Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, přeji dobré ráno, dámy a pánové. Naše země není zemí, která by oplývala nerostným bohatstvím, která by mohla hrát na tuto strunu. To, o čem se dlouhá léta mluví, co opakovaně všechny vlády připomínají, s čím spojují budoucnost naší země, je kvalitnější vzdělání, lepší věda, lepší výzkum, lepší zapojení výsledků do praxe. Všichni to slýcháme desetiletí, toto. Nevím, jaké jsou výsledky, ale mohu se opřít o to, co vím z minulé své práce v oblasti středního školství - desítky, stovky, možná tisíce studentů středních škol se úspěšně uplatňují při studiu v zahraničí, odcházejí po střední škole dost často studovat do zahraničí, dost často si tam vytvářejí skvělé pozice a dost často jim ty instituce v zahraničí nabízí lukrativní a zajímavá místa v oblasti vědy a výzkumu. To je prostě konstatování, to je pravda, to je naprosto neoddiskutovatelný fakt.

Můžeme na to být hrdí, můžeme být spokojeni, má to jeden háček. Ti lidé se velice málo potom vrací k nám nazpátek do České republiky. My si je necháváme, ty talenty, ty skvělé mozky, ty skvělé lidi, kteří by mohli naši zemi posouvat někam dopředu, my si je necháváme zmizet někde v zahraničí a oni jsou tam velice úspěšní.

Ten zákon, který tady pan ministr představil, se pokouší udělat aspoň pár kroků k tomu, aby se vraceli. Pokouší se o to všechno, co tady před chvílí řekl mimo jiné i pan senátor Třetina. Ale jde o systematickou podporu vědy a výzkumu. Systematickou, to je velice důležité.