Senátorka Chmelová: Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce

13.11.2020 21:03

Projev na 2. schůzi Senátu 13. listopadu 2020 k zákonu na ochranu zvířat proti týrání

Senátorka Chmelová: Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce
Foto: TV Prima
Popisek: Nově zvolená senátorka za Prahu 10 Renata Chmelová /KDU-ČSL, Pir, DPD, LES/
reklama

Dobré odpoledne, pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové.

Za tu dobu, co je tato novela u nás v Senátu, jsme všichni dostali spoustu výzev od lidí, abychom zakázali klecové chovy, abychom schválili zákaz klecových chovů, bez jakýchkoli dalších zásahů a odkladů. Každý z nás jsme za tu dobu zaznamenali spoustu argumentů, zaznívají zde i na plénu, jak pro, tak proti. Respektive zaznívají zde rizika, která by mohla tato novela přinést, ohrožení soběstačnosti vlastní produkce vajec, přesun chovu za hranice.

Víte, když jsem nad těmito argumenty přemýšlela, vzpomněla jsem si samozřejmě na to, když jsme tady před 3 roky, v roce 2017, schvalovali zákaz kožešinových farem. Tehdy jsme řešili, zda a jak moc zasahuje takový zásah do práva na svobodné podnikání, jak správné určit odpovídající kompenzace. Ale také jsme se shodli na tom, že zkrátka současná doba a posun v myšlení naší společnosti si od nás zákonodárců vyžaduje něco víc.

Žijeme v Evropě, v nejvyspělejším kontinentu celé planety. ČR je moderní, vyspělý stát, jehož občané si čím dál tím více uvědomují následky svých každodenních rozhodnutí na své okolí. Co jedí, co nosí za oblečení, jaký způsob dopravy volí, ale třeba i jaká vajíčka v obchodě kupují.

Číslice 3 na začátku číselného kódu na každém vajíčku v sobě zahrnuje celý život jedné dané slepice, z níž to vajíčko vzešlo. Celý její život prožitý v těsné kleci, na drátěné podlaze, život prožitý ve stresu a zřejmě i bolesti. Bez vidiny denního světla, bez možnosti přirozeného pohybu, protažení křídel, pohrabávání si, popelení atd.

Čtyři miliony slepic u nás v takovýchto podmínkách!

Omezení klecového chovu má v Česku velkou podporu veřejnosti. Podle letošního průzkumu agentury PPM Factum ho podporuje 78 % lidí. To je pro mě jasným důkazem, že Češi jsou si vědomi, že takovéto zacházení s živými tvory, v tak velkém měřítku, už prostě nemá v moderní, vyspělé zemi, jako je ČR, své místo. Každý zastánce i odpůrce nějaké ideje si vždy najde své důvody, proč je právě jeho názor správný. Argumentů v tomto případě máme všichni celou řadu. Já se tedy hodlám řídit svým vlastním svědomím a životním postojem. Zákaz klecového chovu rozhodně podpořím. Údajně každý z nás sníme za rok průměrně asi 250 vajec. Jestli ten tzv. welfare živých slepic má stát ročně každého z nás jen jednu stokorunu navíc, tak to určitě stojí za to.

Ráda bych se zde věnovala pozměňovacím návrhům, které jsme k této novele obdrželi, které reagují na různé obavy, které se s touto novelou pojí. Tou nejzásadnější obavou je, že v nově nastavených podmínkách chovu výrazně klesne soběstačnost ČR v produkci vajec a následně se budou dovážet klecová ze zahraničí.

Druhou velkou obavou je, že čeští drůbežáři budou zákazem klecového chovu poškozeni, a proto je potřeba je finančně podpořit.

Chci říct, že rozumím těmto obavám, proto bych vám ráda zde předložila argumenty, že vše je možné zvládnout, že ČR může být zase o krůček modernější a vyspělejší stát.

Veřejně je k dispozici analýza ekonomických dopadů legislativního zákazu využívání klecového chovu slepic na území ČR, kterou zpracoval docent Ondřej Částek z Masarykovy univerzity z Katedry hospodářského podnikání a Institut pro udržitelnost podnikání.

V této analýze se uvádí: V ČR se v současné době chová zhruba 5 milionů nosnic v komerčních chovech, z toho 77 % v tzv. obohacených klecových systémech. Ve srovnání s EU zaostává ČR v procentuálním zastoupení alternativních systémů produkce vajec. 23 % vs. 50 %. Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko a Nizozemsko zaznamenávají podíl klecových chovů pod 20 %, přičemž domácí produkci vajec a míru soběstačnosti těchto zemí tato struktura negativně nezasáhla. Naopak. Většina z těchto zemí zaznamenává růst své produkce, např. i Rakousko po plném zákazu klecových chovů. Další důvody jsou ty, že u nás existují korporátní závazky, že supermarkety na území ČR nebudou prodávat klecová vejce po roce 2025. Tzn. že čeští producenti budou muset na základě těchto závazků přeměnit min. 60 % své klecové produkce na bezklecovou právě do roku 2025. Případný legislativní návrh, pokud ho zde tady odsouhlasíme, funkčně ovlivní max. 40 % současné klecové produkce, neboli 31 % celkové komerční produkce v tuzemsku. Odhadované náklady na přestavbu veškerých klecových chovů na bezklecové se dle této analýzy pohybují v intervalu 3,1 až 4,6 miliardy korun, což je o 1,5 až 2,3 miliardy více, než by čeští producenti kolem roku 2027 museli investovat do obnovy stávajících klecí. Návratnost této investice zajistí zvýšení prodejní ceny vejce o 20 až 40 haléřů. Přímé dopady legislativního zákazu od roku 2027, tedy celkovou výši nákladů, které producentům vzniknou oproti variantě jeho nepřijetí, s ohledem právě na výše zmíněné závazky korporátů a nezbytnou obnovu stávajících klecí, se odhaduje v intervalu 600 až 950 milionů korun. Výrobní náklady na jedno vejce z halového neklecového chovu jsou pouze o 20 až 40 procent haléřů vyšší než u současných klecových chovů, a to při započítání výše uvedených investičních nákladů. K případnému zvýšení cen pro koncového spotřebitele o více než 40 procent haléřů není ekonomický důvod. Ačkoliv pravidla pro dotační programy po roce 2021 stále nejsou finalizována, dá se předpokládat, že firmy budou moci na tranzici čerpat dotační prostředky, které budou kombinovat zdroje z fondů EU a státního rozpočtu. Lze očekávat, že na přestavbu chovů na bezklecové budou čeští producenti hledat dotační podporu výrazně snáze než v případě prosté obnovy klecových technologií na konci jejich životnosti. Při vhodně nastavené dotační podpoře tak může být celková finanční zátěž pro české producenty fakticky totožná s variantou nedotované obnovy klecových technologií. To je uvedeno v této ekonomické analýze.

Anketa

Je v České republice zbytečně moc restaurací?

80%
20%
hlasovalo: 12907 lidí

Závěry jsou za mne jasné. Zákazem klecového chovu nedošlo v jiných zemích ke snížení vlastní produkce vajec, ale dokonce např. v Rakousku došlo k jejímu mírnému nárůstu. Je třeba české drůbežáře podpořit vhodným a promyšleným nastavením dotačních programů, abychom je podpořili tento přechod zvládnout, aby tím nebyli poškozeni, ale naopak posíleni. K tomu máme k dispozici právě doprovodné usnesení, které tady navrhuje paní senátorka Seitlová.

Kompenzace po vzoru kožešinových farem nejsou opodstatněné, protože se nezakazuje celý obor podnikání. A pro ukončení klecových chovů je stanovena dlouhá sedmiletá přechodná lhůta. Nikde v Evropě se v obdobných případech kompenzace neposkytovaly. Z těchto důvodů považuji předložený pozměňovací návrh, který právě navrhuje jednorázový klecový kompenzační příspěvek, jako velmi škodlivý. Škodlivý z toho důvodu, že právě nemotivuje drůbežáře přejít na volný chov, ale motivuje je chov slepic ukončit.

Jenom letmý pohled do pozměňovacího návrhu na jeho základní parametry ve mne vzbuzuje velké pochybnosti. Je tam navržena částka 3 koruny na každý měsíc s životností 20 let. Tedy počítá se s tím, že investiční náklad na jedno ustajovací místo je 720 korun. Ale podle údajů dvou hlavních prodejců technologií v ČR se přitom náklad na jedno klecové ustajovací místo pohybuje mezi 320 až 450 korun. Dokonce podle dotačních pravidel Programu rozvoje venkova se za maximální uznatelný náklad technologie považuje 448 korun. Z toho mi vyplývá, že předložený návrh může být až dvojnásobně předražený, nehledě k tomu, že podle výrobců technologií je jejich životnost 15 let, ne 20, jak je navrženo v kompenzaci.

Jen pro ilustraci uvádím propočet, že pokud by se hypoteticky všichni chovatelé slepic v klecích hned po nabytí účinnosti novely rozhodli své chovy ukončit, žádat kompenzace, stálo by to státní kasu zhruba 2,5 mld. korun na nárokových příspěvcích. Už jen z takto uvedené úvahy základní je jasné, jak dramatické dopady by tento návrh mohl mít pro státní finance, ale také pro soběstačnost ČR.

Proto se domnívám, že tímto způsobem nelze tak významnou změnu v zákoně přijmout. To znamená, pozměňovacím návrhem, který ani neprošel žádným orgánem Senátu, byl předložen na plénu.

Teď bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu výboru hospodářského, ke kompenzaci za kožešinové farmy.

Ten pozměňovací návrh navrhuje zvýšit kompenzaci kožešinovým firmám oproti poslanecké verzi. Chci upozornit, že poslanecká verze navrhuje výši 3000 korun za norka a 3009 korun za lišku, která byla stanovena v souladu s výpočty ministerstva zemědělství a skládá se z kompenzace neodepsaného majetku, nákladů na likvidaci chovu a ročního provozního zisku.

Nelze opomenout, že poslanecký návrh vychází při kalkulaci ročního zisku z 3 roky starého výpočtu, který počítá s cenou kožky kolem 1200 korun. Od té doby se průměrná aukční cena dostala zhruba na polovinu. Celý kožešinový průmysl je v krizi, nyní navíc dochází k hromadné likvidaci chovů, v důsledku výskytu nové mutace koronaviru, která se přenáší z norků na lidi, může ohrozit účinnost vznikající vakcíny. I to je dokladem toho, že poslanecký návrh je vůči chovatelům mimořádně vstřícný a není absolutně žádný důvod pro to je jakkoli navyšovat. Žádný argument pro navýšení jsme nikde nedostali předložen.

Proto chci zde říct, že budu hlasovat pro poslaneckou verzi, bez jakýchkoli pozměňovacích návrhů.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministryně Dostálová: Stát prostřednictvím výhodných úvěrů pokračuje v podpoře zateplování bytových domů

7:37 Ministryně Dostálová: Stát prostřednictvím výhodných úvěrů pokračuje v podpoře zateplování bytových domů

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím výzev z Integrovaného regionálního operačního program…