Senátor Vilímec: Tlak na bezhotovostní platby by mohl vést k zákazu hotovosti

15.02.2023 23:01 | Zprávy

Projev na 7. schůzi Senátu ČR ze dne 15. února 2023 k návrhu senátního návrhu ústavního zákona senátorky Jitky Chalánkové a dalších senátorů, kterým se mění Listina základních práv a svobod.

Senátor Vilímec: Tlak na bezhotovostní platby by mohl vést k zákazu hotovosti
Foto: ODS
Popisek: Vladislav Vilímec

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, vážená paní kolegyně Jitko Chalánková, my jsme v dopoledních hodinách debatovali o tom, zda je pozdě, nebo není pozdě v souvislosti s projednáváním velmi kontroverzního návrhu nařízení Evropské komise, Evropského parlamentu o zpřísnění emisí z automobilové dopravy. Debatovali jsme o tom, jestli názory na tento senátní tisk jsou více nebo méně konzervativní. Když si vypůjčím toto srovnání, s tímto návrhem senátního tisku, tedy 277, musím říci, a srovnám to s tou novelou emisní Euro 7, asi bych řekl, že v případě novely Euro 7 je téměř pozdě. Pokud chceme zabránit těm důsledkům té kontroverzní normy. Podobně bych charakterizoval i otázku placení hotovosti. Pokud chceme zachovat placení hotovostí, je téměř pozdě. Pokud se nezamyslíme nad tím, zda by to právo nemělo být nějak lépe ukotveno ještě jinak než v tom běžném zákoně o oběhu mincí a bankovek.

Ten postupující trend, který v některých zemích vyústil v omezování možností plateb v hotovosti, by v nás snad měl probudit pozornost k tomuto vývoji, který je samozřejmě dán postupnou digitalizací, vývojem užití platebních karet, nějakých digitálních měn, bitcoinů, kryptoměn... Ale také stále s představou, to bychom si měli uvědomit, o tom, že by v lepším případě státě, v horším případě různé technologické firmy obrovské měly mít možnost prostřednictvím nejrůznějších zprostředkovatelů, ať to jsou banky nebo jiné platformy, kontrolovat každou transakci, každý pohyb peněz. To je sílící představa. V debatě zatím v této věci bylo pouze to, jak vysoká hotovost bude akceptována bez nějaké elektronické kontroly. Podle zákona o omezení plateb v hotovosti je to 270 tisíc korun. Dříve to bylo 10 tisíc euro. Je to zhruba podobné.

Argumenty těch, kteří jsou používány proti legislativnímu vymezení práva platit v hotovosti, to tady víceméně opakoval i pan zpravodaj, pan senátor Holásek, jsou na první pohled přesvědčivé a jsou jistě vedeny legislativně logickými důvody. Ano, souhlasím s tím, že by se nemělo ad hoc vstupovat do ústavy kvůli zakotvení práv, která jsou zatím byť nedokonale upravena v běžných zákonech. Je třeba si položit otázku, jestli stačí či nestačí v této souvislosti novelizovat příslušný zákon o oběhu bankovek a mincí, dejme tomu tam připojit nějakou sankci či zákon o ČNB, nebo o omezení plateb v hotovosti apod.

Jsem přesvědčen, a to i z vývoje některých jiných zemí, že postupující tlak na bezhotovostní platby by v historicky poměrně krátké době vyústil nakonec v zákaz plateb v hotovosti u vyšších, spíše zanedbatelných plateb. Včera jsem si přečetl takový spíš prezentační rozhovor výkonného ředitele společnosti IBIS InGold, což je společnost, která investuje do zlata. Ten výkonný ředitel se jmenuje pan Mgr. Libor Křapka, je to dlouhý rozhovor, ten nebudu citovat. Ale na otázku, zda společnost se dopracuje sama ke zrušení, nebo je potřeba ještě zásahu centrálních orgánů, pan ředitel odpovídá: Z nějakých 80 % to udělá společnost tím, že peníze nebude používat. Pak už je na státu, aby ve správnou chvíli, až společnost splní svůj v uvozovkách úkol, udělal svých 20 procent a zrušení ukotvil. Musím říci, že to říká člověk, který není pro rušení plateb v hotovosti.

V předminulém týdnu jsme byli s VEU na pracovní návštěvě ve Stockholmu ve Švédsko. Švédsko převzalo od 1. ledna předsednictví. Ve Švédsku se fakticky drtivá většina plateb, někde se uvádí 99 % plateb, provádí bezhotovostně. Dokonce i vstup na prohlídku do stockholmského domu jsme museli platit bezhotovostně, dokonce se platí bezhotovostně povinně i běžné dary věřících ve Švédsku. Skandinávie je sice v této věci zatím hodně extrémní, ale postupem času bude z různých důvodů tlak na výlučně bezhotovostní platby i ve střední Evropě, jako je Německo, Švýcarsko, které to zatím odmítají, což samozřejmě povede ke ztrátě určité osobní intimity, která je s platbou v hotovosti vždy spojena.

Jsem přesvědčen, že za této situace je na místě otevřít diskusi a uvažovat o ústavním zakotvení práva na platby v hotovosti. Samozřejmě můžeme také namítat, že v současné době u nás tento problém až na řídké výjimky zatím není. Ale podtrhuji pětkrát slovíčko zatím. Naopak je někdy problém, v některých případech, s uplatněním karty. A to i v případě, že obchodníci mají platební terminál. Ale to je také věcí určité strategie obchodních bank.

Osobně, byť jsem velmi konzervativní člověk, podle toho, co jsem dnes zaznamenal z úst velmi... Od paní kolegyně Daniely Kovářové... Že jsem tedy starší člověk, tak se přiznám, že většinu plateb provádím bezhotovostně, pokud je to možné. Je to pro mě pohodlnější. Ale platby bagatelních částek se snažím provádět často i v hotovosti. Koneckonců máme, já osobně mám docela časté zkušenosti s phishingovými útoky na účty klientů bank. Tyto útoky jsou často vedeny velmi umně, klienti bank musí pak vyvinout značné úsilí vč. pomoci finančního arbitra, aby získali své peníze zpět. Mohl bych o tom taky podat své osobní svědectví, byť se mi to nakonec povedlo.

Z tohoto důvodu se ani nedivím, zvláště u lidí s konzervativními názory, že platbám prostřednictvím karet či platbám prováděným elektronicky z jejich účtů, prostřednictvím internetového bankovnictví, nechtějí a ani nemohou stoprocentně důvěřovat.

K připomínce legislativců, že ústavní právo zaručující možnost platit v hotovosti není v současné době naléhavým veřejným zájmem, o tom zde mluvil pan zpravodaj, pan senátor Holásek, bych chtěl uvést, že přece je otázkou politického rozhodnutí parlamentu, co je či není naléhavým veřejným zájmem. Až budou postupně omezovány platby v hotovosti, tak, že nebude podobně jako ve Švédsku již možné fakticky žádnou takovou platbu uskutečnit, už bude pozdě na nějakou ústavní změnu. I z tohoto důvodu jsem návrh podepsal. Děkuji paní senátorce Chalánkové, že s takovým návrhem vůbec přišla. Podporuji tedy rozšíření ústavního práva na právo na platbu v hotovosti jako věc, která se prostě dotýká všech občanů. To se netýká jen málo segmentů. To se týká všech občanů.

Pokud bychom byli v tomto ohledu prvními, byť v sousedním Rakousku v nedávné době za kancléře Sebastiana Kurze o této věci byla vedena také vážná debata, pokud si vzpomínám, to určitě není nějaký zásadní argument proti zakotvení ústavního práva používat v platebním styku hotovost. Někdo musí být první, pak se přidají další. Taková je skutečnost, taková je realita.

Podepsal jsem tento návrh zákona. Vím, že je to možná takové dílčí vstupování do Listiny základních práv a svobod. Nejsem až tak zdatný ústavní právník, abych mohl debatovat, jestli to má být v čl. 11 nebo v jakém, ale jsem přesvědčen, že bychom měli, dokud není pozdě, uvažovat o vyšší ochranně, o vyšším zakotvení tohoto práva na placení v hotovosti.

Děkuji za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

německé platy

Pokud vás dobře chápu, tak ani Vy nevěříte Fialově slibu, že můžeme mít za 5 let platy jako Němci. Ale tvrdíte, že nám pomůže přijetí Eura. Kdy bysme tedy mohli mít platy jako v Německu? Tvrdíte, že je to z dlouhodobého hlediska, což je dost široký pojem. A pomůže nám Euro nějak v tom, že čím dál ví...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Jurečka: Vy máte ten kačení žaludek? Jako fakt velký obdiv

23:08 Ministr Jurečka: Vy máte ten kačení žaludek? Jako fakt velký obdiv

Projev na 120. schůzi Poslanecké sněmovny 5. prosince 2024 k zákonu o elektronických komunikacích