Senátor Wagenknecht: Vláda neplánuje tržby nebo náklady kompenzovat

24.02.2021 17:33

Projev na 6. schůzi Senátu 24. února 2021 k návrhu usnesení Senátu k problematice dotačních programů pro podnikatele poskytovaných státem v souvislosti s vládními opatřeními, vyhlašovanými v návaznosti na nouzový stav

Senátor Wagenknecht: Vláda neplánuje tržby nebo náklady kompenzovat
Foto: Česká televize
Popisek: Lukáš Wagenknecht
reklama

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já jsem požádal, abychom projednali tento bod vzhledem k tomu, jaké jsou i další body našeho dnešního programu jednání, ale i mimoto, že to je zásadní problematika, která se bohužel dotýká mnoha tisíců podnikatelů v České republice.

Krátce vás seznámím s průběhem našeho jednání na 4. schůzi naší komise pro dohled. My jsme požádali o spolupráci zástupce Hospodářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu, kteří u nás vystoupili a seznámili nás s aktuálním stavem toho, jak poskytuje stát kompenzace a podporu podnikatelům. Podklady máte na lavici, já je velice krátce okomentuji. Nechci jít do velkého detailu, ale zkusím, abyste pochopili, v čem se vlastně dnes pohybujeme.

Je to tento dokument, já bych ho jenom ukázal, máte to s nadpisem Hospodářské komory, takže to je opravdu od odborníků, od procesní organizace. Prolamuje velice mnoho. První, který je docela zásadní a který je potřeba opakovat, je selektivnost té podpory. Máme mnoho podnikatelů, kteří nějakou podporu dostanou, ale také mnoho, kteří podporu nedostanou. Problém je v tom, že vláda nepostupuje ani proporcionálně, ani spravedlivě vůči jednotlivým podnikatelům. A to je tím, jak jsou nastavena například už jenom vstupní kritéria pro tu danou podporu.

V tomto případě řeknu konkrétní příklad, který se stal. Vláda navrhla nový kompenzační program, jmenuje se „Covid gastro – uzavřené provozovny“. V tomto programu vláda uvedla, že podnikatelé dostanou podporu, pokud byli uzavřeni, v nějakém schématu. Nebudu ho podrobně popisovat, on asi není úplně optimální. A tu podporu máte právě dostat pouze v případě, pokud vám za určité období poklesnou tržby o nějakou částku, o 30 %.

Bylo by to logické, protože podnikatelé byli uzavřeni, dostanou nějakou částku, není to relativně tak strašné kritérium. Nicméně jak to vláda udělala? To období pro počítání poklesu tržeb bylo 3 měsíce, ale podnikatelé byli omezeni 60 dnů. Jinými slovy vlastně museli prokázat pokles tržeb i za období, kdy normálně prodávali.

Byl to konec kvartálu minulého roku, poslední kvartál. To období zároveň bylo nejvíce produktivní ve vztahu k tržbám. Jinými slovy to znamená, že vláda udělala takový trik, kdy nastavila nějaké kritérium pro přístup do toho systému. Někdo to splnil, ale hodně z nich ne. To znamená, ono to v reálu nebylo 30 %, ale v reálu to bylo úplně jiné číslo. Vy jste musel poklesnout v reálu o mnoho více, ale jak to bylo nastavené, bylo to špatně.

Opravdu mám kontakt na hodně podnikatelů, kteří toto kritérium nesplnili, tím pádem vláda omezila počet podnikatelů, kteří by v normálním systému měli nárok, ale neměli. Byl to vlastně takový trik, když to hodně zjednoduším. Jeden z mnoha příkladů. Takže vláda se těmi kritérii, které nastavuje, vyhýbá tomu, aby podnikatel nakonec nějakou podporu, pokud ji už vůbec vyhlásí, aby ji dostali.

Druhá oblast, nespravedlnost. Jde o to, jak jsou ty sektory podporovány, některé sektory dostávají peníze, některé ne. Příkladů je mnoho. Řeknu např. sektory, které nejsou přímo omezeny, ale nejsou jim uzavřené provozovny. Třeba prádelny. Tam dlouhou dobu neměli žádný program, který by je podporoval, ale peníze nedostali. Měli pokleslé tržby, neměli přímo zákaz provozovat provozovny, ale neměli ani korunu. Neměli zákazníky.

Další z velkých problémů je to, jak jsou vůbec nastavené. Nerespektují celý řetězec. Nemáme tady pouze prádelny, ale máme tu zkrátka uzavřené provozovny se stravováním, ale provozovny, které jim dodávají potraviny, v některých případech ty peníze nedostanou. Nebo jsou samotné kompenzace velice malé.

Program technický, notifikační rámec. Vláda dlouhou dobu postupovala podle nastavení kritéria pro výši celé té podpory, které bylo notifikováno v nějaké fázi, ale ta částka bylo 800.000 euro. Ale kdyby vláda chtěla, mohla tu částku navýšit podle jiného notifikačního rámce až na 10 mil. eur. Tohle se týká středně velkých řetězců, třeba obchodních, neboli poskytujících služby, které v nějaké fázi už dneska došly do systému, že už nemají šanci na podporu, protože ten rámec už vyčerpaly.

A komunikace, k té se pak ještě vyjádřím, tak to asi víme všichni, jak vláda komunikuje. Dneska jsme se dozvěděli, co v pátek možná bude, nebo nebude, a uvidíme. Já bych k tomu ještě udělal takovou krátkou vlastní analýzu. Přepočítávali jsme jednotlivá opatření, která byla v průběhu celého roku ze strany vlády omezována. Já řeknu jenom velice krátce čísla, která byla k 22. lednu tohoto roku.

Kolegové napočítali 195 usnesení vlády, která se týkala krizových opatření v souvislosti s krizí, s pandemií. 219 opatření a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, která měla nějaký vliv na podnikatele, nějaké omezení to mohlo být jakoukoliv formou. Dále mimořádná opatření ministerstva financí a vnitra, další kvanta dokumentů. Z toho byla ještě další opatření, třeba na úrovni krajských hygienických stanic, které také mohly nějakou formou zasáhnout.

Anketa

Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?

56%
3%
hlasovalo: 25115 lidí

Nebudu to tady vypočítávat dál a dál, ta analýza je podrobná, také ji máte v příloze. Jinými slovy, byly to stovky dokumentů, opatření, které v tu danou chvíli měly rovinu zákona. Občas byly vyhlašovány v 11 hodin večer, a to formálně. Byly vyhlášeny někde na internetu Úřadu vlády až ráno. Už platily, to sami dobře víme.

Když se na to podíváme, tak to znamená, že v celém tom opatření byl více než jeden dokument, jeden zákon za každý jeden den. Další velký problém, který vidí podnikatelé, je v nesrozumitelnosti těch opatření. Vypadne jedna věta na 15. stránce nějakého dokumentu, není to ani ve změnové verze, je to nepochopitelné a nesrozumitelné.

A ještě, abych se posunul dál, proč jsme to vlastně celé řešili. My bychom se nechtěli dívat zpátky, ale i do budoucnosti. Proto jsme připravili usnesení, které by potom případně kolega zpravodaj tady načetl. Máte ho také na stole. Má nejen oblast, která konstatuje nedostatky, ale ony se opakují. Možná řeknu ještě věc, abychom si to uvědomili. Podnikatelé jsou zásadně omezeni na svých právech, které vyplývají z Listiny základních svobod a z ústavy.

Je možné někdy omezit takováto práva, ale nesmí to být dlouhodobé a nesmí to být likvidační. A my víme, že pokud podnikatel minimálně půl roku za poslední rok nemohl podnikat, neměl generované příjmy, nemá kompenzace, ti lidé jsou v úplné nouzi. Nikdo z podnikatelů nechce, aby se šířila pandemie. Jsou ochotni fungovat tak, aby to mohlo fungovat v nějaké konzistenci. Krátce zmíním i naši žalobu, kterou jsme nakonec u Ústavního soudu úspěšně dokončili. Ústavní soud konstatoval, že vláda postupuje diskriminačně, špatně odůvodňuje, a to má dopad na to, že není jasné, jestli opatření nejsou diskriminační, když to řeknu úplně přesně. To znamená, že vláda omezuje někoho, někoho ne, a vlastně neví ani sama proč.

To naše usnesení jsem také zkonzultoval s kolegy. Velice krátce uvedu oblasti v bodech. 1. bod bereme velice vážně, současnou situaci podnikatelů. Nevím, jestli jste to zaregistrovali, myslím, že to bylo na konci minulého týdne, kdy prezident Hospodářské komory vystoupil a řekl, že pokud vláda takhle bude pokračovat, v řádu měsíců půjde nějaké procento podnikatelů do insolvence, za další tři měsíce to bude další velké procento. Jsou to ale už ne jednotky, ale desítky procent podnikatelů.

A my bohužel vidíme to, co se stalo myslím, že předevčírem, kdy pan vicepremiér Havlíček vystoupil v televizi a řekl, že od května tohoto roku již nebudou kompenzace, ale budou pouze záruční mechanismy za úvěry. Kdokoliv z vás podnikáte, tak asi víte, že to znamená, že možná dostanete půjčku na to, abyste platil náklady, které musíte realizovat, ale nemůžete regenerovat tržby. Jinými slovy, tím vás zlikviduje.

A já opravdu nechci, abychom my tady konstatovali, že chceme zlikvidovat státní rozpočet. To nechce nikdo. Na druhou stranu víme, že tady bylo mnoho výdajů, které nemusí být úplně efektivní. Nechci tady zabíhat do detailů. Třeba jsem nepochopil úplně tu poslední zakázku vlády – nákup testů pro dítě do školy. Asi byla trošku dražší, než být musela, šla někam do nějaké podivné firmy, nevím. Vláda má dost peněz, které používá podle mého názoru ne úplně optimálně, a měly by být použity správně.

Tak jen k té struktuře. Je tam konstatování těchto závěrů, které jsou komunikované s podnikateli. Oni by to rádi také posunuli na tuto úroveň, aby to tady padlo i v konsekvenci toho, co bude dneska následovat, další bod. Abychom se také o tom pobavili. Zásadní je potřeba – a to já myslím, že je podstatné, abychom tady také probrali, aby vláda už začala kompenzovat podle nějakého standardního mechanismu jako kdekoliv jinde. Buď podle skutečných nákladů, ale ne v té intenci, která je definovaná v pandemickém zákonu, ale podle minimálně reálných nákladů, nebo podle mechanismu tržeb.

Také je to v tomto usnesení nějakou formou formulováno, pak, až ho budeme číst, ho uslyšíte, ale máte ho na stole. Poslední věc, a ta je důležitá na zváženou, aby se vláda zamyslela nad nějakým právním rámcem na celý příští rok, pokud to tak bude fungovat dál, pro to, jak bude kompenzovat, aby podnikatel měl jistotu. S tím, že víme, co nevíme. Možná dneska schválíme, možná ne, pandemický zákon, který možná posune ten proces, to omezování na rok. Podnikatel ví, že za ten rok bude moci být kdykoliv omezen vládou, nebo do 4 dnů, abych to řekl přesně. Zároveň neví, jestli nedostane ani korunu, a jaká je motivace pro to, aby fungoval dál?

Tohle už má svoje jakékoliv limity ústavnosti. To je ta otázka kompenzací a jejich právního rámce. Je velice důležité, abychom vládu vyzvali, aby toto nastavila, aby už nebyl chaos. A ten chaos je. Řeknu zase praktický příklad. Jeden z úspěšných programů, které podnikatelé oceňují, je Covid Nájemné. Asi víte, že to je docela zajímavé. Pokud už v nájmu jste, tak je to docela dobré, že vám ho stát hradí. Když z 50 %, dobrá, ale pokud jsem to počítal já dobře, od začátku ledna ten program už neběží. Dneska máme půlku února, takže možná bude opět vyhlášen. My nevíme, pan ministr to pořád opakuje. Tak ale tenhle zásadní program, který tady funguje, vlastně dneska není, je to vzduchoprázdno.

Jediné, co dneska reálně funguje, je opravdu program Antivirus, který asi je úspěšný. Na druhou stranu, pokud firmy vědí, že to budou zavírat, tak je to taková trochu umělá zaměstnanost. Pomáhá to zaměstnancům, což jsem velice rád, ale ne podnikatelům.

Ještě ke struktuře podpor. Je potřeba zmínit to, že vláda neplánuje tržby nebo náklady kompenzovat. Je tady nějaký kvazinový mechanismus, což nám pan Prouza, prezident toho profesního svazu, komunikoval, je neadekvátní mechanismus. Vláda spočítá počet zaměstnanců nějaké provozovny, dá jim 500 Kč na den, pokud budou mít nějaký pokles tržeb. Jaký je rozdíl, že máte provozovnu 500 m, třeba knihkupectví, kde máte pouze jednoho nebo dva lidi, nebo malou provozovnu, kde těch lidí je třeba deset? Je to nelogická, to není podpora podle adekvátnosti fungování té samotné společnosti. Je to nelogické.

Tak i proto tento program není vnímán ze strany podnikatelů jako správná cesta a je potřeba se k tomu vyjádřit. Já bych to svoje úvodní slovo už asi ukončil, nechám prostor pro nějakou debatu a předám slovo dalším.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vondra (ODS): Blatný, Petříček a Babišova vláda

18:49 Vondra (ODS): Blatný, Petříček a Babišova vláda

Komentář na facebookovém profilu k střídání ministrů ve vládě Andreje Babiše