Staněk ČSSD): Strategii státu lze chápat jako výsměch odborné pedagogické veřejnosti

22.01.2021 17:15

Projev na 79. schůzi Poslanecké sněmovny 22. ledna 2021 k zákonu o pedagogických pracovnících

Staněk ČSSD): Strategii státu lze chápat jako výsměch odborné pedagogické veřejnosti
Foto: archiv
Popisek: Antonín Staněk (ČSSD)
reklama

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

opravdu velmi snažně vás prosím o pozornost. Vím, že aktuálně žijeme v nesmírně složité době, která mění naše priority, a řešíme problémy, o kterých se nám ani nesnilo. Nicméně žijeme a pracujeme také v době, která nahrává i takovým situacím, kdy zcela stranou pozornosti dochází ke změnám zákonů, jež v minulosti neměly šanci na úspěch, a dnes možná právě proto, že svou pozornost upíráme k boji s pandemií, nenápadně proplouvají legislativním -

(Poslanec Klaus se u řečnického pultu ptá poslance Staňka, jak dlouho bude asi hovořit.) Nevím, deset minut, ani ne. Pokud nebudu přerušován, ale děkuji za to kvůli klidu v Poslanecké sněmovně, tak se budu snažit opravdu být věcný a rychlý.

Nicméně žijeme a pracujeme v době, která nahrává i takovým situacím, kdy zcela stranou pozornosti dochází ke změnám zákonů, jež v minulosti neměly šanci na úspěch, a dnes možná právě proto, že svou pozornost upíráme k boji s pandemií, nenápadně proplouvají legislativním procesem. V tuto chvíli mám na mysli právě projednávaný sněmovní tisk 503, tj. novelu zákona o pedagogických pracovnících.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za dobu, kterou jsem měl doposud díky svým voličům možnost strávit v Poslanecké sněmovně Parlamentu, jsem poznal, že zde sedí významné osobnosti naší společnosti a vaším prostřednictvím tu je zastoupeno i spektrum mnoha rozličných profesí.

Kolegyně a kolegové, ať si to připouštíme, nebo ne, máme svými činy a jednáním nepochybně výrazný vliv na klima ve společnosti a je tak naší povinností právě těmito činy a jednáním přispívat k tomu, abychom příznivé společenské klima utvářeli. Kolegyně a kolegové, po pádu totalitního režimu, kterému se ani ideologickými deformacemi nepodařilo zničit dobrou úroveň českého školství, se zdálo, že konečně přestane platit to proslulé - koho bohové nemilují, toho učiní učitelem. Bohužel se mnohá očekávání nenaplnila a naopak během prvních deseti let po sametové revoluci byly učiněny dva pokusy - pokusy o degradaci profesní přípravy budoucích učitelů. Absurdní je, že vždy vzešly z Ministerstva školství. Vskutku neznám žádné jiné ministerstvo, které by se takto chovalo k pracovníkům svého resortu.

První pokus se odehrál v letech 1992 až 1993. K učitelské kvalifikaci podle tehdejšího záměru Ministerstva školství nemělo být zapotřebí vysokoškolského studia. Hrozilo nebezpečí, že učitelé nadále budou méně vzdělaní, než značná část rodičů. Jménem Asociace děkanů pedagogických fakult v České republice navštívili páni profesoři Mezihorák a profesor Kotásek tehdejšího ministra školství pana profesora Petra Piťhu a ten nakonec uznal, že má-li růst vzdělanost národa, nemůže naopak klesat vzdělanost učitelů. A tento pokus ministerských úředníků dále nedoporučil a neschválil.

Po deseti letech se situace opakovala. Příslušný náměstek ministra školství opět usoudil, že nedostatek učitelů vyřeší to, že jimi budou třeba i jen maturanti, přičemž to bude mít ještě jeden bonus a to, že takoví učitelé nebudou ani platově nároční. Tehdejší předseda výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky profesor Mezihorák, emeritní děkan Pedagogické fakulty v Olomouci uspořádal na půdě Senátu reprezentativní veřejné slyšení na téma Příprava učitelů, perspektiva české vzdělanosti, během kterého významné osobnosti české pedagogiky takový záměr Ministerstva školství svými argumenty rozhodně odmítly. Všechny příspěvky včetně příspěvků profesora Mezihoráka s názvem Memorandum českého učitele lze dohledat v senátním archivu a hlavní z nich jsou dostupné i v publikaci se stejným názvem, jako bylo téma slyšení, která vyšla v roce 2021 v Nakladatelství Olomouc, a můžete se s nimi seznámit. Tehdejší ministryně školství Petra Buzková, ač nevzešla z pedagogické sféry, dobře porozuměla a následně vyslyšela argumentaci odborné veřejnosti a pan náměstek musel couvnout. Bohužel se ale nepodařilo zabránit absurdnímu a nesmyslnému strukturování pedagogického studia, jež s sebou přineslo výrazný negativní zásah do podoby obsahu pregraduálního vzdělávání budoucích učitelů. Velký respekt před oběma ministry školství, kteří našli odvahu a vyslyšeli argumentaci odborné veřejnosti, a také velké poděkování odborníkům, díky jejichž aktivitě a osobnímu nasazení zvítězil nakonec zdravý rozum a podařilo se tyto devastační pokusy zhatit.

Všichni ti, kteří se v minulosti zasloužili o vítězství zdravého rozumu a komu nebyla úroveň profesního vzdělávání učitelů lhostejná, doufali, že další pokus již nepřijde. S trpkostí však konstatuji, že třetí takový pokus je právě na prahu svého schválení. Je k neuvěření, že po téměř dvaceti letech nyní přichází další pokus v podobě trojského koně umístěného do právě projednávané novely zákona o pedagogických pracovnících pod § 9a. Už sice nenavrhuje likvidaci pedagogických fakult, jen chce doširoka otevřít prostor pro vstup v podstatě kohokoli na pozici učitele. Ten prostor pro odborníky je již dnes ale dostatečně otevřen platnými legislativními normami, a nyní tak má být ještě bezbřehý. Má záležet jen na subjektivním posouzení ředitele, zda někoho bez pedagogické kvalifikace přijme. Deficit pedagogicko-psychologické, oborově a předmětově didaktické odborné přípravy pak má případně vyrovnat nějaký pedagogický kurz, o kterém ani není jisté, že jej bude nutné absolvovat. Já se pak v závěru zeptám pana ministra, aby mě odkázal na konkrétní text, ať už ve stávajícím zákoně o pedagogických pracovnících, nebo v novele, který tady tuto mou domněnku, že není zaručeno to, aby pedagog, který se stane učitelem na základě rozhodnutí ředitele, si bude muset dokončit pedagogické vzdělání, protože jsme to tam ani s odborníky, kteří to četli, nenašli.

Ale mýliti se je lidské a taky my jsme mohli něco přehlédnout. Problém, jenž mimo jiné v předkládané novele vidíme, je v tom, že ředitelé, které administrativa, jež je hojnější než z minulém režimu a která je tak oblíbená už školní inspekce, často zbavuje možnosti vyrůstat v osobnosti pečující především o výchovu a vzdělání. Náhle dostávají neomezené personální kompetence. Vůbec nezpochybňuji to, že ředitelé škol tyto manažerské schopnosti mají a dokážou je zvládat. Na druhou stranu ale opravdu je to trojský kůň v rukou ředitelů škol a oni sami možná později poznají i tu negativní stránku této novely.

Už by se nemuseli tito ředitelé řídit objektivními kvalifikačními kritérii, nýbrž mohli by zcela subjektivně někoho si vybrat a přijmout. Jistě, neudělají to, pokud jim opravdu je o kvalitu vzdělávání. A já tomu věřím. Záhy by však poznali, že tento danajský dar a cesta do školních pekel může se obrátit i proti nim. Ale především je to zase něco, čehož nesmyslnost se vyjeví názorně, když si to jen představíme v jiných resortech. Jaké odborníky by bylo vůbec reálné získat z oborů vesměs daleko lépe placených než ty neúspěšné nebo nejslabší, kterým by i dosud běžný a bědný učitelský plat mohl stačit? A navíc, kdyby tato absurdita nezafungovala, proč by se mělo nedůstojné honorování pedagogů do budoucna řešit? Novela navíc přichází v době, kdy se konečně začala řešit důstojnější úroveň odměňování pedagogů, takže mnozí stávající si již rozmýšlejí odejít do důchodu nebo do jiných profesí. A pedagogické fakulty vychovávají počty učitelů, které jsou schopny nahradit ten odchod, přirozený odchod, který české školství zaznamenává.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, všechny tři pokusy, jak ty dva historické, tak i ten současný, si jako zásadní argument berou fakt, že je nedostatek učitelů. Zvláště pak v oblastech vzdálenějších od přirozených center a v Praze. Řešením má být dramatické snížení požadavků na kvalifikaci budoucích učitelů. Tento aktuální třetí pokus je o to absurdnější, jak už jsem řekl, přichází totiž v době, kdy konečně po letech slibů přišel platový čin a učitelské platy přestávají být diskriminační a všechny politické strany slibují, že rychle porostou i nadále. Záměr Ministerstva školství se jeví aktuálně ještě méně pochopitelným po čerstvém slibu pana premiéra, že se po letošním 15procentním navýšení opět skokově učitelské platy zvýší v příštím roce o další procenta.

Takže hlavní, ztracený klíč k řešení nedostatku učitelů, který byl desítky let znám, ale hledán byl jenom ústně, se nyní konečně nalezl a začal být reálně používán. Také díky tomuto pozitivnímu kroku vlády již slýchám, že ti, kteří chtěli ze školství zběhnout, zůstanou, učitelé, čekatelé důchodů už do důchodu nespěchají a početní absolventi pedagogických fakult jsou ochotni dělat to, co vystudovali. To je zároveň s trvalým posilováním pozice prestiže učitele také proti narůstající agresivitě dětí a někdy i jejich rodičů cesta, kterou se mělo jít už dávno. Bohužel ministerstvo, jakoby přitakávajíc tomu rozšířenému názoru, že školství rozumí každý a učit může také každý, navrhuje cestu rezignace na nejvyšší kvalifikaci právě těch, kdož mají v rukou to nejcennější, co národ má.

Jan Picek, předseda Asociace děkanů pedagogických fakult, v této souvislosti zaslal nám poslancům otevřený dopis, ve kterém se objevuje několik klíčových myšlenek a důležitých argumentů. Zcela přirozeně potvrzuje právo nás poslanců, ale také zdůrazňuje naši zodpovědnost v dané věci rozhodnout. Je důležité, aby v naší společnosti byla uznávána potřebnost učitelské profese a byla dostatečně oceněna její složitost. K tomu, jak už jsem řekl, dochází. Pokud se prestiž tohoto nelehkého povolání zvýší, jistě v něm bude mít zájem působit dostatečný počet kvalitních osobností, ať zvolily cestu k učitelství jakoukoliv. A proto se domnívám, že tato novela, pakliže by měla existovat a mít funkci, měla by mít opravdu pouze dočasný charakter, rozhodně ne charakter dlouhodobý nebo dokonce tak, jak je předkládána, zásadní.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, nevím, jestli si uvědomujete, že učitelská profese patří mezi regulovaná povolání, což znamená, že je to právě stát, který určuje podmínky jeho vykonávání, což zpravidla znamená, že je to stát, kdo předepisuje odpovídající vzdělání nebo složení určitých zkoušek. A z toho vyplývá, že pedagogické fakulty, připravující budoucí učitele, na jejich profesi mají striktní podmínky, jak má tato příprava vypadat. A i proto všechny jejich studijní programy, zaměřené na přípravu učitelů, podléhají schvalování regulátorem, to jest Ministerstvem školství, a musí naplnit poměry mezi základními složkami učitelské přípravy, například je nutné rozlišovat mezi přípravou učitelů pro druhý stupeň základních škol, přípravou učitelů pro střední školy, musí tam být určitý objem určitého typu předmětů a podobně. Ovšem to, co vyplývá z návrhu novely při posuzování kvalifikace vlastně říká, že je vlastně úplně jedno, jaký obsah vzdělávání budoucí učitelé absolvují. A já se s panem profesorem Pickem ptám, zda to nebude mít v dlouhodobém horizontu dopad na celkovou úroveň učitelů, zejména pak na středních školách.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda České republiky v roce 2020 schválila dokument Strategie vzdělávání (vzdělávací?) politiky České republiky do roku 2030 plus ve znění, které v části 3.1 explicitně hovoří o ochraně před deprofesionalizací učitelství. Hovořil o tom tady i můj předřečník. Dnes schvalovaná novela zákona o pedagogických pracovnících, tak jak sepsána, však otevírá učitelské povolání odborníkům z jiných profesí, a to v principu i těm, jejichž odbornost nemusí mít s vyučovacími předměty na školách nic společného. Je tak v kontextu zmiňovaného vůbec možné chápat strategii státu ve vztahu k učitelské profesi jinak než jen cár papíru, výsměch odborné pedagogické veřejnosti, a to všechno v době, kdy si s velkou slávou připomínáme, sice už v loňském roce, 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského a současně se připravujeme připomenout 430 let od jeho narození.

Pane ministře, obracím se na vás s konkrétním dotazem, a to - ještě jednou to zopakuji - kde je v novele o pedagogických pracovnících exaktně uvedeno, že zaměstnanci, kteří jsou absolventi akreditovaného magisterského studijního programu a kterým ředitel školy písemně uznal předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně, respektive učitele všeobecně vzdělávacích předmětů školy, a splnění, musí zahájit příslušné - já už končím - kvalifikační studium. Podle toho, jak já a nejen já, ale i další odborníci novelu čtou, se v ní nic o povinnosti začít do tří let studovat pedagogickou kvalifikaci nehovoří. Já se omlouvám, možná pan ministr - nechci to zdržovat - slyšel jste celý ten dotaz, nemusím ho opakovat. Děkuji. Budu rád, pokud na něj dostanu odpověď.

Pane ministře, v novele se také píše o odborníci do škol, ale na druhém stupni základní škol přece žádné odborné vyučovací předměty nejsou. Jsou tam výhradně všeobecně vzdělávací vyučovací předměty. Navíc paragraf, o kterém zde vedeme debatu, se vůbec odborných vyučovacích předmětů přece netýká. Odborné vyučovací předměty jsou výhradně na středních odborných školách, učilištích a jejich učitelé mají výjimku z kvalifikace v zákoně již nyní.

Takových nejasností a problémů je v dané novele ještě několik. A protože jsem slíbil, že není mým cílem obstruovat projednávání tohoto zákona a být nepřiměřeně dlouhý, a protože očekávám, že i odpovědi na mé otázky zaberou nějaký čas, tak se blížím ke svému závěru nebo k závěru svého projevu.

Nicméně, jak už jsem na úvod řekl, paragraf 9a je v tuto chvíli naprosto nepřijatelný, pokud nebude objasněno to, co jsem se ptal, tedy zda je tu povinnost studovat do tří let příslušné vzdělání a ten § 9a je v tuto chvíli pro poslanecký klub, ale i především pro mě důvodem, že máme v tuto chvíli velký problém podpořit novelu zákona jako celek, byť cítíme, že v novele je celá řada pozitivních věcí, ale ten § 9a je zásadní.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šimral (Piráti): Pokud to situace umožní, školy se otevřou nejdřív 3. března

6:37 Šimral (Piráti): Pokud to situace umožní, školy se otevřou nejdřív 3. března

Hlavním tématem prvního on-line setkání Školské komise Asociace krajů České republiky a hejtmanů jed…