Mýtus první: Jste proruský

Ne nejsem. V první řadě nechci přepisovat dějiny a historickou úlohu národů při boji s německým nacismem, je to hloupé a neuctivé, proto dokáži říkat historickou pravdu. Vede mne k tomu elementární úcta a slušnost k osvoboditelům, obětem, nikoliv prvoplánové, pozlátkovité rusofilství.

Odmítám černobílý pohled na ukrajinský konflikt. Jsem si vědom všech souvislostí. Tato válka není naší válkou, má však nemalé dopady na naši každodennost, ovlivňuje naše životy, a to ne zrovna kladným způsobem. Rusko je jadernou velmocí, každá eskalace může mít nedozírné následky na osud lidstva. Chci zabránit dalšímu krveprolití, lidské životy pokládám za cenné, nejsem a nebudu příznivec válečníků, schovaných v pohodlí své kanceláře. Rusko bylo a bude, jeho role, vliv i velikost není marginální, racionální nahlížení na aktuální stav není podvolení ani obdiv, lidově se tomu říká stát nohama na zemi.

Obdivuji ruskou literaturu, je nesmírně obohacující, určitě i hudbu, ale určitě ne politický systém, jsem zastáncem tradiční parlamentní demokracie. Na druhou stranu, politické uspořádání a systém je čistě věcí Ruska a nemám sebemenší ambici jim radit, jak mají fungovat a žít.