Děkuji za slovo, pane předsedající.

Já jenom velice krátce bych chtěl podpořit slova Tomio Okamury a Lucie Šafránkové. Víte, my jsme mnohdy asi hodně odtrženi od té životní reality. Já žiji na vesnici, vidím to, spousta lidí opravdu zoufale čeká, kdy už konečně tato Sněmovna polepší těm s těmi nejmenšími příjmy. Já nevím, kde berete to přesvědčení, že každý si svůj maličký důchod zavinil sám. Věřte tomu, že jsou důchody, bavíme se tady o tom, že někteří nedosahují příjmu ani 13 tisíc, ale jsou důchody, které nedosahují ani 8 tisíc. A jak ti lidé s tím skutečně mají vyžít! Proč jste přesvědčeni, že si to zavinili sami? Nezapomeňte také, že vy jste mladí, žijete už v nové době, ale ti lidé přecházeli z původního socialismu do kapitalismu, mnozí se tomu nestačili přizpůsobit, ne každý byl natolik vzdělaný, aby sehnal jemu odpovídající placené zaměstnání, to znamená, že dělal za nižší mzdu, platil nižší sociální odvody. Samozřejmě z toho důvodu má dneska menší důchod. Ale to přece neznamená, že budeme stále hledat výmluvy a nepomůžeme těmto lidem, aby vůbec přežili v naší společnosti. Prosím vás, zamysleme se nad tím.