Nedávno jsme si připomněli výročí listopadu 1989. Dnes a denně slýchávám hodnocení devadesátých let minulého století. Víceméně s nádechem pseudomoralistického kýče a notnou dávkou nepochopení dané doby, situace, možností a unikátnosti daného předělu.

To slovo unikátnost, tím i neopakovatelnost a ojedinělost bych podtrhl , již pro pochopení systémové změny která v té době nastala. Celá společenská i ekonomická transformace probíhala nikoliv v laboratorním uzavřeném prostředí ale v živé, rozmanité společnosti, po několik generací předtím žijící v regulovaném, nesvobodném, totalitním světě.

V té době byl podstatný především čas, rychlost transformace tak zamezila oligopolistické struktuře ekonomiky  a předešla tak rigidnímu vývoji který by měl dalekosáhlé negativní dopady jak na občany tak na státní rozpočet a finance.