Děkuji, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové.
Paní senátorka se odhlásila, takže já jsem chtěl jenom signalizovat, že nechci využít přednostního práva, v pořádku. Paní předkladatelka zdůvodnila tento návrh novely zákon havárií na Bečvě. Přitom je velice zvláštní, že zrovna z toho návrhu vypadlo životní prostředí. Jinými slovy by operační a informační střediska byla povinna informovat v případě ohrožení života, zdraví a majetku, ne životního prostředí. A já tady, chtě nebo nechtě, musím znovu zopakovat definici mimořádné události, tak jak je v tom zákoně uvedená. A to:
„Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.“
Přiznám se, že v tomto směru tomu rozdílu nerozumím. Paní předkladatelka tady naznačila možné politické ovlivnění činnosti operačního a informačního střediska. Jedna věc je naznačit, že některý politik by měl zájem takto postupovat, ale to ruku v ruce s průběhem té mimořádné události taky znamená, že se to operační a informační středisko nechalo ovlivnit tímto politickým vlivem. A tady bych byl velice, velice opatrný.
Respektive jestli paní předkladatelka má nějaký takový důkaz, tak by bylo dobré ho předložit. Anebo to vůbec nezmiňovat. Už jsem zmínil, co to je, nebo jak je definovaná v tomto zákoně mimořádná událost. Pro informaci, v roce 2020 – protože za rok 2021 ještě není uzavřená statistika – jen mimořádných událostí, kterých se zúčastnil Hasičský záchranný sbor České republiky, případně dobrovolní hasiči, bylo 143 500 na území České republiky. To jsou pouze události, kde figurovali i hasiči. K tomu měli bychom připočítat události, kde hasiči vůbec nejsou.
Jsou to události pod patronací Zdravotní záchranné služby, Policie ČR, takže těch událostí bude podstatně, podstatně více. Na ty všechny by se vztahovala tato definice. Už tady bylo naznačeno, že operační a informační středisko má pouze koordinační roli. V každém kraji je pouze jedno okresní... Pardon, operační a informační středisko. I ve Středočeském kraji je pouze jedno. Jinými slovy, když je nějaká mimořádná událost v Nymburce, tak se to operuje z Kladna.
Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?Anketa
Síly a prostředky jsou vysílány z Kladna. Když je něco v Jeseníku, tak se to řeší z Olomouce. Na tom operačním a informačním středisku nemohou mít všechny informace z toho místa zásahu. Bylo tady subjektivně řečeno – za zásah zodpovídá velitel zásahu. Velitel zásahu je určen taky podle legislativy. Dá se říct, že u společných zásahů je to ve velké většině případů, dejme tomu v 80 %, příslušník hasičského záchranného sboru. Ale při převládající činnosti záchrany osob to bude doktor ze zdravotní záchranné služby, anebo při, například když vzpomenu nešťastnou událost, střelbu v Brodě, tak to byl stoprocentně policista, kdo byl velitel toho zásahu. Ten je zodpovědný za to, jestli se bude informovat obyvatelstvo, nebo není.
Při projednávání na podvýboru pro IZS bylo zmíněno, a je to zmíněno i v tom návrhu, že by to vyrozumění a varování mělo probíhat podle dokumentace IZS. Jakou dokumentaci IZS operační střediska mají k dispozici? Byly zmíněny havarijní plány. Zcela určitě souhlasím. Ale havarijní plány se zabývají pouze a jedině pár událostmi za rok. Respektive jsou u dvou kategorií chemických havárií. Na toto jsou zpracovávány havarijní plány, jestliže existuje a funguje provoz, provozovna, kde se zpracovávají, vyrábějí a používají nebezpečné látky v určitém množství. Jaké máme prostředky pro vyrozumění a varování obyvatelstva?
Jaké máme prostředky pro vyrozumění a varování obyvatelstva? Jednak jsou to sirény. Po roce 1989 a po přehodnocení, respektive po roce 2000 po přechodu civilní ochrany pod hasičský záchranný sbor, došlo k výrazné změně. Všichni – tady si troufám tvrdit, že opravdu všichni – si můžeme pamatovat, že signálů na vyrozumění a varování bylo několik. Jeden znamenal chemický poplach, jeden letecký poplach atd., atd. Dneska je to pouze a jedině vlastně ten jeden varovný signál. A občan se dozví, o co jde, z rádia nebo z televize.
Ty sirény jsou víceméně pouze ovládané, respektive jsou ovládané z toho operačního střediska v krajském městě. Ve středních Čechách z Kladna. A nedají se ovládat jednotlivě. Těch jednotlivě ovládaných a mluvících sirén je menší polovina, respektive pod 50 %, kdy se dá ovládat jedna siréna a dá se z ní mluvit. Další možností je obecní rozhlas. Ne každá obec je vybavena obecním rozhlasem, aby mohla informovat obyvatele.
Třetí možnost je pomocí mobilních telefonů. V rámci toho jednoho „sajtu“ upozornit všechny lidi, kteří jsou v dosahu. Toho sajtu, toho vysílače, že k něčemu došlo. A teď si vemte, že mimořádnou událostí je každá dopravní nedohoda. Spousta dalších věcí, drobných úniků apod. Já si neumím představit, jak by to v praxi fungovalo. Starosta mírně větší obce by po týdnu po 14 dnech ten mobilní telefon zahodil. Případně by si změnil telefonní číslo a rozhodně by ho neprozradil na operační a informační středisko.
Na podvýboru jsme byli informováni, že Ministerstvo vnitra v podstatě souhlasí s touhle tou novelou. A že připravuje velkou novelu zákona o IZS. Nevím, kde došlo k omylu. Já mám 2 stanoviska z Ministerstva vnitra. Jedno z 25. a druhé z 28. března, které obě dvě jsou negativní vůči této novele. Respektive to z 28. března je negativní i vůči tomu pozměňovacímu návrhu. Z 25. se dotýká jenom toho senátního tisku. Z 28. se hovoří už o obou. Pokud já mám informace z Ministerstva vnitra, tak se ale už dlouho, a obávám se, že ještě dlouho bude, připravovat novela zákona o požární ochraně, ne zákona o IZS.
Ze všech těchto důvodů, protože je to prakticky neproveditelné, já navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
