Pane předsedající, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Nemám ten proslov až tak připravený, mám spíš spousty myšlenek a možná i emocí, které mám v hlavě, které se tu pokusím přetavit v něco, co bude smysluplného.
Pro mě zatím pro dnešek byl nejsilnější proslov pana velvyslance. Po dlouhé době jsem cítil, jak se mi ženou slzy do očí... Hlavně jsem tam slyšel taky tu druhou část, vyjádření díků, vděčnosti, ale jasně vyjádřeno i to, že bychom mohli dělat víc, že neděláme dost. A já si to myslím taky. Není to teď vůbec kritika vlády nebo kohokoli jiného, je to spíš zamyšlení se nad naší evropskou civilizací. Jestli opravdu děláme to nejvíc a nejlíp, abychom ochránili Ukrajince, ale abychom ochránili i sami sebe.
Pan místopředseda vlády, pan Rakušan, to tady zmínil, že první chybu jsme udělali, už když byl anektován Krym. Ta vlažná, nulová reakce Evropy nebo světa byla z mého pohledu to, co ruskému prezidentovi nalilo krev do žil a dalo mu další sílu. Obávám se, že jsme se z toho prostě nepoučili.
Teď budu možná mluvit strašně naivně, ale to, že hrozí válka na Ukrajině, víme strašně dlouho. Přesto ta pomoc byla vlažná, přesto neproudily na Ukrajinu konvoje techniky, munice, zbraní, pohonných hmot. Včera jsem četl zprávu, že hrozí, že ukrajinské armádě dojde munice. Já to absolutně nechápu. Jak může ukrajinské armádě dojít munice? Stojí za ní celý svět a jim dojde munice? Pro mě je toto naprosto nepochopitelné.
Jako právník vím, že je to složité, ale z mého pohledu pořád si myslím, že není důvod pro to, nebo nebyl důvod pro to, aby minimálně v Kyjevě byli nějací evropští vojáci. Pokud by byli v Kyjevě přítomni, bránili by se případné agresi... Vím, že ten ruský režim zneužije absolutně cokoli, ale ustupovat mu až do nekonečna, aby to neotočil proti nám, já si myslím, že tam prostě ty jednotky měly být. Rok, dva zpátky, když se Spojené státy rozhodly, že zlikvidují íránského generála, provedly útok v Pákistánu, na cizím území, zabily jeho, zabily konvoj... Upřímně, taky to bylo porušení mezinárodního práva. Ale bylo ospravedlnitelné. Stejně ospravedlnitelné by bylo, kdyby v Kyjevě před započetím války byli přítomni evropští nebo světoví vojáci. Možná, že by ta válka ani nezačala. Je to o tom, že když je vůle, cesta se vždycky najde. Přijde mi, že my jsme tu vůli pomoci Ukrajině od začátku opravdu razantně, pálit si tam prsty, že jsme tu vůli neměli a že se nám to vymstí.
Teď jsme v situaci, kdy válka započala. Můžeme si povídat, co všechno jsme udělali špatně nebo co jsme mohli udělat líp. Ale to už jsou asi plané řeči. Můžeme se bavit o tom, co můžeme udělat teď. Ty momenty jsou dva výrazné. Jednak jsou to sankce, já jsem pořád přesvědčen o tom, že kdybychom je uplatnili ve vší síle, že budou účinné. Ale jak můžete vidět, ani toho nejsme schopni. Nejsme schopni použít ty nejtvrdší sankce. Nechce se mi moc spekulovat proč, ale zjevné je, že tu jsou určité ekonomické zájmy nebo ekonomické zájmy silných bank, které mají napůjčovány do Ruska obrovské peníze, mají strach, že se jim nevrátí. Obava o snížení životní úrovně, obava o tom, jestli bude plyn, jestli bude zima... Nerozporuji, že ty sankce by snížily naši životní úroveň, ale dělali bychom to v zájmu lidí, kteří umírají. Když nám přece bude o něco hůř, ale pomůžeme tím zachránit životy, má to přece smysl. Nerozumím tomu, proč nejsme schopni se dohodnout na tom, že ty nejtvrdší sankce použijeme. Ubližujeme tím sami sobě. Teď se zase budu opakovat, jako spousta lidí přede mnou, ale jestli dnes nezastavíme ruského prezidenta sankcemi, za pár měsíců, za pár let ho můžeme na vlastních hranicích zastavovat tanky. A to bude bolet mnohem víc, sakra víc, než kdybychom se teď vzchopili a ty sankce mu všechny napálili. Druhá věc, kterou můžeme pro Ukrajinu udělat, opravdu už nevím, jak dlouho, jestli pár hodin nebo pár dní, dodat jim materiál, dodat jim zbraně, dodat jim munici. Zase nikde nevidím, že by na Ukrajinu, do Kyjeva, směřovaly kolony zbraní, kolony pohonných hmot, kolony munice. Nevím, nevidím, možná někde jsou, ale já je nevidím.
Pokud selžeme, znovu, jako jsme z mého pohledu selhali s Krymem, a Ukrajina padne... Tak to není jenom o tom, že jsme bezprostředně ohroženi vojensky my a další, ale je to ohrožení naší civilizace. Nevím, jestli to cítíte, ale mě to tady strašně svírá, jestli, pokud necháme Ukrajinu padnout, jestli to Putinovi projde, jestli má smysl se ještě o něco snažit. Jak to přežít, takové bezpráví, které se tam děje?
Nesrazí to nás samotné v tom, abychom se snažili dělat dobré věci, aby nás to motivovalo k dobré práci, aby nás to motivovalo k dobrým skutkům? Trochu z toho mám strach, že porážka Ukrajiny a padnutí Ukrajiny bude porážka i nás a naší civilizace, našeho vnímání.
O to víc je to v kontrastu s tím, když posloucháte hrdinství ukrajinských vojáků, o to víc je to v kontrastu s tím, když vidíte, že i v Moskvě, v Petrohradu, v dalších městech se najdou Rusové, kteří tváří v tvář perzekucím a zatýkání demonstrují za mír. Ti všichni jsou v daleko horší situaci než my. My se máme vlastně strašně komfortně. Přesto mám pocit, že nejsme ochotni si z toho komfortu kus vzít a pomoct, tak jak bychom mohli. Pořád věřím, že v sobě tu odvahu najdeme, ale přiznám se, že mám o tom trochu pochybnosti, začínám mít o tom pochybnosti.
Pokud jde o samotné usnesení, pokud je na něm konsensus, nebudu ho nijak bourat, ale upřímně říkám, že usnesení, které přišlo do emailu večer a které připravil výbor, náš evropský výbor, se mi líbilo mnohem víc. Byly v něm zcela konkrétní výzvy, byla v něm výzva k odstřihnutí Ruska od evropských bank, ta nejtvrdší sankce, nebo od světových bank, od světového platebního styku, ta nejtvrdší sankce, kterou můžeme dát. Líbilo by se mi mnohem víc. Ale pokud jste zajedno, že použijeme usnesení, které máte na stole, nebudu to bourat. To je asi všechno, omlouvám se za to, že ten můj projev nebyl asi tak uhlazený, jak by měl být, ale prostě je to tak. Děkuji.
Mgr. Václav Láska
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
