně takové návrhy padly, projednali jste je, zamítli jste je, vyjádřili jste svojí vůli, tak jsme nepovažovali za vhodné posílat sem do Sněmovny zpátky pozměňovací návrh, k němuž jste už svoji vůli vyjádřili. Proto jsme si tedy rozhodli a přednost jsme dali hlasování návrhu o zamítnutí zákona jako celku.
Dovolte mi ještě připomenout jeden názor, který v různých podobách při jednání v Senátu zazněl. My obecně, ať nemluvím pořád jen o vládě a opozici, ale my obecně jako politici bojujeme o důvěru lidí. A upřímně nám to moc nejde. V současné situace vládne spíš chaos a nejistota, než klid a přehled. Lidé jsou zmatení - a znovu opakuji, že i ti, co chtějí se chovat po právu a dodržovat pravidla, leckdy neví jak. Neví, co platí, neví, jak to vykládat. Myslím si, že potřebujeme lidem daleko víc vysvětlovat, dávat informace, odůvodňovat naše kroky, a to není úplně jednoduché. Může se někomu zdát, že trestat je mnohem jednodušší. Ale z dlouhodobého hlediska je to cesta, která se nám neoplatí. Často se kasáme heslem spolu to zvládneme. Ale tohle heslo je zejména o důvěře, nikoliv o trestání.
Na závěr mi dovolte ještě říct, že Senát má za to, že určitá forma sankce pro právnické osoby bude muset být později do krizového zákona zavedena. O tom sporu není. Ale také máme za to, že nejdřív se musíme naučit vydávat nařízení tak, aby byla jasná a srozumitelná. Také si myslíme, že je namístě uvažovat o snížení horní hranice sankce tak, aby podnikatelé nežili a nefungovali pod hrozbou sankce likvidační. A konečně si myslíme, že by se mohly přidat do zákona i některé podmínky pro ukládání sankcí. Například aby sankce mohla být uložena jen za porušení toho nařízení vlády, které bude alespoň sedm dní v kuse beze změny v účinnosti. To jsou zhruba důvody, pro které se kolegyně a kolegové Senátu rozhodli a hlasovali pro návrh zákona zamítnout.
Děkuji.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
