Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové,

Senát by měl být pojistkou demokracie. A další jeho úloha by měla být reagovat, když ze sněmovny přijde materiál, který není úplně v pořádku. A já si tedy myslím, že to je přesně tenhle případ, kdy by měl Senát zasáhnout, protože ten materiál je v podstatě strašlivý. Složitý problém nikdy nemá jednoduché řešení. Neexistují jednoduchá řešení. Tady to krátké, jednoduché řešení, které by v podstatě mělo přinést body v co nejrychlejší době, neřešení ten problém, ale komplikuje ho. Snadné řešení prostě není. To řešení je dlouhodobé, bude trvat mnoho let. Jde o prevenci, jak to tady zaznělo. Jde o postupné kroky. To řešení není sexy a nepřináší volební body.

To skutečné řešení, o kterém tedy mluvím, to nepřináší volební body. Tam je zajímavé podívat se zpátky, podívat se, kdy vlastně ten návrh vznikl. On tady nevznikl teď, on dokonce i za vlády Petra Nečase už byl ve sněmovně, kdy se ho pokoušela prosadit jedna poslankyně, která předtím působila jako starostka. A snažila se tady to řešení prosazovat, to, které v podstatě, se kterým pracuje tady ten materiál, už v době svého starostování. Zajímavé je, když se podíváme zpátky, že to řešení jí navrhla PR agentura, to je zvláštní. S tím nepřišla starostka, s tím přišla PR agentura v době, kdy se začalo mluvit o zneužívání prostředků z ROP Severozápad. A kredit lidí okolo té paní starostky a těch kmotrů se silně propadal.

Tak tehdy PR agentura přišla s řešením – řešte nepřizpůsobivé občany. A paní starostka je začala řešit. A přišla s tímto problémem, který potom přenesla až na půdu sněmovny a který tady dnes máme a který neřeší ten problém. Který tedy v té době měl pouze zamlžit to prostředí, aby nebylo vidět na ty, kteří zneužívají také dávky. Ne sociální dávky, ale peníze, prostředky, které jsou určeny pro společnost, peníze, které měly pomoci společnosti se rozvíjet, peníze, které měly sloužit pro blaho té společnosti. A my tady slyšíme, že tento návrh vlastně by měl řešit problém, kdy není těm lidem skoro co jiného vzít, že v ostatních případech to ten stát umí. Myslíte to vážně? Že to ten stát umí?